Zrada důvěry

O tom, že láska umí být slepá, víme všichni. Ve svém životě jsem zažila několik vztahů, které kandidovaly na vážný vztah, tradiční, kdy dva mají tvořit tandem bez'podmínečné' lásky, dvou parťáků na život, kteří chtějí být spolu a vytvořit si hezký a důstojný život. Bohužel mi v tomto směru a životě nebylo nikdy plnohodnotně přáno. Láska nebolí, bolí jen zklamání a zrady partnerů, kteří nejsou fér a neumí především narovinu komunikovat bez postranních úmyslů a machinací.

Správné partnery jsem vždy odmítla na úkor 'toxických' a dala šanci těm, kteří měli trauma ze svých osobních zpackaných vztahů kvůli jejich nátlakům a žárlivým scénám vůči jejich bývalým partnerkám včetně citového vydírání a jiným machinacím. Zpětně dnes vidím, že člověk se zamiloval vždy do své iluze o člověku, kterou se celý zaobalil s tím, že všichni lidé nejsou stejní. Vystřízlivění přišlo vždy relativně brzy, bohužel.

Občas si člověk po ukončení takového vztahu řekne, nikdy víc nedopustím jakémukoli muži mě takto citově rozervat a zničit moji důvěru k lidem a nadcházejícím vztahům. Ovšem chyba lávky. Život má černý smysl pro humor a životní okolnosti nás otestují, zda-li jsme se už poučili a jsme opatrní ohledně toho, komu v budoucnosti otevřeme svůj nejcitlivější orgán v těle.

Možná mám být tou, která má nosit kalhoty a celý její život bude sólo jízda bez hranic až do posledního výdechu na konci zúčtovaných dnů, kdo ví. Ovšem jedno vím jistě, pokud miluji, tak naplno, intenzivně a celým svým srdcem. Nikdy nebyla chyba upřímně milovat, ačkoli byla zkušenost bolestivou lekcí. A každá cenná lekce je darem poznání. Možná z toho důvodu je můj dotyk, který je gró mých masáží, natolik éterickým nástrojem, neboť z něj lze cítít lásku, porozumění a bezpečí a to celé v krásném balení běžně v dnešním světě nenajdeme na každém rohu.