První rande s Královnou

Kapitola 1

Po měsících co si spolu dopisovali přes internet, se konečně
sešli. Královna a Zmrd. Seděli spolu v kavárně. Královna pomalu upíjela ze svého šálku a v ruce držela zapálenou cigaretu. Zmrd zrovna vyprávěl o své
cestě za Královnou, a co se mu při ní přihodilo a pil svůj čaj. Tvářila se, že jí to zajímá, ale ve skutečnosti ho vůbec neposlouchala. Přemýšlela, kdy asi zmlkne a bude se s ním moc vydat na tu zajímavější část rande. Po dalších asi třech minutách jeho vyprávění to už nevydržela. Jednou nohou, mu pomalu svým dlouhým podpatkem přejela po jeho a zastavila se až těsně pod jeho rozkrokem.
Zmrd okamžitě zmlkl.

„Je velice zajímavé co povídáš zlato, ale teď už bych se raději podívala na to, co jsi mi opravdu přivezl. A při tom mu podpatek své
boty lehce, ale důrazně zaryla do rozkroku. Půjdeme?!“

Jen pomalu pokýval hlavou dopředu a dozadu. Zaplatil a vyrazili.

Když přišli k ní domů, odvedla ho okamžitě k sobě do ložnice. Chvíli si ho prohlížela od hlavy k patě a pak řekla klidným hlasem:
„Svlíkni se jen do trenek.“ A odešla.

Když se vrátila, Zmrd stál jen v trenýrkách a čekal, co bude dál. Usmála se a šla k němu. Dvakrát ho obešla kolem dokola, aby si ho prohlídla pěkně z blízka. Pak si před něj klekla a rukama mu začala stahovat jeho trenýrky. Při bližším pohledu bylo vidět, že skrz ně zepředu cosi prosakuje. Pomalu je stahovala, až se objevil jeho polotvrdý ocas a koule. Královna stáhla trenýrky až dolů na zem.

Pak si začala prohlížet jeho chloubu. Z konce ocasu mu vzrušením táhla kapka jak tekl, která následně ukápla na zem.

„Nedělej mi tady bordel, sakra. Slízni to!“ řekla naštvaně a on okamžitě poslechl.

Chytila ho za bradu a naznačila, že má vstát. Ona si sedla na postel a nohou mu jezdila po stehně.

„Doufám, že jsi poslechl a posledních 14 dní jsi se svého
čůráka ani nedotkl!“

„Samozřejmě“ Pokýval Zmrd.

„Nooo, když koukám na to, jak ti slintá péro, tak ti to i věřím!“

„Co bys řekl na to, kdybych tě teď královsky vykouřila,
Zmrde?“

Okamžitě mu v jeho nadrženém ocase zacukalo a začal mu nekontrolovaně tvrdnout. Zmrd začal zrychleně oddychovat. Královna se jen usmívala a pozorovala se zaujetím tvrdnoucí a zvětšující se ocas přímo před svým obličejem.

„To bych chtěl, opravdu moc.“ Odpověděl.

Z nočního stolku vyndala tenké gumové rukavice.
„Zlatíčko, ale tady nejsi v žádném bordelu a je mi úplně jedno co ty chceš!
Tvého nadrženýho čůráka se nedotknu dřív, než se trochu víc seznámíme a to ani rukou.“ Následně si na ruce natáhla gumové rukavice.

„Začněme se seznamováním!“

Pravou rukou chytla jeho ztopořené tvrdé péro a druhou se zabořila do jeho koulí. Obojí začala důkladně prozkoumávat. Ocas byl napnutý k prasknutí. Dopřála mu pár velice pomalých pohybů rukou tam a zpět a sledovala,
jak z něj odkapávají další a další kapky. Druhou rukou mu promačkávala koule.
Byly pěkně nacucané z toho, jak se jim 14 dní nedostalo vyprázdnění.

„Velice pěkné, líbíš se mi. Víš, jak je důležité udělat dobrý
dojem na prvním rande?!“Zmrd opět jen pokýval hlavou.

Následně zvýšila stisk v její levé ruce a stiskla mu silněji koule, až
trochu couvl a narazil do připravené židle kousek za ním.

„Sedni si u mě!“

Sedl si na židli a ruce položil na opěrky po stranách.
Pustila ho a stoupla si. Obešla ho a vzala z police za židlí připravená pouta.

„Ruce za záda Zmrde.“

Následně mu sepnula zápěstí vzadu za opěrkou židle.

Vrátila se zpátky a prohlížela si ho zepředu. Jeho velký
ocas mu tvrdě stál. Líbilo se jí, jak je bezbranný. Při troše úsilí by se ovšem mohl zvednout a ruce přetáhnout přes opěradlo za svými zády a pokusit se třeba rande ukončit předčasně svým útěkem. Bylo třeba si ho pojistit, že zůstane sedět tam kde má.
Královna sáhla do kapsy, odkud předtím vytáhla rukavice a vyndala tenkou umělohmotnou pásku a asi metr a půl dlouhý provázek.

Přiblížila se k němu. Moc se nehýbej zlato, ať se mi dobře pracuje. Vzala pásku a začala jí omotávat u kořene jeho tvrdého ocasu. Omotala ho asi 5x dokola postupně od kořene asi 3 cm směrem nahoru. Užívala si to, a proto nikam nespěchala. Zmrdův ocas neustále slintal a při každém omotání z něj odkapávala další a další kapka.

„Opravdu pěkně ti stojí, ale nic nevydrží věčně a proto je třeba si udělat pojistku aby čůrák stál i dál.“

Královna vzala do jedné ruky provázek a udělala na něm smyčku, kterou následně natáhla na jeho ztopořené péro. Pak vzala oba konce provázku a silně za ně zatáhla, až se smyčka zakousla v místech, kde byla omotaná umělohmotná páska do Zmrdova bezbranného ocasu. Jeden konec uvázala za opěrku pod ruce po straně židle a vzala druhý a opět za něj velice silně
zatáhla. Chtěla, aby Zmrdův čůrák byl velice silně stažen u kořene na co nejmenší možný průměr. Jen to zajišťovalo s jistotou, že zůstane pěkně tvrdý po celou dobu, co bude třeba.
Druhý konec uvázala za druhou opěrku na druhé straně židle. Když byl provaz pevně přivázán, poodstoupila kousek zpět.

Zmrd byl nyní pevně přivázán k židli, za svůj ocas a ruce měl spoutané za zády. Bylo vidět, jak mu na něm pomalu začínají vyskakovat menší žilky a jak mu začíná měnit barvu do lehkého nádechu fialové. Jakýkoliv pohyb způsobil, že se smyčka kolem ocasu bolestivě stahovala víc. Jediné co mu zbývalo, bylo zůstat v klidu sedět, pokud možno se ani nehnout.

„Tak se mi to líbí. Vše důležité co mě na tobě kdy zajímalo pěkně k dispozici a přístupné.“ Obdivovala
Královna svou práci a upřeně pozorovala Zmrdův modrající ocas a pod ním nacucané světlé koule.

„Řekni sám, není to zajímavější než nějaká přiblblá návštěva kina co jsi původně navrhoval? Pěkně rovnou k jádru věci, hezky vyložit karty na stůl. Nebo na židli.“ Uchechtla se Královna.

„Určitě to má větší spád než jiné rande.“ Dodal ironicky
Zmrd.

Královna mezitím obešla židli opět zezadu. Bylo slyšet, jak se přehrabuje v nějakém šupleti a něco z něj tahá. Pak něco kovového položila pod židli, na které Zmrd seděl, a vrátila se k němu zepředu.

„Přiznej se, že si opravdu chvíli myslel, že tě vykouřím?“

Pokýval hlavou a ona se rozesmála, pak nečekaně propleskla dlaněmi Zmrdův tvrdý ocas. Přidávala na rychlosti úderů a na intenzitě, aby následně opět zpomalila. Bylo zajímavé sledovat, jak se vždy po každém úderu vrátil do stejné pozice. Hezky doprostřed, tvrdě stojící vzhůru. To vše díky provazům, které nedovolovaly pohyb jinam a stahovaly pevně ocas, že nemohl vyměknout.

Po asi třech minutách přestala. Prstíčkem mu setřela ze
žaludu jeho šťávu a strčila mu ho do pusy.

„Dobře, prošel jsi prvním kolem seznamování, docela se mi líbíš.“ řekla Královna. „Nicméně, pro to, abych začala uvažovat o tom, že se ještě někdy sejdeme, je třeba vydržet až dokonce dnešního rande. Pokud budeš
škemrat nebo nějak prosit nebo cokoliv, předem říkám, že na to nemám náladu a vidíme se dnes naposledy.“

„Rozumím, vynasnažím se Královno.“

„Hodnej!“ Usmála se Královna.

„Co to tu tedy máme…“

Pokračování příště.....

(již je sepsáno, bude přidáno podle ohlasů :) )