Ach ty galerky

(nejen o nich)

Některé galerky jsou úžasné. Bráním se, ale nejde to. I když se chci dívat jen doprostřed monitoru, prostě oči ujedou, zahlédnou, chtějí se podívat.

Přitáhnou mě svojí krásou. Trochu se hanbím, neboť sama tu žádné fotky nemám a asi mít nebudu. Říkám si, že bych se dívat neměla, když sama neukazuji, ale dívám se a žasnu.

Napadlo mě sem dát kousek sebe ... ale - asi to zůstane jen u toho "duchovna" :-)

Žasnu nad krásou lidských těl, nahých i zčásti oděných. Obdivuju odvahu všech, co se zde odhalují až na kůži, obdivuji umění fotografů, aranžérů.

Ačkoli jsem víc hetero a bi zatím jen zvědavá, častěji si prohlížím galerky žen. Asi dokáží víc ze sebe nabídnout, muži ukazují většinou jen ten svůj pátý úd. I když některé jsou skutečně výstavními kousky a leckteré lapidárium by jistě zajásalo.

Jen na jeden profil nechodím kvůli tělu. Z profilové fotky na mě hledí oči ženy. Poznala jsem ji a její srdce z jejích slov. Ale i kdybych její slova neznala, tyhle oči řeknou mnohem víc. Mlčky, beze slov.

Z těch očí hledí vlídnost, porozumění a láska. Ale ta upřímná láska, která dává aniž by čekala na odměnu. Z těch očí hledí velké srdce, které chce obejmout.