Chuť

Miluju chuť sladkého...jsem sladkým posedlá! Vždyť každý den je třeba si sladit, proč jen kořenit. Nešetřím nakonec ani jedním.

Zvlášť když jsem měla ten sladký jazyk v sobě. Burcovala mě představa, že mi chce sundat provlhlé kalhotky a smočit jazyk mezi naběhlé rudé pysky. Při pohledu na něj mezi mýma nohama, jak se chystá ty závojíčky rozevřít, mi brněly i prsty u nohou. Cítit chuť ochutnat. To mě vzrušuje. Vědomí, že to chce. Občas mi určité druhy smyslů chybí. Proto jsem na ten výjev zírala jak u vytržení. Dnes bych si ten okamžik přála protáhnout aspoň na půl hodiny. Nechat se přivést k orgasmu a doufat, že i potom bude mít připravenou energii ve svém klacku na mou mušličku.

Ale nechtěla jsem dál čekat, prostě mít ho v puse, mít ho všude...nechat ho do sebe zanořit a mít na pár minut pocit, že mu můžu patřit. To mi bylo třeba. Nechat se zezadu opíchat. A doufat, že to neskončí...

S žaludem v jeho puse se cítím jak holčička na pouti. Cucat sladkou špičku, jazykem jí obkroužit, pusou obejmout a sát...Přelíznout nahoru a dolu. A doufat, že to chce.