Partička v Klamovce

Musím, chce se mi a vlastně mám zas takové nutkání, klepnout do klávesnice, nějakou tu svou vnitřní myšlenku. No, on to bude spíš takový pocit klidu, vyrovnanosti a pohody, který již delší čas v mé samotářské duši panuje. Ne, jinak, nebudu přeci sentimentální !

Sraz neobyčejných přátel ze všech koutů naší země, kteří se díky těmto stránkám dali nebo postupně dávají dohromady, se opět nesl ve znamení dobré nálady, předvánočních dárečků, ale zejména vynikajícího restauračního i domácího jídla, kterého účastníci v hojném množství dovezli. A to prosím, jako znalý gurmán, opravdu musím pochválit !

Škoda jen, že si u mne, restaurace pošramotila pověst, když odmítla plnit kuchyňskou objednávku v čase 21.50 h, když jejich zavírací doba je ve 24.00 h, navíc v Praze v sobotu a před svátky. To bych býval přimhouřil obě oči i na podávaná piva značně pod mírou. A pomyslnou korunou všeho bylo, že se po mém slušném, nikoliv opileckém dotazu na vedoucího podniku u personálu, absolutně nedostavila žádná uspokojující odpověď. Což při skupinovém počtu 20 konzumujících zákazníků, považuji za zcela pobuřující a nepochopitelné chování. Takže vážení z Klamovky č.p.2051, Prahy 5, za Váš 300g marinovaný vepřový steak s klobáskou a hranolkami, Vám uděluji Schimiho žrádelní řád I.stupně, ale za ten zbytek, výše uvedený, Vám ho zase odebírám a místo něj nafasujete recenzi do sítě, aby se Vám patřičně rozsvítilo, že náš zákazník, náš pán !

Tak, to by jsme měli a jdeme dál. A víte, že vůbec nevím, jestli jsem na těch žebřinách cvičil před a nebo po jídle ? To byl zas hec, ještě že to se mnou neruplo a já neskončil na tom našem stole nebo pod ním. Ale, co bych pro Vás neudělal, že ? Snad jen, že příště zvolím raději ten ,,bezpečný,, striptýz. Co se jinak průběžně dělo, jste si mohli přečíst v blogu Praha od fredmp a ostatních, ale malý report od 0.00 h, pětice drsoňů (hádejte kterých), jen zde !

Po rozlučce s ostatními, se daná pětka odebrala na cestu k domovině. Tři borci u dvou, získali nocležní azyl a tak všichni svorně nastoupili do tramvaje č.16. Když posedali na volná místa, vyšlo najevo, že jeden z výtečníků, který měl na starosti zajištění snídaňového proviantu v podobě neutopených utopenců, jaksi určitým nedopatřením odnesl i půllitr včetně zlatavého moku. Ten, pak společně s utopenci, vytáhl z tašky a pojal se ho, konzumovat v tomto hromadném dopravním prostředku za slintavého přihlížení ostatních cestujících. Na další zastávce, přistoupilo několik mladých kluků a v domnění, že se jedná o pojízdné občerstvení, dožadovali se rovněž tohoto zboží. Ze solidarity, byl nakonec obdarován pouze jeden a to kelímkem utopenců. Později v metru, se ještě odehrál menší incident po té, co náš proviantní nosič v mírně podnapilém stavu, zaregistroval dřevěného motýlka na jednom muži, zřejmě vracejícího se z taneční zábavy. Další raritou, byl následný vstup do autobusu bez jízdenek, protože řidič nebyl schopen, vracet drobné oproti dvoutisícovým bankovkám a tak nad tím smířeně mávl rukou se slovem, běžte. Aby toho nebylo málo, náš proviantní mistr identifikuje spolužáka a opět se na celý bus rozezní ,,nazdáár vole, kde Ty se tady bereš, to už je snad 15 let, co jsem Tě neviděl,, a v okamžiku zmizí na kus řeči. Když vystoupíme, je jako ohař na stopě a hledá otevřenou hospodu, že dáme ještě dvě baňky na žízeň. Bohužel, tady už to evidentně společensky nežije a tak se pomalu soukáme do cíle. Na dobrou noc, vypijeme kávičku a uléháme na přidělená místa. Druhý den posnídáme utopence a vášnivou diskuzí probereme světovou politickou i ekonomickou situaci. Nakonec se všemu společně zasmějeme a tři z nás se rozjedou do svých domovů.

Vždyť k tomu všemu, jen pár přátel stačí mít, co uměj za to vzít:

https://www.youtube.com/watch?v=Amhsk9tqplE