A Schimiho zvonec nakonec

Docela bych se vsadil, že dle názvu se budete domnívat, že řeč bude o tom, co ještě nikdo pořádně tady neviděl, ale zklamu Vás, jelikož můj zvonec i nadále zůstane zahalen oblakem tajemství.

Prozatím nepůjde ani o to, že bych se odsud chystal na zasloužený odpočinek kamsi do neznáma, jelikož se mi tady mezi Vámi, pořád ještě líbí i přesto že mi některými svými počiny tzv. lezete krkem, ale to holt patří k věci.

Ale, protože je tu konec roku a já zas tak nějak nestíhám, nerad bych působil neslušným dojmem. Takže to zkrátka musím vzít, jednou hromadnou šlehou.

Je Vás už mnoho, co jsem poznal buď zde převážně na blozích nebo osobně na srazech, každopádně jsem se ještě nesetkal s někým, kdo by mi byl vyloženě nesympatický, ale vzhledem k mé společenské povaze, by to musela být, asi velká rarita.

Nebudu Vás jednotlivě vyjmenovávat, ale Vy dobře budete vědět o koho z Vás se jedná a tudíž jste mi tzv. nablízku. Ovšem, to vůbec neznamená, že na Vás ostatní kašlu. Naopak vážím si Vaší čtenářské náklonnosti a občasnou licitací v komentářích.

Tak tedy, ať to moc neprodlužuji, chci Vám popřát do následujícího roku všechno jen to nejlepší, především maximum zdravíčka, protože to je v žebříčku lidských hodnot na prvním místě, dále splnění všech Vašich snů a tužeb, ať už týkajících se lásky samotné, či sexuálních praktik a v neposlední řadě třebas i trocha materiálních potřeb, bez kterých se bohužel pořád ještě v třetím tisíciletí stále neobejdeme.

Bylo by toho, jistě o mnoho víc, co bych Vám ještě mohl přát ze svého velkého a upřímného srdce, jen ty postarší mozkové buňky, už jaksi nevědí, co by to ještě mělo být. A tak se s Vámi, stejně jako tento pomalu, ale jistě odcházející rok loučím, abych se záhy v tom přicházejícím, s Vámi opět přivítal.

Na zdraví ,,cink, cink,,