Pes na úrovni

Zahlídla jsem tu nějaká psaní o mužích a ženách na úrovni a po dnešní cestě autobusem už vím, a psové by to měli vědět taky, že existují i psi na úrovni.

Byla jsem víc jak padesát metrů od autobusové zastávky a slyšela toho malého psíka kňučet. Kňučel, srdceryvně kňučel a každé trochu citlivé srdce se muselo sevřít. Nikdo mu neubližoval. Snad se mu po někom stýská? Napadlo mě. Skupinka lidí se psem nastoupila do autobusu a usadila se obsedadlo přede mě. Psík stále kňučel a kňučel v různých tóninách, výškách a délkách. Jeho lidé ho uklidňovali, chovali, hladili, tišili … mírně i důrazně. Až vůdce té smíšené smečky psíkovi řekl: „Gábino! Nechovej se jako ňákej pouliční čokl. Jsi značkovej pes!“

(pozn.: jméno psa bylo změněno)