Vegetarián 2.týden...

Tak mám za sebou druhý bezmasý týden... Zatím to ještě furt jde. Je pravda, že je to jinak,než jsem myslel. Myslel jsem si,že mi maso bude chybět ty první dny a pak se to bude zlepšovat... Hovno!!! Čím déle jsem bez masa, tím větší mám na něj chuť. S Karlem kolem řezníká vlastně už probíhám s očima skloněnýma k zemi,ani nabídku na tabuli ve výloze nečtu. Karel to moc nechápe a vlastně ho za sebou táhnu. Naštěstí jsem silnější,tak vítězím. Měl jsem minulý týden noční,což bylo pro mě štěstí,protože jsem přicházel do práce,když už byla kantýna zavřená a nemusel jsem čichat všechny ty pokušení,co nabízí. Pravda je,že jsem se obchodům vyhýbal,respektive jsem nakupoval v oddělení zeleniny,masnu a masné výrobky jsem obcházel obloukem. Ve středu jsem ale omylem vlezl do Tesca vchodem kolem u mého oblíbeného Dragon bistra. Jeho vůně byla tak intenzivní,že mě nasála dovnitř. Mé Reeboky pískají po podlaze,jak mě to táhne dovnitř. Prostě jsem nějaký zesláblý bez toho masa... "Doblý den pane,cho to bude? Gyros s nudlema,jako dicky???" ptá se mě s úsměvem šikmooká hospodská. "Ehm,jáááá... " koktám u pultu a oči mi běhají po notoricky známé tabuli s nabídkou. "Jen si dej... Nikomu to neřeknem a bude. Ten gyros vypadá super. Cítíš jak voní... Hmmm... Tak s čím? Dáme si ho s nudlemi? Ani hranolky jsme k měmu už dlouho neměli..." slyším povědomý hlas. Kouknu na rameno a tak s plnou hubou slin sedí malý ďáblík. "Neposlouchej ho!!! Hele jak Tě pokouší,ďábel jeden. Když už jsme tady,tak si můžeš dát třeba....hele tamhle jsou smažené nudle se zeleninou!!!" volá na mě jiný hlas. Na druhém rameni sedí anděl a ukazuje prstem na tabuli. "Táááák pane,mate vibrááááno?" ptá se znovu šikmooká hospodská. "Gyros!!!" řve ďáblík. "Nudle!!!" ječí anděl. "Gyros!!!" "Nudle!!!" "Gyros!!!" "Nudle!!!" "Ticho už vy dva!" zařvu nahlas. Celé bistro se na mě otočí,tři šikmooké hlavy vykouknou z kuchyně,hospodská se na mě zkoumavě kouká... "Pán být dobře? Vypadat nějak jinak..." ptá se opatrně. "Smažené nudle se zeleninou... číslo 19" říkám ji a nenápadně se rozhlížím kolem. Anděl se vítězně usměje a zatleská,ďáblík se plácne dlaní do čela,zadupe kopýtkem a v oblaku síry zmizí. "Vegetarianskej sráááči..." slyším z dálky s ozvěnou. Hospodská mi podává nudle a já platím. Sedám si ke stolu. "Hmm... to bude ňamka..." říká mi anděl. "Ty jsi taky už doprdele s tou svou správňackou ideou..." zavrčím na něj a dlaní ho odeženu. Dojídám ty nudle. Jako bylo to dobré,ale to maso tomu chybělo. Odcházím a lezu do zverimexu. Koukám na nějakého potkana pro Toničku. Mají tam králičky. Takové malé milé králičky... Úplně vidím,jak se akorát vleze do bagety.... Musím odejít,začínám slintat... Večer když nabírám Karlovi granule,mám už tendence taky je zkusit. Maso mi fakt chybí. Ale zatím se držím.

Fred