Tož peknej večír. Toto som ja.

Tož byl jakéhosi dne jeden boréc, kterej chrstnúl své sémě do kališku jednuj hnusnej babe. To byl muj tata.

Pák sem byl zamrazený v chladičke, než ma dali mojej mame. Kurňa, trválo to letá. Kosa ma byla.

Nohu mi obvazáli čéslem. Meno mi nedali. Začinál som dychát, tož i posrávat sa, gestikulovať, tlémít sa držkou, chcat a tož, panbuh dal i šukát.

Boréc, co ma chérstnul do kaléška, musel byt mamút, či také nečo, keď sa kúkam za své tréncle a moja mama ta ma vychovála do džentleménského synka.

Tož to som ja. Peknej večír vinšujem.