Baculák,Boubelák,Sněhulák...

Kurňa to jsou furt slova. Baculka,boubelka,jaký je v tom rozdíl? Co je větší? Nebo spíše těžší?

Mě jedna amatérka kdysi řekla,že mám postavu tajícího sněhuláka. Docela mě nasrala,ale je to její specifický smysl pro humor. :-)))

Takže nevím ,jestli jsem baculák,nebo boubelák,nebo sněhulák... Je fakt,že jsem po narození dětí přibral. Ono totiž netloustnou jen matky,jako tím myslím rodičky. Je fakt,že během těhotenství své ženy jsem nepřibral,ani hned po porodu ne,ale v době kdy už děti začínaly jíst sunary a kašičky,začalo i mé tloustnutí...

"Na,dopij ten sunar,malá už nechce,přece to nevyhodím..."

"Dojez tu kaši,malá už nechce,přece to nevyhodím..."

"Dojez,dopij to...."

Tak to šlo u každého našeho potomka,mám tři,takže třicet kilo mi zůstalo po dětech. Proto budu vždycky tvrdit,že mi děti zničily mou atletickou (teď trochu kecám) postavu. Moje žena porodila a vrátila se na svých 55kilo,po každém dítěti. Takže jsem to odnesl já. No a teď?

Jedna kamarádka mi řekla: "Nedojídej to po nich,nejsi popelnice..."

Vzal jsem si její slova k srdci a tak po nich dojídám jen maso. :-)))

Teď tloustnu díky amatérkám.

Žádná mě nechce ošukat,abychom spolu spálili nějaké ty kalorie.

Na mou pozvánku na zákusek (viz moje profilovka) taky žádná nepřišla,tak jsem se musel včera obětovat a všechno to sníst. Uvařil jsem si k tomu hořké kafe,abych to alespoň symbolicky kompenzoval a pustil se do toho.

Nejdříve jsem si dal ten ovocný řez,abych na to dostal chuť a pak jsem u televize likvidoval zbytek... Když jsem byl v polovině,začal jsem psát závět,protože jsem myslel,že to nepřežiju. Napsal jsem několik žádostí o pomoc,ale všechny si dělaly srandu,že jsem srab,když to všechno nesním... Žena s dětmi odjela na tábor a neměl mi s tím kdo pomoct...

Tak jsem se s nechutí a se slzami v očích,prokousával zákusky k prázdnému talíři. Myslel jsem na všechny chudé syřany a uprchlíky strádající v unii hladem až jsem do dožral. Nakonec jsem si nechal ten kyselý rybízový,abych se potrestal...

Seděl jsem na gauči a hodiny se blížily pomalu k půlnoci. Byl jsem nafouknutý jako králík,když se nažere mokré trávy. Nebyl jsem schopen se zvednout z gauče a jít do ložnice. Na mé nouzové zprávy už mi nikdo neodpověděl...

Až ráno mi přišly odpovědi,ve stylu: "Ty jsi ale prase,takhle to všechno sežrat..." Jediná kapička mi napsala soustrastnou mail. :-)))

Takže já jsem přibral po dětech....a teď přibírám po amatérech... :-)))

Heine,příteli,asi zase budu muset zavítat do Tvé zelené kuchyně. Nějak se mi to podepisuje na figuře... Oblečení se mi zmenšuje a babi se nechce podělit o utopence...

Takže musím už jako sněhulák roztát a vrátit se ke své předporodní figuře. :-)))

Fred