i takovi muzi jsou mezi nami

Zamilovat se do despoty není nic složitého. Většina z nich působí na první pohled velmi mile, starostlivě až láskyplně. Ženy v nich vidí ty správné muže, s nimiž se cítí maximálně v bezpečí. Jenže toto pomyslné štěstí obvykle netrvá dlouho. Pocit bezpečí a stability se velmi záhy proměňuje ve vězení, ve kterém se ženy stávají nesvéprávnými loutkami, jimž je přesně dáno, co smějí a nesmějí a každé porušení pravidel bývá i tvrdě potrestáno.

Vztah s pozorným despotou zpočátku dává falešný pocit bezpečí a stability. Ve skutečnosti tento princ z pohádky se ženou hned od počátku velmi šikovně manipuluje a dostává ji přesně tam, kde ji chce mít – do role submisivní (poddajné a ústupné) ženy, která nemá vlastní názor a dělá přesně to, co si přeje on.

Jakmile se žena snaží vzepřít těmto manipulacím, jeho dokonalá slovní obratnost ji natolik odzbrojí, že se mu nakonec žena ještě omluví. Despota totiž mistrně ovládá umění vzbuzovat v druhém pocit viny a špatné svědomí.

Podle psychologů za despotické chování obvykle může strach a nejistota z vlastní nedokonalosti. Jak tvrdí psycholog Bob Mandel: „Ovládání je způsob, kterým si naše ego hraje na boha.“ Despota tak své ženě namlouvá, že jedině on je ten pan dokonalý, který má vždy pravdu a bez kterého by ona nebyla nic. Na základě těchto skutečností by ho žena měla zbožňovat, bezmezně jej poslouchat a maximálně podporovat třeba i tím, že se bude řídit jen jeho příkazy a přáními.

Jak z toho kola ven?
Velmi těžce. Žádný lovec se své snadné kořisti jednoduše nevzdá. Proto se tak často agresoři po svém útoku kají. Klečí na kolenou a se slzami v očích žadoní o odpuštění. Bohužel mnohé ženy těmto srdceryvným scénám podléhají.

Psychologové to přičítají především schopnosti muže se ženou manipulovat. Žena tak mnohdy muže omlouvá a postupem času se začíná z mužových útoků obviňovat sama a přebírat za ně zodpovědnost. Díky tomu v podstatě muž izoluje ženu od okolního světa a žena se na něm stává víc a víc závislá.

Problém ještě znásobuje ten fakt, že ženě její utrpení mnohdy ani nevěří její nejbližší okolí. Despota je totiž výborným hercem a na okolí často působí příjemným a nekonfliktním dojmem. Řada lidí si myslí, že si za svůj úděl mohou ženy samy. Že kdyby byly dostatečně chytré, nikdy by takovému muži nepodlehly. Nicméně ze statistik jasně vyplývá, že despotickým mužům podléhají i velmi vzdělané a úspěšné ženy, které se na základě manipulací svého partnera mnohdy vzdají nejen své kariéry, ale i svých koníčků a přátel.

Šance na změnu despoty je minimální. Větší naději žena získá, jedině když začne pracovat na sobě samé. Naučit se říkat ne a dát jasně najevo svůj nesouhlas. V dané situaci se rozhodně nejedná o nic jednoduchého, jelikož despota se s odmítnutím hned tak nesmíří. Naopak nasadí všechny své zbraně, aby druhého opět dostal pod svou nadvládu.

Půjde tedy o nelítostný boj, na který se žádná žena bez odborné pomoci připravit nedokáže. Pokud žena tento tlak ustojí, má šanci, že svůj boj skutečně vyhraje.

despota manipulátor si uvědomuje své kvality - je to jeho hra, on potřebuje svou oběť. A když jedna odejde, hledá další. Tím si živí své "božské ego"

zdroj:novinky.cz