Doufám a tuším, že to přijde..

Konec roku je děsně zvláštní období. Ať chceme nebo ne jsme tak nějak naměkko a nejde se udržet na uzdě s emocemi...ať už jsou jakékoliv. Prostě to s námi se všemi cloumá a se mnou teda obzvlášť.
A to jsem si řekla, že letos si to užiju fakt pěkně, že si nenechám nic zkazit. Ale všechno je nakonec trošku jinak...jako obvykle.
A tak tu ted sedím sama a čekám až se ten starý rok přesune a začne novej, kterej bude, doufám, pro mě o něco lepší. Nemůžu zase říct, že by byl tak šílenej...ale byl hodně pestrej, spousta nových přátel a kamarádů, spousta nádherných zážitků...ale fakt úžasných...ale taky spousta zklamání. Ale to tak prostě musí být. Ty špatný chvíle nám totiž ukážou, jak si máme vážit těch krásných, ikdyž jich je třeba míň.

Přeju Vám všem krásného Silvestra...a zítra vykročte tou správnou nohou. Žijte naplno, milujte a odpouštějte, sněte a své touhy si plňte. H. (ted jsem momentálně do modra ;-))