Ples nebo jen pokračování hry?

“Koupila sis je?,” objeví se Zuzčina hlava ve dveřích kanceláře, jen co Katka dosedne ke svému stolu. “Cože?” nerozumí, co to je zase za heslo. “No jestli sis je koupila?” zopakuje Zuzka otázku. “Ty šaty přece?” upřesní ji, když vidí, že Katka evidentně vůbec netuší, o čem je řeč. “Aha…..nekoupila,”odpovídá Katka automaticky a zapisuje si příchod do docházky. “Já přece nemůžu jít v takových šatech,Zuzi,”podívá se na ní smutně, protože ty šaty se jí opravdu líbily. Jednoduché, černé těsně nad kolena a výstřih i rukávy z krajky. Jenže ona prostě nemá postavu na tyhle modely, vezme si černé kalhoty a halenku jako loni a dalších pět let zpátky. “Kačeno!” vejde Zuzka do kanceláře a s rukama v bok si stoupne až ke Katčině stolu. “Věděla jsem, že tě nemám pouštět z dohledu a ty šaty s tebou koupit. Slušely ti, opravdu,” a myslí to vážně, ne jen jako rádoby lichotku. S Katkou si říkají vše a nemá důvod ji lhát, kdyby ji neslušely, řekne jí to. “Pozvala jsi ho přece,ne?” zeptá se a obě vědí, o kom mluví. Katka jen sklopí oči a přikývne. Jasně že ho pozvala, spíš si to pozvání vyprosil sám. Asi by se mu opravdu neměla ukázat v 10 let prošlém outfitu a vlastně by ho chtěla i překvapit, aby byl patřičně pyšný na to, že je tam ten večer s ní. “Odpoledne tě počkám a půjdeme pro ně!”podívá se na Katku. “Zuzi,....” chce něco namítnout Katka. “To nebyla otázka, to ti oznamuji.” a odchází pryč. Obě toho mají dnes hodně, takže se sejdou až po práci a vyrazí do města.. Nejen, že koupí šaty, ale k nim i pěkné krajkové kalhotky, prostě nesmí podcenit situaci, jak ji vysvětlí Zuzka. Zajdou ještě na kafe a horké maliny, aby se pak těsně před sedmou rozloučily. “Tak se na zítřek dobře vyspi a v pondělí povykládáš,” mrkne na ni Zuzka a rozloučí se. … Při pohledu do zrcadla musí dát Katka Zuzce za pravdu, tyhle šaty jsou lepší, než její vybraná garderoba. Ještě sundá z hlavy velké natáčky, lokny jen zlehka pročísne prsty a přelakuje. Sponkami je všechny připevní na pravou stranu tak, aby vzadu vynikl holý krk a ramena, dokreslené černou krajkou šatů. Řasenku a lesk na rty, do větších akcí se pouštět nebude. Má 10 minut, než ji Marek vyzvedne, tohle bylo tak tak teda, pomyslí si Katka a dopije studenou kávu, co jí zbyla v hrníčku. Stojí před zrcadlem a slyší, jak ji v kuchyni začne vyzvánět mobil. Lekne se a běží, div se nepřerazí o futra. “Ano?” vyhrkne do telefonu. “Za 5 minut jsem u tebe. Kam běžíš?” směje se jí Marek. “Jojo, budu nachystaná. To víš, ještě cvičím sérii Jillian Michaels, abych měla ploché bříško,” dobírá si ho, ale prokoukne ji, zná už její smysl pro humor. Smysl pro humor, který mají vlastně stejný. Líbí se mu, jak si ze sebe dokáže udělat legraci a nebere se vážně. … Před vstupem do sálu mírně znejistí a Marek si toho všimne. Chytne ji za ruku, ta její je úplně ledová a společně vstoupí dovnitř. Kabáty nechají v šatně a jdou najít svůj stůl. Katka se se všemi zdraví, je to hasičský ples, který si nikdo z vesnice nenechá ujít. Vnímá, jak si jejich dvojici sem tam někdo prohlídne a nervozita, kterou Marek před vstupem zahnal, je opět zpět. Jasně že všechny zajímá její doprovod, ale nikdo se zatím neodváží zeptat. “Čus Kachno, “ obejme ji kolem ramen Viki, když stojí před barem a čeká na Marka, který šel koupit víno. No obejme, hodí tu svou velkou tlapu kolem jejího krku a je z něj cítit alkohol. “Ahoj Viki,” odpoví mu Katka na pozdrav a sundává jeho ruku z ramen. Než stihne zareagovat, snaží se jí dát Viki pusu, zrovna ve chvíli kdy se vrací Marek.Ucukne, takže Viki má co dělat,aby ustál balanc a nespadl ji rovnou k nohám. “Héééééj, kam jdeš?” dožaduje se Viki svého, ale to už ji Marek odvádí pryč a vzápětí nachází svá místa. Nemají sezení jen pro sebe, u stolu jich je 10, ale se všemi se Katka zná. Marka jim představí a nikdo nemá problém se společně bavit. Hudební skupina hraje ten večer dobře a moderní písničky prokládají i klasikou polkou, valčíkem, ale střihnou si i čaču nebo vášnivé tango. Marek protáčí Katku a je vidět, že minimálně taneční kurzy na střední absolvoval. A když pro ni přijdou kluci od nich ze vsi tancovat, nemá s tím nejmenší problém. Sedí u stolu a prohlíží si ji. Jeho pohled je přímý a doslova ji propaluje, takže po sérii písniček si Katka zajde na bar pro vodu. Když chce zaplatit, ucítí jak k ní někdo zezadu přistoupí. Marek, pozná ho podle vůně. Poručí si taky jednu a obě zaplatí. “Mám na tebe strašnou chuť, Kati.” pošeptá ji jen tak do ucha a přes tenkou látku šatů ji pohladí po zadku. Společně odchází od baru a dál se baví, jako by nic před tím neřekl. Ovšem Katku tohle taky nenechává chladnou. Jenže odejít v 10 z plesu? Voda udělá své, Katka se Markovi omluví a odchází na toaletu. Prohlédne si svůj odraz v zrcadle, trošku upraví vlasy i rozmazanou řasenku pod okem a chytá za kliku dveří. Venku na ni čeká Marek. Jeho oči, jsou přivřené i přesto vidí jak má rozšířené zorničky. Přitiskne si Katku k sobě a políbí, vlastně je to poprvé za celý večer. Ne že by nechtěl,ale dnes se přišli bavit tancem a ne hrát svoji hru. Možná si to tak i na začátku večera plánoval, ale jeho chtíč teď přemohl zásady a boří mantinely pro tento večer. Opře Katku o dveře, které vedou do malé místnosti pod jevištěm a klika povolí. “Provokuješ mě,” procedí skrz jejich spojená ústa, když za sebou zavře dveře a pevně ji chytne za zadek. “Víš, že tohle já dělám ráda,”mrkne na něj Katka. Marek je jako býk, co vidí rudou barvu před sebou, zhluboka vydechne, aby si ji za holý krk přitáhl co nejblíž k sobě a jejich jazyky se hluboko v ústech proplétají. Je nenasytný, jeho tvrdé péro už tlačí Katku do stehna a protože už mu nemá kam uhnout, opře se o stůl v rohu místnosti. “Potřebuji tě ošukat,Kati,”a tón jeho hlasu Katce moc prostoru k protestům nedává, přesto to zkusí. “Jsi jak malej, copak to nevydržíš?” a píchne ho prstem pod žebra. “Řekla sis o to sama,” zavrčí a otáčí si ji k sobě zády. “Drž!” Katka přesně ví, co bude následovat a i když se na oko cuká a snaží se z Markova sevření vymanit, chce ho cítit v sobě. Marek ji přes šaty pohladí po zadku, vyhrne je až k pasu a neodpustí si plácnout Katku přes půlku. Skupina na pódiu hraje zrovna nějakou rokovou pecku a její vykřiknutí v sále nemá nikdo šanci slyšet i když přes škvíru mezi deskami Katka dost dobře vidí, co se na parketu děje. Jen odhrne kalhotky a projede prsty její horkou a mokrou pičku. Stáhne si kalhoty a vrazí do ní péro až po koule. Chvíli jen tak nehnutě stojí, Katčin zadek přiražený co nejvíce do klína a ruce kolem jejich boků. Vychutnává si ten pocit spojení, kdy jsou k sobě co nejblíž. Drží si ji, mezi prsty omotá její po zadek dlouhé vlasy a začne pomalu přirážet. Tahle pozice je pro něj smrtelná a v tuhle chvíli, když je vydrážděný na maximum během pár přírazů cítí, jak mu v péru začne cukat a plní ji horkým semenem až po okraj. Opře se o Katčina záda a líbá ji na nahá ramena až do chvíle, než z ní vyklouzne úplně. “Ty moje mrško,” upravuje si kalhoty, které má i s boxerkama stažené až ke kotníkům. “Já?” podívá se na něj Katka překvapeně, ale přesně ví, jak to myslel. Kontroluje své kalhotky, které jsou mokré směsí její šťávičky a Markova spermatu. “Hm, tak v tomhle už asi nemůžu zůstat,” a stáhne si je, aby je smotala do dlaně. Marek se na ni dívá a sleduje, co chce udělat. “No vyhodím je na záchodě do koše, co se tak díváš?” usměje se. “Dej mi je Kati,” a vezme ji kalhotky z dlaně, aby je schoval do kapsy u kalhot. “Jsi můj úchyláček, víš to?” vyplázne na něj jazyk. “Nejsem o nic víc úchylnější, jako ty perverzní , Kati ,” políbí ji a chytne za ruku. Opatrně nakoukne do chodbičky k záchodům, ale nikdo tam není. Protáhnou se ven z kumbálu a Katka si zajde na záchody upravit vlasy. Jak dlouho je tahle hra ještě bude bavit? Prolétne ji hlavou. Vždyť oni se jeden druhého nemůžou ani po té době nabažit. Je možné posunout hranice ještě dál? To ovšem ještě neví, že Marek ji přesvědčí o tom, že to možné je.