Chvíle pro mě

Stojím uprostřed místnosti.

Zhluboka dýchám a plně prožívám, co jsme udělal.

Pomalu ale jistě se začínají tvořit kapky krve v místech, kde jsem přitlačil víc. Čára kterou jsem vytvořil je delší než ty předchozí. A stejně jako ty předchozí je na místech, kde nebudou vidět, jakmile budu mít košili.

Nestojím o pozornost. Nepatřím do kategorie lidí, kteří se tímto snaží vyškemrat nějakou pozornost, nejaký zájem okolí. Je to pro mě připomínka k realitě. Je to o soustředění se. Nikdo to nechápe, a já se už přestal snažit vysvětlovat.

A stejně, co je komu po tom, co se sebou dělám.

Od posledně se toho hodně změnilo. Ostří lépe sjíždí po svalech než po tuku.