Důvěřujete?

8.3.2024 06:12 · 1 917 wyświetleń Tiferet

Důvěru buď máme, nebo ne. Já osobně si myslím, že je přímo úměrná našemu sebevědomí. Čím méně si věřím, tím méně věřím tomu druhému.

Je to jednoduché, dejme tomu, že má člověk nějaké to kilo navíc, nebo má malý penis a trápí ho to, nebo mi třeba někdo v minulosti řekl, že by si o mě neopřel ani kolo... Takoví lidé (ne všichni) můžou chytnout falešný pocit nízkého sebevědomí, přestože by se určitě našlo spoustu jiných kvalit, kterými oplývají nebo v nich dokonce vynikají. A to nemluvím o tom, že každé zboží má svého kupce.

Pak si najdou partnera a protože mají pocit, že nestojí za nic, tak ho samozřejmě podezřívají, že si určitě najde brzy jinou. Tahle paranoia začíná na lehkém okusování nehtů potají a může končit nepřetržitými výslechy a podáváním celodenního hlášení včetně zákeřně nainstalované aplikace, která nonstop sleduje pohyb podezřelého.

Popravdě to vůbec nechápu.
I když ruku na srdce, já žárlivá trochu jsem. Prostě dávám partnerovi prostor, ale nenápadně sleduji, jestli se najednou víc nevoní, nebo se nekoupe předtím, než jde s kámošem na pivo... Prostě nejsem stíhačka, jen mám zapnutý intuitivní radar, že kdyby se jeho chování výrazně změnilo, tak začnu být ve střehu.

Narozdíl od mého muže. Ten mi je v tomhle příkladem. Mnohokrát mi tady někdo položil otázku, zda ví, že jsem tady. Dokonce to tady pár lidí řešilo za mými zády, jak si můžu dovolit o něm psát, nebo tady být bez jeho vědomí.
A světe div se, ale on to ví. A vůbec ho to nijak neznervózňuje, protože mi věří. Není to žádný Kanda, ani jiné odnože, prostě je to normální chlap, který usoudil, že pokud si tady chci psát, číst, flirtovat, nemá smysl mi to zakazovat. V podstatě měl jedinou podmínku, aby to neohrozilo naší rodinu.

Tím, že mi dal tuto svobodu, tak jsem paradoxně hodnější, než v dobách, kdy jsem na amatéry lezla potají. Ona když se totiž otevře brána k sadu se zakázaným ovocem, tak už to není takové vzrušení.

Dokonce mě napadlo, kolik lidí sem chodí právě proto, že by neměli, že se to například v manželství nesmí.

Jednou jsem četla na eMiminu nějakou vyděšenou manželku. Nadpis mě okamžitě upoutal "Web Amatéři, znáte to?!" Popisovala tam, že nachytala manžela, jak se tady dívá na nějaký rajdy. Samozřejmě se slétly všechny ženy, aby jí napsaly, že tohle si ten kurevník určitě nesmí dovolit! Že má jí a bla bla bla...
V duchu jsem se jen usmívala, vždyť se tady třeba jen dívá na porno. Jako možná si může i s nějakou rajdou psát, ale rozhodně to z něj automaticky nedělá kurevníka. Celkem ostře odsoudily i to, že vůbec ten chlap čumí na porno, jak odporné! Bože vždyť je to jen porno. Mě by taková věc vůbec nezarazila. Dokonce kdybych přistihla muže, tak se asi i přidám.

Joo kdyby chodil s nějakýma amatérkama na kafe, tak už by sobeček ve mně bil na poplach! A ještě, když si představím tu zdvořilostní kuřbu... 🙈😃
Ale i tohle má můj muž vyřešené. Jednou jsem se ho ptala, jestli by mu vadilo, kdybych šla s pár lidmi odsud pokecat. Na takový amatérský sraz u piva. Řekl mi, ať klidně jdu, že jeho podmínku znám.
Takže co z toho vyplývá? Že má větší sebevědomí, než já! 😄


A teď se vás chci zeptat, jak by jste reagovali, kdyby jste zjistili, že váš partner tady je?

A dokázali by jste natolik důvěřovat a dát takovou volnost, jakou mám třeba já?