Mám kamarádku, i po padesátce to je žena, která muže zaujme postavou " tak akorát do ruky ", svým smyslem pro humor, upřímností, přístupem k životu a chutí si plnit svá přání. Ač ve věku, kdy už život poznala z té lepší i horší stránky, stále věří, že žít se má s úsměvem a touhou poznávat a vyzkoušet nové a skryté...
Několik let má partnera, muže pracovitého, obětavého, zajištěného, s kterým rádi cestují, umí si vyjít vstříc, prošli si spolu hodně těžkým obdobím. Lidé o nich říkají, že jsou ideální pár. Ale....ona je žena, co miluje sex, on muž, co ho k životu nepotřebuje. A ano, v začátcích to bylo jiné. A když už, tak mu stačí dvě minuty, stejný postup, stejný scénář. Není to dlouho, co jsme na eshopu při lahvi vína objednaly pouta, lubrikační gel, malý anální kolík, vibrátor a krásné prádélko. Ano, měly jsme radost...
Kamarádka naplánovala pěkný večer, kde opatrně nadhodila, že by ráda zkusila v posteli i něco víc než klasiku. Začala tím, že by chtěla mít zavázané oči, to prý zpozorněl a zeptal se, co dál. Ona v domnění, že to bude o.k., zmínila touhu spoutat ruce, to se mu prý objevil ve tváři zděšený výraz a řekl jí, jestli nemá pocit, že je úchylná a co tím sleduje?? Jak večer skončil asi není třeba se rozepisovat... Od té doby dvakrát do měsíce vydrží, co má a v hlavě má své fantazie.
A tak se ptám, pánové i dámy, co v takové situaci dělat? Když to, co mi zde považujeme za běžné, normální a sex si zpestřujeme daleko zajímavějšími praktikami, někdo považuje za úchylku? Co zvolit - jistotu a stabilitu za cenu, že nepozná zákoutí skvělého sexu, hry s našimi těly nebo se vrhnout do mileneckého vztahu s výčitkami svědomí, že není dokonalá a uspokojuje svoje tajné touhy jinde?