Dlouho si nezašukám

Měli jsme namále. Ženská otrávená dětma a rutinou, už mě brala spíš jako užitečný doplněk domácnosti, který podá, opraví, zařídí, pokud zrovna zbytečně nepřekáží, a já si říkal, jestli ji pořád miluju, nebo jestli už miluju jenom tu vzpomínku na to, jaká byla: oddaná, milující a taky pěkně vášnivá. Kdysi dávno. Vplížila se mezi nás krize a já se začal poohlížet po něčem, co by mi zase vrátilo pocit, že ještě žiju. No dobře. Po někom. Okruh kamarádek, před kterými jsem se mohl ztrapnit, jsem vyčerpal a skončil jsem tady na Amatérech. Ano. Na šikmé ploše.

Jenže pak se to stalo. Bylo to jedno z těch usmiřovacích šukání, o které jsme se pokusili jednou za několik týdnů. Ona, abych neměl kecy, já, protože jsem neměl jinou možnost. Nicméně nakonec jsme se celkem rozjeli a vypadalo to na další společné vyvrcholení. Tady je potřeba upřesnit, že od dětí už nebrala antikoncepci a najeli jsme na riskantní metodu založenou na tom, že to vydržím o vteřinu dýl než ona a stříkat budu ven. Jenže toho dne se u ní nástup orgasmu trochu opozdil. No dobře, opozdil jsem se já. Prostě mi uklouzly nohy. Bylo to půl vteřiny.

A za dva týdny už jsme měli dvě čárky na papírku. No nekecám, kdo by to v našem věku čekal?! No dobře, stalo se, co mělo se stát. Nejsem věřící, ale ani nejsem typ, co by do toho pánu Bohu házel vidle. V jedné věci jsem měl ale jasno: svůj sen o milence si vzít nenechám!

A jsme zase u morálky. Může si chlap s těhotnou ženskou hledat milenku? Může si táta malého dítěte hledat milenku? Nevěra je samozřejmě nemorální už z definice, ale jsou případy, kdy je fakt nepřijatelná? Kdo a podle čeho může tohle rozseknout?

Řeknu vám to asi takhle: dilema se vyřešilo samo. Na Amatéry jsem nezanevřel. Ale jak břicho rostlo, přestával jsem postupně aktivně hledat, vynechal jsem inzeráty, omezil šťavnaté galerky a začal čím dál víc čerpat moudra (a hlavně zábavu) tady na blogu. Už ne aktivně hledající, ale přece jen stále trochu otevřený, jeden nikdy neví. Až do včerejška.

Včera se mi narodil kluk. Obrovskej zážitek, žena to dala s grácií, ale ne bez újmy. Natržená na třech místech, šití víc než v OP Prostějov. A mně to došlo.

Dlouho si nezašukám. A víte co? Je mi to jedno. Mám zase důvod si vážit té svojí. Vnímat ji jako ženskou, protože mi dala syna, a cítit se jako chlap, protože mě potřebuje. Takže milé dámy, krásné amatérky, dejte nám prosím chvíli čas, přestaňte mi teď psát nadržené zprávy a bombardovat mě svými pussypics. Respektujte aspoň šestinedělí, pěkně vás prosím, pak se uvidí. ;-)

A teď vážně. Jedno moudro k tématu nevěry, kterou už dávno nevidím černobíle, a jedna rada pro ty z vás, co hledáte. Pokud jste ve vztahu, o který stojíte, nehledejte si milenku nebo milence, když máte krizi. Makejte na vztahu, ať je vám v něm dobře, ať je v něm dobře partnerovi. A pak, když si budete jistí, že jste tomu dali maximum a že vás jen tak něco nepoloží, možná přijde čas na nějakou odměnu. ;-) Já osobně si teda nejspíš ještě nějakou dobu počkám.