Umělý milenec

Není jim myšlena žádná z vašich skutečných erotických hraček a pomůcek,  ale virtuální společník/čnice s názvem kombinujícím francouzské slovo milenec s anglickou zkratkou pro umělou inteligenci.  Od prosince to má být  novou funkcionalitou známé aplikace umělé inteligence,  kdy bude možno vytvořit si společníka či společnici "na míru". Primárně má jít o možnost vést romantické, vášnivé a erotické konverzace, s možnosti volby stylu asistenta od přátelského, emotivního až po erotický. Konverzace má prý působit daleko "lidštěji" a přirozeněji.  Stroj se tak má stát naším skoro  plnohodnotným partnerem, zatím virtuálním. Po tomto typu služby musí existovat poměrně velká poptávka, jinak by nebyl důvod takto velkých investic do vývoje. Jsme na cestě k dystopickému světu,  kde vzniká citová závislost na strojích jako náhražce skutečných mezilidských vztahů paralelně s odcizováním se od ostatních lidí? Nebo je tento nový společník nebo společnice vítanou pomocí pro osamělé lidi, která jim umožní necítít se sám(a) a zároveň umožní  i nacvičit si komunikaci s opačným pohlavím jako jinak nedostupnou možnost seberozvoje? Odpovědi asi nebudou jednoznačné. Záleží samozřejmě na výsledku jak bude model  vyvinut a jak se bude učit, tedy na uživatelích, kteří ho budou používat. Umělá inteligence funguje na principech strojoveho učení, tj. mimo jiné i na principech zpětných vazeb. Má jít o erotický a romatický režim pro dospělé s přístupem "treat adult users like adults",  s dospělými se jedná jako s dospělými. A jak vidíme i zde ne všichni dospělí jsou dospělí... Dalším úskalím může být, že  pokud si uživatel zvolí program, který se bude chovat pouze přívětivě, což lze kromě masochosistů předpokládat, vznikne iluze vždy dobře naladěného partnera nebo partnerky, kteří nikdy nemají špatnou náladu, nikdy neprudí a vždy udělají,  co se po nich bude chtít. Pochválí, zvednou sebevědomí.  A pak  závislost na této utopii. A lidé často rádi podléhají různým druhům utopií a iluzí. Každá mince má vzdy dvě strany a i tady bude záležet, jak s ní bude kdo zacházet. Není ale žádná diskuze o tom, že AI by mohla nahradit skutečný  mezilidský vztah, skutečný hlas člověka,  obyčejný dotek, teplo, vůni, úsměv, vzrušení, vášeň a vůbec celou sexualitu. Ani tomu čemu říkáme duše. Věřím ale, že leckomu může stačit, když "lidským" hlasem řekne: "Mám tě ráda/rád, pojď si to se mnou udělat." Zajímavá je i otázka zda tuto službu virtuálního milence/ky na míru budou více využívat  ženy nebo muži, různé současné skutečné náhražky jako OF apod. jsou výhradně záležitostí mužů. Takže,  je něco takového pro vás z nějakého důvodu zajímavé? Proč ne? Proč ano? A kam tohle celé povede? Tento text nenapsala umělá inteligence 🙂