Pohled do údolí (repete IV.),
aneb vzpomínka na jednu od kosti dobrou ženskou, na člověka, kterej mě mnoho naučil a vlastně učí dodnes. --------------- POHLED DO ÚDOLÍ Na okraji starého lesa, na vysoké stráni seděl muž ještě starší než vysoké borovice okolo a hleděl do údolí. V ruce svíral zažloutlou kroniku, jeho hlavu zdobily stále husté šedivé vlasy a vrásky. Sklopil šedé oči ke staré knize, začetl se do inkoustem…