Byla to kráska. Vysoká, štíhlá... Vlasy sahající po kolena se stáčely kolem jejího mrazem a sluncem zdrsnělého těla horalky žijící hluboko v lesích. Přesto její oči byly jako oči nesmělé laně. Ve vlasech nosila věnec spletený z drobných kořenů stromů a v nich zapletený…

Když byl ten Beltaine . . . tak jedna pohádka pro Vás. Držím se tě. Vedeš mě bosou, nahou . . . zranitelnou. Vedeš mě po trávě, která obtáčí se okolo mých kotníků. Vnímám vůni rašelinové prsti i kvetoucích vřesů, prosycenou pryskyřicí nízkých klečí tonoucích se v…

Ráno měla jednání s vedením. Věděla, že to zase bude jako vždy o tom, co kdo udělal blbě a neudělal vůbec. Některé zakázky procházely transformací z hlediska personálního obsazení a starostí s tím související padaly na její hlavu. Nebavil ji ten den. Když skončili,…

Dveře se otevírají a jdeme dál. Do útrob saunového ráje. Už v šatně mi předáváš malou papírovou taštičku s logem italské značky spodního prádla. Jsem překvapená. Bylo to jen flirtování a provokování, které jsi vzal vážně. Tuším v ní černé, krajkové brazilky či něco na…

Usínám s představou polibků v rozespalých polštářích. Usínám, když tvé teplo pohltí můj chlad. Ve chvíli, kdy není stud či rozpaky. Kouzelný okamžik, kdy vlny oceánu laskají nekonečná nebesa v jejich klíně plném hvězd. Stejně jako ty laskáš můj klín svými rty. Tvé…

Seděla ponořená do termálního vody bazénu hotelu, který byl na Islandu. . . kdesi uprostřed pustiny mezi sněhem, ledem a polární září. Teplá voda obtékala její kůži a zpomalovala zběsilý tok myšlenek. Oční víčka jí zavírala tma polární noci. Tak dlouhé, temné a přesto…

Prší. Sedím v autě a ještě cítím brnění v podbřišku z naší diskuze ráno. Myslím na tebe. Myslím na to, co jsi psal. Jak jsi ve slovech ztrácel sebekontrolu. Jak jsi se udělal. Představuji si tvůj krásný tvrdý penis s žaludem, co vybízí k tomu, abych ho vzala do úst. …

Seděla v rudém křesle, v koutě místnosti plné lidí. Dívala se, jak se před ní utváří skupinky a páry, které dřív či později budou shluk na sobě a v sobě propojených těl. Její křeslo jí dávalo výsostnou pozici. Byla tou, kdo toto soaré pořádal každý rok. Kdo se bavil…

Ona skoro čtyřicetiletá milfka. Prsa čtyřky, velký boky. Vlasy skoro černé až do půl zad. Oni? Dvě osvalená hovada. Jeden 195 a druhý 190. Oba modroocí. Oba naprosto dokonalé vzory maskulinity. Měla mokré kalhotky už jen když je viděla oblečené. Teď už byli na…

wa watashinojinsei no mokutekides . . . Nebo-li třešňový květ smyslem mého života. Psal se rok 1945, když jsem s klukama na USS Missouri dorazil ke břehům Honšú. Konkrétně do Atsugi, kde se tenkrát budovala letecká základna. Bylo po válce. Země byla zbídačená a lidé…