Z popracovního setkávání Martina s Radkou se stala tradice, a to docela intenzivní. Radka si počínala velitelsky a Martin to toleroval. S každým další setkáním mu otevřela nové obzory a on se cítil sebevědomějším. Rychlé získávání zkušeností v milostné oblasti jednoznačně vítal, a to i přes některé negativní zkušenosti. V jednom čtvrtečním odpoledni zase přišel k Radce. Hned po zabouchnutí dveří…

Martin byl ponořen do své práce v archivu a ani by nepostřehl vrznutí dveří a blížící se kroky. Teprve když se kroky velmi přiblížily, podíval se, kdo přichází. Byla to Radka. Nesla si kabelku a vypadala, že právě přišla do práce. „Ahoj,“ pozdravila ho a opřela se o regál. Odpověděl na pozdrav a dál se věnoval své práci. „Slyšela jsem, že v poslední době jsou tvé pracovní výkony slabší,“ začala.…

Martin stoupal do čtvrtého patra paneláku. Sám nevěděl, proč nejel výtahem. Možná potřeboval čas k ujasnění si myšlenek. Dělá dobře, nebo ne? Proč sem vlastně jde? Nebude toho litovat? Na tyto otázky hledal odpověď, i když věděl, že mu ji teprve přinese budoucnost. Zastavil se u dveří, na nichž byla Radčina jmenovka. Zazvonil. Už není cesty zpět. Otevřela mu Radka. Na sobě měla bílý župan, je na…

Vrzly dveře a ozvaly se klapavé kroky. Martina to nijak nevzrušilo, byl zabrán do své práce. Probíral šanon a kontroloval, jestli se v něm nachází vše, co do něj patří. „Mohu na slovíčko?“ ozvalo se za regálem. Martin zvedl hlavu. Přicházela za ním Radka. Co tu zase chce? Za těch několik dnů, které uplynuly od té trapné události, se mu úspěšně dařilo vyhýbat se jí. „Jste tu sám?“ zeptala se, i…