Lidé si stále častěji nahrazují sex jídlem
LONDÝN – To první je zdravé téměř v neomezené míře a udržuje tělo i duši v dobré kondici. To druhé je naopak nebezpečné, když se konzumuje nadměrně a na místě je vždy střídmost. Jenže. Na to první jsou potřeba nejméně dva, pomineme-li masturbaci, a dnešní životní styl samotářů a posedlost pořady o vaření nahrává spíš tomu druhému. Čili stále více mladých lidí nahrazuje jídlem sex. Z konzumace delikates se stává porno moderní doby.
A není divu. Když to Nigella Lawsnovová či bývalá modelka Lorraine Pascaleová rozbalí s vařečkami před kamerou, porno to skutečně připomíná. Zvlášť záběry HD kamerou. A když pořady sledují tzv. single lidé, kteří žijí bez stálého partnera, začnou si snadno nahrazovat jídlem sex. Přitom tučné a sladké jídlo aktivuje podobná centra potěšení jako sex. Jenže zatímco při sexu člověk kalorie spaluje a namáhá krevní oběh, při sledování pořadů a cpaní se dobrotami kalorie do těla cpe a krevní oběh oslabuje.Téma food porn neboli jídlo jako porno použila poprvé novinářka Rosalind Cowardová v roce 1984 ve své knize Ženská touha. „Příprava jídla s láskou a její servírování druhým skutečně v sobě skrývá jistý aspekt pornografie,“ tvrdí Cowardová.A food porno přispívá k obezitě, která ještě zhoršuje šanci svobodných najít si partnera a užít si kvalitní sex.Docentka psychologie Meryl Gardnerová z University of Delaware tak vysvětluje fenomén nešťastníků, kteří se doma či v rychlém občerstvení přejídají nezdravými pokrmy. Zjistila totiž, že depresivní lidé se špatnou náladou hledají okamžitou úlevu, nikoli odložené potěšení v dlouhodobých cílech.„Má to evoluční smysl, když se necítíme dobře a máme špatnou náladu, víme, že je něco v nepořádku a zaměřujeme se na to, co je blízko fyzicky a časově, tady a teď. Vidíme stromy a ne les, nebo jak věci dělat, ne proč věci dělat,“ vysvětluje Gardnerová. Lidé s dobrou náladou, jimž se v životě daří, se více zajímají o výživovou hodnotu pokrmu a také myslí na to, že chtějí být zdraví celý život, proto se stravují zdravě.„Pozitivní nálada nutí lidi myslet na budoucnost a myšlení na budoucnost nás nutí myslet víc abstraktně,“ míní Gardnerová.
