Kolegyně Jana (foot)

Jana mi padla do oka hned první den po nástupu. Ne, že by to byla přímo modelka, to máme ve firmě výraznější kousky, ale tím, že má něco v sobě. Takový ten správný mix fyzických předností doplněný příjemnou povahou a okořeněný dávkou vyzývavosti, drzosti a lascivnosti. Jana je asi 30-ti letá špinavá blondýna s poměnkovýma očima a širokým úsměvem. Postavu má štíhlou, na hrudi se honosí krásně kulatými a pevnými ňadry velikosti 3- a zezadu to doplňuje pěkný zadeček typicky hruškovitého tvaru, který mě sakra přitahuje. No a pak ty nohy. Úžasné, štíhlé, přiměřeně dlouhé a hlavně vždy alespoň na 10 cm podpatcích. Každé ráno, když přicházím do práce, mě vítá její úsměv na recepci a často se tam zdržím, jen abych si užil chvilku její přítomnosti.

Občas se u recepce zastavím i v průběhu dne, prohodit pár slov, vypít kávu a samozřejmě také vychutnávat si pohled na Janu. Divil bych se, kdyby si mého zájmu nevšimla, na druhou stranu, já jsem tuctový, zadaný muž, mám rodinu a pracuji v úrovni středního managementu, takže nemá moc důvodů můj zájem opětovat. Bere mě, když si rukama prohrábne vlasy a přehodí je na druhou stranu. Mě se tak otevře pohled na její útlou šíji a pokud má tílko, tak i na podpaží. Ideální je, když tak zůstane, s rukama nad hlavou a já ji doslova hltám očima. Ano, jsem fetišista. Takový malý perverzáček. Miluji ženskou vůni, vůni vzrušení i vůni potu smíšenou s parfémem, vůni kožených bot vůni nohou. Miluji i jejich chuť a lehce slanou chuť potu kdekoliv na těle.

Tentokrát jsem nestíhal. Honili jsme termíny a od rána jsem se nezvedl od počítače. Až odpoledne kolem druhé se to konečně uvolnilo a mohl jsem si zajít na obligátní kávu u Janičky. Byl pěkný jarní den, sluníčko svítí do kanceláří a je tu docela teplo. Jana má na sobě květinové šaty na ramínka a béžové lodičky s dobře 12 cm podpatky. Jen k ní dorazím, vidím, že něco není v pořádku. Sice mě přivítá svým obvyklým nádherným úsměvem, ale ten jí rychle zmizí a vidím, že zápasí s nějakými kabely. Samozřejmě jí hned nabídnu, že jí pomůžu. Podívá se na mě a zeptá se, jestli mi to opravdu nevadí. Potřebuje vytáhnout kabel za pultem recepce, kde je to opravdu špatně přístupné. Někdo musí doslova vlézt pod stůl a druhý musí stát na těsno u něj a vytáhnout kabel ze shora. Při představě, že si budu muset kleknout k jejím nožičkám, a ona bude stát těsně vedle mě, se mi začne dělat boule na kalhotách. Rychle zaženu její nápad, že pod stůl vleze ona a už jsem na kolenou a lezu pod stůl.

Jsem jen pár centimetrů od těch krásných nožek a mám co dělat, abych se na ni nevrhnul. Jana se nalepí až na desku stolu, aby dosáhla za něj pro ten kabel a já mám její lodičky téměř před obličejem. Našmátrám poslepu kabel a jednou rukou se ho snažím procpat za desku stolu. Přitom ani na chvilku nespustím pohled z těch lodiček a snažím se k nim natáhnout. Snažím se nasát tu vůni, ale zatím, je to jen takový jemný závan neřesti. Záměrně se moc nesnažím kabel prostrčit dál, abych si to mohl užívat déle a zároveň aby se Jana musela víc tlačit ke mně. Pak se Jana natáhne na špičky aby na ten kabel konečně dosáhla a přitom jí vyjedou paty z botiček. Okamžitě ucítím tu božskou vůni zpocených nožek, kůže a silonek. Koncentrovanou a čistou. Neudržím se a začnu nasávat ten odér. Ani si neuvědomím, že Jana už kabel má a vytáhla si jej nahoru. Až když si zas stoupne do bot, všimnu si, že něco asi není v pořádku. Jana ukročila trochu zpátky a sedla si do křesla. Dívá se na mě s potměšilým úsměvem a otazníky v očích. Určitě si nemohla nevšimnout mých projevů a mého zájmu o její nožky. Dívá se na mě a já jsem červený jak rak.

Pak se jen trochu odsune, aby mi udělala místo a prohlásí, že ty podpatky ji snad zničí. Natáhne si nohy a začne si jednu zouvat. Mám je téměř před nosem. Stále mě pozoruje, jak budu reagovat. Mohl bych se zvednout a odejít, měl bych se zvednout a odejít, ale jsem jako hypnotizovaný jejím pohledem. Vím, že může kdokoliv přijít, jsem sice schovaný za deskou recepce, ale stejně. Přesto se nemůžu hnout. Můj pohled se pomalu přesouvá na její božské nohy. Jednu botu už má zutou a rozhýbává si prsty, aby si je uvolnila. Ta vůně je naprosto boží, omamná a skvělá. Už se neudržím, hážu všechno za hlavu a skloním se k tá botě. Zhluboka několikrát nasaju tu vůni a podívám se na Janu. Vidím její vítězoslavný úsměv a pohled. Skloním se, nosem se dotýkám její nožky a začnu zhluboka čichat jejich vůni. Pak přidám polibky a lehké olíznutí. Znovu se podívám na Janu a všimnu si lehce pozvednutého obočí. Vzápětí si zouvá i druhou botu a já se mohu věnovat druhé nožce. Nejprve znovu očichám botičku, ještě teplou a doslova sladce vonící. Jak jsem říkal, v kanceláři bylo celkem teplo a bylo to znát. Pak jsem se opět vrhnul na nožky. nejprve několik polibků a pak olíznout nárt, kotník. Snažím se dostat k chodidlům, ale pod stolem to úplně nejde. Ještě chvilku si užívám, když se Jana obuje a odsune se dál, abych mohl vylézt. Stojím před ní a nevím kam s pohledem. Je mi trapně, stydím se a jsem vzrušený zároveň. Jana se postaví, přitiskne se až ke mě a pošeptá mi do ucha: “Dnes bych potřebovala masáž. V pět po práci v malé zasedačce.” Vnímám její horký dech a skoro se mi podlamují kolena. V tu chvíli se otevřou dveře, přichází kurýr a já mizím na své místo.

Čas utíká strašně pomalu. Nemůžu se soustředit na práci. Stále musím myslet na její krásné nohy, na jejich vůni, chuť potu a představuji si, co všechno bude dál. Konečně padla pátá, kolegové svorně mizí domů a já jsem nadržený, že sotva maskuju bouli na kalhotách. Mizím do zasedačky. Jana už na mě čeká. Sedí na křesle, nohy natažené přes sebou. Nic neříká a jen ukáže na místo u svých nohou. Nejprve váhám, ale boule v rozkroku prozrazuje, že už jsem ten boj stejně dávno prohrál. Klesám na kolena vedle jejích nohou. Jana se trochu posune a opře si špičku jedné boty o můj rozkrok. Pak přijde snad nejzbytečnější otázka. “Tobě se líbí mé nohy?” Jen vydechnu “ano” a vnímám tu špičku boty. “Tebe to vzrušuje?”, zeptá se nevinně a předstírá překvapení. Přitom začne lehce hýbat botou v mém rozkroku a já se nezmůžu na nic jiného než zase vzdechnout “ano”. “A co ještě?”, zeptá se? Začnu jí vyprávět, že mě vzrušují boty a nohy, jejich líbání, laskání a lízání, jejich vůně a chuť. Líbí se mi přirozené vůně ženy, vůně potu smíšená s parfémem. Jak rád olížu pot z celého těla. Vůně přirození, chuť kundičky, když jí mohu lízat po celém dni v práci, když je rozdrážděná, když teče. Rád lížu zadeček. Miluji, když mi žena sedí na obličeji a doslova na mě rajtuje, já ji lížu a vychutnávám, co se dá. Zmíním i jak mám rád vůni použitého prádla, jeho chuť v ústech atd. Jana celou dobu pozorně poslouchá a nepřestává mě dráždit špičkou boty v rozkroku.

“Pojď blíž”, řekne mi a ukáže na místo vedle svého křesla. Přesunu se k ní. “Ještě blíž.” Nalepím se až na křeslo a čekám. Jana zvedne ruku u které sedím a přehodí si vlasy. Ruku nechá přehozenou přes hlavu a odhalí tak své hladce oholené podpaží. Do nosu mě udeří kořeněná vůně potu, se kterou už ranní deodorant dávno prohrál svůj boj. Zachvěju se a zhluboka nasávám. Jana jen druhou rukou ukáže do podpažní jamky. Pomalu přibližuji svůj obličej a vnímám intenzitu té vůně. ja to nádhera. Jak jsem blíž, zachytím i jemné tóny parfému, který má na krku a v dekoltu. Přiložím své rty na její podpaží a líbám. Vnímám tu vlhkost a slanou chuť, vůni květin z parfému a sytou, plnou vůni potu po celém dni v práci. Vychutnávám si to, jak můžu. Začnu ji olizovat. Nejprve jemněji, špičkou jazyka obkroužím celé podpaží. Pak přejedu několikrát středem. Vnímám a slyším její zrychlený dech a vložím se do toho celou šířkou jazyka. Dlouhými tahy odspodu až nahoru. Opakovaně, až má podpaží vlhké jen od mých slin a po potu není ani památky. Přitom jí hladím rukama po boku, nahoru po paži a zas zpátky. Jana má přimhouřené oči, zrychlený dech a lehce si kouše do rtů.

Najednou se odsune a nabídne mi své nožky. “Říkala jsem, že budu potřebovat masáž,” pronese s poťouchlým úsměvem. “Nejdřív si odlož kalhoty,” řekne mi. Poslechnu a znovu si kleknu k jejím nožkám. Nejprve jí opatrně vyzuju jednu botu. Zas mi tu zavoní ta nádherná kombinace kůže a potu, teď ještě o něco intenzivnější, po celém dni v práci. Přikládám si její botu k obličeji a zhluboka vdechuji vůni, která mě tak vzrušuje. Pak totéž opakuji i s druhou botou a nakonec obě odkládám vedle sebe. Skloním hlavu k jejím nožkám. Teď má na nich jen takové ty síťové podkolenky. Políbím jí nárty a lehce přejedu špičkou jazyka. Pak jí postupně líbám každý prstík. Posouvám se kolem nohou a líbám ji na kotníky. Přitom stále zhluboka vdechuji odér z jejích nohou. Nakonec se zas jazykem věnuji oběma nártům. Zvednu ji jednu nohu a cítím, jak si druhou pokládá do mého klína. opatrně jí stáhnu podkolenku a neodpustím si nepřivonět, ale to už mám před obličejem její nádhernou, štíhlou a konečně holou, voňavou nožku. Nejprve ji políbím na chodidlo. Opakovaně je zahrnuji polibky a pak přidám jazyk. Špičkou obkroužím kolem dokola a hned na to celou šířkou jazyka pěkně olíznu od paty až k prstíkům. A znovu a znovu. Zabořím svá ústa do klenby a vychutnávám. Přesunu se k prstíkům. Každý jednotlivě ocucám a nezapomenu se věnovat jazykem ani prostoru mezi nimi. Je to slast. A mám pocit, že nejen pro mě. Jana už dýchá pěkně zhluboka, vidím, jak se jí hrudník dme, oči má zavřené a občas jí unikně jemný sten. Druhou nohou mi masíruje přirození a já už se skoro nevejdu do trenek.

Když má nožičku čistou, olíbanou a olízanou, začnu ji masírovat. Zabořím palce do chodidla a krouživými pohyby se posouvám přes celou nožku. Pak ji chytnu rukou za nárt a druhou rukou tlačím na chodidlo, posouvám jí a masíruju. Prsty ruky opakovaně prostrčím mezi prsty její nožky a pak jí masíruji bříška prstů a přední část chodidla. Pěkně pomalu, s citem, ale důsledně. Opřu si nožku chodidlem o obličej a věnuji se lýtkům. Oběma rukama hnětu unavené svaly, protřepávám a hladím. Znovu se vrátím k chodidlu a prstíkům. Když je potřeba navlhčit, olíznu jí nožku a pokračuji v masáži, dokud není Jana úplně spokojená.

Je čas věnovat se druhé nožce. První nožku si znovu nasměruji do svého rozkroku a druhou zvednu k ústům. Opakuji celou proceduru a vychutnávám si každý polibek, každé přivonění, každé olíznutí, každé ocucání prstíku. Nakonec opět následuje masáž. Jana mě mezitím dráždí, střídavě brnká prsty zespodu o koule a pak zase šlape celým chodidlem na ptáka. Už mi chybí jen moment, abych se vystříkal do trenek. Přesně v tu chvíli přestane. Dívá se na mě, jak se doslova klepe vzrušením. Klekne si ke mě, přiblíží se blíž až cítím vůni jejího parfému a na uchu její horký dech. “Pokračování příště,” zašeptá. Zvedne se, sebere podkolenky, obuje boty a odchází. A já zůstávám sám v prázdné zasedačce, bez kalhot a v hlavě mi zní její slova: “PŘÍŠTĚ…”

Ale bude nějaké příště?