Věčná láska

Sedím doma s kávou v ruce, užívám si, že je doma klid, manžel v práci, děti s babičkou na chatě. V tom voláš ty, má věčná láska a říkáš mi ať se obléknu, že jedeš do Prahy a máš plán. Vletim do sprchy, lehké líčení a rychle rozmyslet co na sebe. Když tě vidím je to jak moment když jsem tě viděla po druhé co jsme se setkali. Srdce mi buší a já se ovládám, aby jsi nic nepoznal. Protože ty máš svůj život a já svůj. A můj život je na tebe chaotický. Čekám kam pojedeme, vzal jsi mě na krásný Welnes. I když jsem nepočítala se soukromým welnesem, poprala jsem se s tím. Tvé dotiky a hlazení na mém těle bylo pro mě vrácení mnoho let zpátky. Kouřit tě a vidět jak si to krásné užíváš byla pro mě slast. Tvé jemné pronikání do mé jeslyňky laskání v mém klíně byla jedna velká extaze. Loučení pak jen zas jako kamarádi bylo pro mě těžké. Byla jsem ráda, že jsi se pak chvilku neozval. Ale když jsem se s tím srovnávala, ty napíšeš zas. Opichal jsi mě v autě a pak jsi zas jel domů. Pak za pár dní hotel, tam jsi se nějak zasekl a nebylo nic, já s depkou z
, že jsem něco pokazila, šla domů. A nechápala kde byla chyba. Pak nečekaná návštěva u tebe se proměnila v rychle šoustání, aby nás nepřekvapil děti co byly venku. A teď zas nic. Našel jsi si přítelkyni a neznal jsi mě, jen občas pár řádek. To jsem chápala. Tak se zase upinam na rodinu a manžela a snažím se zapomenout na krásné chvíle. Jsi má láska a láskou zůstaneš i kdyz mám dávno jiný život a ty o mě stojíš jen tehdy když už ti v něm hodně hučí. Nelituji