Romantická komedie

Jestli něco nemám rád, jsou to romantické komedie. A Tereza to moc dobře ví. Takže se z nich stala poměrně efektivní forma trestu ve chvíli, kdy jsem něco provedl. Jenže naštěstí, tuhle hru můžou hrát dva. O čem mluvím?

Leželi jsme v posteli, trochu se o mě opírala a v televizi běžela snad ta nejstupidnější věc, kterou jsem kdy viděl. Nejhorší na tom bylo, že jsem byl přesvědčen, že Tereza si myslí to samé. Jenže kdybych ji poprosil, abychom to vypnuli, příště neschválí film, který vyberu. Prostě…z principu. To není o zlomyslnosti, ale o takové hře.

To znamenalo, že jsem musel zkusit něco jiného. Pravou ruku jsem měl u jejího stehna. Na sobě měla pohodlné tepláky a krátké fialové tričko s vosou, ale věděl jsem, že pod tím je nádherné tělo, které jsem tolik zbožňoval.

Tvářil jsem se, že mě ten film najednou strašně zajímá a začal ji lehce hladit. Neřekl jsem u toho ani slovo, jen jemně přejížděl po nožce, s očima upřenýma na obrazovku. Šlo jen o milimetry, jak se moje ruka pomaličku, jakoby náhodou propracovávala stále výš, směrem do míst, kde se nohy sbíhají a mezi nimi leží ta nejlepší svatyně, jakou jsem kdy navštívil.

Dělal jsem, že nemám tušení, že na moje doteky její tělo reaguje. Že neslyším, jak zrychleně dýchá, že necítím, jak se její tělo pomalu začíná napínat. Když se zavrtěla, skoro jsem se zatvářil pohoršeně, že mi kazí skvělý zážitek ze sledování filmu a prsty o něco stáhl. Ale brzy pokračovaly ve své práci a opisovaly maličké kroužky, stále se blížily ve své cestě vzhůru.

Tentokrát se nezachvěla až do chvíle, kdy jsem se přes tepláky její svatyňky. Doslova jsem i přes látku cítil její vlhkost, a jakmile vzdechla, prsty jsem zase o kousek stáhl.

„Co to děláš?“ zašeptala.

„No dívám se na film,“ odvětil jsem v podstatě po pravdě. „Proč, tebe to nebaví? Mám to vypnout?“

„Ne v pohodě.“

Když jsem se znovu pokusil pokračovat ve své hře, jemně mi odstrčila dlaň.

„Díváš se na film“ řekla jenom maličko ostře a já si v tu chvíli myslel, že jsem trochu šlápnul vedle. V tu chvíli to vážně vypadalo, že celou tu neskutečnou pitomost budu muset sledovat až do konce. Ale když jsem to zkusil znovu, už proti tomu nic neudělala. Nechala si mě hrát.

Prsty jsem zajel pod tepláky i kalhotky, tlumeně vzdychala a já už nedokázal předstírat, že se dívám na tu hovadinu. Místo toho jsem se k ní sklonil a políbil ji – na ucho, na krk, na ústa. Stáhnul jsem ji pod sebe, vyhrnul tričko a líbal každičký kousek toho dokonalého těla. Byla vlhká a nádherně voněla.

Kroutila se pode mnou jako had. A já byl vzrušený na nejvyšší možnou míru. Penis, naplněný krví se mi vzpínal v kalhotách až do chvíle, než mu pomohla ven. Hrála si s ním, vzala ho do dlaně, měl jsem pocit, že exploduji. Přetočila mě pod sebe. Vždycky si mě uměla nasměrovat. A já najednou zjistil, že napůl sedím, stále mám výhled na ten blbý film, ale i na to, jak se pomalu sklání k mému rozkroku.

Vysvobodila ven malého biskupa. A začala ho jemně olizovat. Sténal jsem, každý dotyk, i jen její dech, vše mne přivádělo k šílenství. Můj penis mizel v jejích ústech, jakoby to byl nanuk na špejly. Věděla, co mi dělá a dělala to moc dobře.

„Chci tě!“ podařilo se mi vydechnout, ale nepřestávala. Byla odhodlaná dotáhnout své dílo až do konce. S čímž jsem neměl zas tak velký problém, protože to bylo doslova mistrovské dílo. A já jsem věděl, že hned potom, co už to nevydržím, co spolyká všechnu mou šťávu, budu mít dost příležitostí jí vše oplatit.

A tak se i stalo. Nakonec bych řekl, že to bylo velice příjemně strávené odpoledne. Ani ona si nestěžovala. I když tentokrát výchovný efekt romantické komedie trestuhodně selhal.