Kabinky

Pan K se osmělil a rozhodl se k mé nelibosti zavítat do centra města a jít na společný nákup. Čumím na něj jak spadlá z višně. Vím jak centrum nesnáší, co v něm vyvolává masa lidí a jak potupné pro něj musí být jít se ženou do obchodu s oblečením. V tom něco bude. I já patřím k té hrstce žen, co nakupování hadříků moc nemusí.

Pan K nazná že potrebuji šaty. Neuznává džíny ani kraťasy. Snad jen maskáče a taktické kalhoty. Prvně ale míří ke spodnímu prádlu. S lehce pobaveným výrazem bere do ruky křiklavě růžový set. Ví jak růžovou nesnáším. Upozorním ho, že toto opravdu není moje velikost a ukazuji na svoje holky. On samozřejmě ví, však mě má už v ruce a bere o něco větší kousek. Stejně mi to nebude. Oko vidí. Trvá na tom, že podprsenku zkusím. Není to diskuze, ale rozkaz. Poznámku o zelených mozcích spolknu. Stačí jeden varovný pohled. Cestou k šatům přihodí ještě další kousky. Z výběru šatů nadšení nejsme, ale stejně mi tam dvoje hodí. Koš je brzy plný, všude mraky lidí. Včetně prostoru kabinek.

Lezu do kabinky a K nakukuje. Otáčím se na něj s otázkou zda mi nechá trochu soukromí? Vrtí hlavou a tiše mi oznamuje, že si dáme takovou malou hru a já to přeci sama nezvládnu. Chci něco říct, ale přiloží si prst na rty. "Miláčku, já ti s tím zipem musím pomoct. Takhle bys ty šaty neoblékla ani do půlnoci, " pronese hlasitě. Bezva, o mém problému s neexistujícím zipem museli slyšet všichni v dosahu. Čumím na něj s otevřenou pusou. Hrábne po mě v té nepadnoucí růžové podprsence a otočí mě k zrcadlu. Druhou rukou mě z té hrůzy osvobodí. Jak se ohýbám k zemi, protože jí nechal spadnout, tak mě bere za boky a stahuje mi kalhotky. Tiše ho napomínám a chci se otočit a celé mu to utnout. Místo toho mě přitiskne k celé té zrcadlové stěně. Brr, je studená.

Jednou rukou mě bere za culík a hraje si s ním a druhou krouží po mém zadečku. Přestávám se bránit a klást odpor. "Miláčku, tyhle šaty si k moři určitě brát nebudeš. Podívej jak ti nesedí přes zadek," řekne si jen tak do vzduchu, zatímco já funím do zrcadla a koušu si na střídačku ret i jazyk, aby nikdo neslyšel ani vzdech, když jeho prsty putují po vnitřní straně stehen až k mé kundičce. Jestli jsem před chvílí byla vyschlá jak Sahara z toho nakupovacího utrpení, tak teď je to pryč. Tlačím se mu na ruku a pobízím ho ať mě udělá. Musím si trošku dopomoct vlastními prstíky, aby to netrvalo věčnost. "Chceš si zkusit ty modré šaty, veverko moje? " Ptá se a já se snažím vyslovit svůj souhlas. Můj orgazmus na sebe nenechá dlouho čekat. Instinktivně mi u toho zakryje ústa. Já naštěstí nebývám hlasitá, ale dnes jsem za tento akt docela ráda. Pár krátkých polibků a rychle vše dát do kupy, ať nikdo nic nepozná. Ještě, že nejsem královna mokrých orgasmů a on mi to nezapomene lišácky připomenout. Já svoji jedovatou poznámku o tom, že on taky není zrovna král ženských orgasmů raději spolknu. To by jeho ego nedalo. Je mi jasné, že teď přijde výměna rolí a zkoušet bude on.

Ptám se ho kam, že jedeme na dovolenou zatímco si plní košík oblečením. "Všichni Češi přeci jezdí do Chorvatska. Potřebuju toho hodně. Veverka si se žaludem hraje ráda dlouho, že? " Neodpustí si. Pohotově ho dloubnu do žeber a ukazuji na ty kabinky. Též mu pod záminkou lezu do kabinky a kritizuji neexistující špeky, co mu lezou z těsných kraťas. Není čas ztrácet čas nějakým mazlením. Osvobozuji ho z boxerek a beru si ho pozvolna do úst. Nakonec je snažší a rychlejší si dopomoct ruční prací. Nenechá mě to dokončit. Už mu za to chci děkovat. Místo toho mě ale otáčí ke stěně, hrábne do kapsy svých kalhot pro našeho latexového přítele a bez varování s rukou na ústech mi ho tam pomalu na doraz strčí. Stačí už jen chvilka, pár tvrdých přírazů až to není úplně příjemné a je hotovo.

K pokladně jdeme oba spokojení a bohatší nejen o pár kousků oblečení na naší imaginární dovolenou do Chorvatska. Venku mě bere majetnicky za zadek a s tím svým vzácným úsměvem se ptá do jakého dalšího obchodu půjdeme? Myslím, že to nakupování začneme mít oba rádi.