Valentýn

Toho roku byl krásný únor mrzlo až praštělo, sněhu byly hromady a sluníčko svítilo o závod, nádherné počasí. V práci bylo veselo, kolegyni začaly chodit esemesky z neznámého čísla a byly s nádechem erotiky. Celý náš babinec se tím bavil, protože si je nenechala jen pro sebe. Nějak nás napadlo odepsat neznámému ze všech dostupných mobilů a zavalit ho esemeskami, všechny jsme vymýšlely erotické říkánky a dobře se bavily, šéf aniž by tušil, co provádíme, hudroval, že letos na nás to jaro jde nějak brzy.
Samo jsem se přidala také a rýmovala, jak jsem jen zvládala. A pak mi pípl mobil, z inkriminovaného čísla přišla zprávička, prý moje esemeska byla nejhezčí, a připsáno bylo i pár lichotivých slůvek. Až jsem se nad mobilem začervenala.
Nebyla jsem v té době žádná mladá holka, bylo mi asi 48-49 let a o tom že bych prožila nějaký románek se mi ani nezdálo.
Spořádaná a odepsaná matrona, nedivte se, že se mi psaní
erotických esemesek s neznámým mužem líbilo a dobře jsem se bavila.
Netrvalo to ani pár dní a věděli jsme s neznámým o sobě hodně, pracoval kupodivu v našem městě a dokonce jsme se asi běžně potkávali. Začínalo jít do tuhého, naléhal, že se někde sejdeme, to ale bylo nemožné. Vymýšlel jak se vidět aniž
by okolí tušilo o co tu jde. A přišel na to, že bude stát na autobusové zastávce v zelené bundě s mobilem v ruce a já projdu nezúčastněně okolo. Tak uvidíme jestli budeme chtít něco víc,
nebo ne (já myslím, že v té době jsme oba už měli jasno). A
tak v dohodnutou dobu procházím kolem zastávky jako puberťačka muži v zelené bundě tam byli tři, mobil v ruce měl takový nenápadný strejda, bylo to dost zklamání. Jenže jak mi pípl mobil v ruce, kouzlo hry s neznámým se vrátilo. Hlavní
bylo, že nepatřil do okruhu našich známých, dopisování ve mně
vzbudilo chuť si s neznámým přece jen užít. Vdaná jsem byla skoro 30 let a nepoznala jsem za ty roky sex s nikým než
s manželem. Nemusela jsem sama sebe moc přemlouvat, chuť na jarní dobrodružství mě úplně omámila.
Přes víkend esemesky létaly jak divé a my se neustále domlouvali, hotel ani penzion nepřipadal v úvahu, zbývala nám jen únorová příroda.
Vyšla jsem si v neděli na procházku do parku a hledala vhodné
místo, kde by náš úmysl šel uskutečnit. Střídavě jsem rudla a bledla, když mě míjeli známí na nedělním korzu a já věděla,
co plánuju. Příhodná lavička vzadu v parku byla dobře schovaná
a přes den na ni svítilo slunce, takže na ní nebyl sníh, tady by byla schůzka možná. Prožívala jsem úplně horečný stav těšení
se na něco neznámého a nepoznaného.
V pondělí naše horečná konverzace pokračovala, domluvili jsme, že k vítězné
lavičce vyrazíme jen se setmí a poprvé se sejdeme až tam.
Uvidíme k čemu se odvážíme, bylo to až komické protože venku bylo i přes den kolem -10°C a jak bude po setmění jsme netušili.
Doma jsem si sbalila tašku, jako že jdu cvičit, karimatka a ručník se mi zdály nezbytné. Netrpělivě jsem čekala na stmívání a vyrazila, šla jsem pomalu a nevěděla jestli nenastane trapas.
Lavička se blížila, nikde živáčka, skoro se mi ulevilo, ale najednou mě uchopily dvě ruce a stáhly mě za strom. Nepadlo jediné slovo, přisál se mi na rty a bylo rozhodnuto, jeho ruka byla v mžiku v mých kalhotkách a nebylo cesty zpátky.

Bylo to horečné, jako poprvé, nějak se ocitla karimatka na lavičce a já klečela na ní, ve vteřině jsem byla bez kalhot,
nádherně mě laskal a prstil vzrušením jsem nedýchala. Najednou jsem ucítila, že se snaží do mě vniknout, byla jsem moc
vzrušená, on taky a jeho vzrušení mělo solidní rozměry,
zasouval do mě tu kládu něžně, pomalu a až nadoraz. Vzdychla jsem a od úst mi odletěl oblak páry, bohužel to obrovské
vzrušení bylo oboustranné, takže asi 5x přirazil a aniž se mě
zeptal naplnil mě semenem, v tu chvíli mi to bylo fuk, bylo to nádherné. Beze slov jsme se otřeli, oblékli, políbili a šli každý domů. Než jsem došla domů pípl mi mobil : „Děkuju za nejnádhernějšího Valentýna.“


Co bylo pak a co následovalo další dva roky, to třeba napíšu někdy jindy.