Krajka

Červená nebo černá krajka?

Stojí v ložnici a nerozhodně pozoruje pár kousků prádla, které si rozložila na postel. Červená je hodně vyzývavá, černá dráždivá a elegantní. A tenhle komplet je ještě hodně průsvitný. Bradavky jsou přes pár malých květů na krajce krásně vidět a kalhotky dovolují pozorovateli spatřit tu část, kde se hrbolek podbřišku začíná dělit na dvě části. Kde se pod plátky skrývá ten klíč ke slasti. Ano, tohle si oblékne.

A k tomu zavinovací šaty. Je tak snadné je rozvázat a odhalit všechno pod nimi. Má ráda hladké linie, jednoduchou eleganci. Tmavé barvy kontrastují s její světlou pletí i barvou vlasů. Šaty jsou příjemné a vzdušné – venku je teplo a ona se chce cítit pohodlně.

Když je hotová s výběrem, jde do sprchy. V dnešním dni je to nesmírně osvěžující a trochu to zchladí její nervozitu. Bere do ruky holítko a pečlivě se věnuje každému záhybu kůže v místech, která by mu tolik chtěla ukázat zblízka. Potom krém – miluje vláčnou kůži a když se jí někdo dotýká.

Hotovo. Sedá do auta a v myšlenkách je už u něj.

Sedí v křeslech proti sobě a povídají si. On najednou vstane a pomalu jde k ní. Klekne si. Ona cítí, jak se jí roztřásly ruce. Co udělá?

Opatrně jí položí ruce na nahá kolena. První jiný dotyk než jen podání ruky. Není schopná vůbec žádného pohybu, ale v duchu si říká: hlavně nepřestávej!

„Už to nedokážu vydržet“, zašeptá on.

Lehkým tlakem jí roztáhne kolena od sebe a skloní hlavu, aby se podíval. Konečně vidí tu černou krajku i záhyb kůže pod ní. Skloní hlavu a nasaje její vůni. Skoro se mu zatočí hlava. Opravdu se to stane? Teď a tady?

Pomalu odtáhne tenký proužek látky stranou a jazykem projede tou škvírkou. Pak už se nedá zastavit a líže jí tak, jak si celé ty měsíce představoval…

Zaparkuje auto v podzemních garážích a cestou k němu ještě koupí dvě kávy. Nervózně zazvoní na zvonek. Pustí jí do domu a ona vyběhne těch pár pater až před jeho dveře. Úsměv a přivítání. Obětí.

Teď už opravdu sedí proti sobě a povídají si. O všem. Nemusí si před sebou na nic hrát, nic skrývat. Ten pocit je osvobozující. Přesto oba cítí stud. Tohle není situace, kterou běžně zažívají.

Co se asi mu asi honí v hlavě, napadá jí. Myslí na to samé co já, říká si on.

A pak je najednou čas jít. Stojí ve dveřích a ona by se ho ještě chce dotknout, ještě chce zkusit ten stud aspoň na pár vteřin překonat. Teď…. Dveře sousedního bytu se otevřou a oni od sebe instinktivně odstoupí.

Najednou sedí zase v autě a jede domů. Je na sebe naštvaná. Chtěla to! Myslela na to celý den. Opravdu to nedokáže? Umí o sexu jen mluvit, psát, myslet na něj?

Doma je ticho. Sedne si na gauč a rozváže šaty. Tak, jak to měl udělat on. Rozpustí si vlasy. To on měl cítit jejich vůni. Pomalu si rukou přejede od krku až k prsu. Jako by ta ruka byla jeho. Stáhne ramínko podprsenky, pak druhé a osvobodí obě prsa z té elegantní klícky. Zavře oči a je znovu v tom pohodlném křesle. Roztáhne nohy, chce se mu ukázat. Pohladí látku kalhotek. Je jasné, jak takhle chvíle skončí. Opatrně si kalhotky sundá a nechá je ležet pod svým tělem.

Přesně ví, co má udělat. Kde prsty přitlačit a kde naopak nechat konečky jen jemně přejet přes zcitlivělý klitoris. Nedokáže odolat a prsteníčkem zajede dovnitř. Cítí vlhko – samozřejmě. Opakuje tenhle pohyb. Nebude to dlouho trvat. Už vnímá nastupující orgasmus, tělo už se dostává do mírné křeče. Vzdychá a přitom úplně potichu zašeptá: „Ano, anoooo!“ Pak se rozklepe.

V tom okamžiku dopadnou na černou krajku první kapky její dlouho skrývané touhy.