Rodinná dovolená: Karolína

Adam otevřel oči a chvíli jimi zmateně těkal kolem sebe, než se jeho obličej zkřivil bolestí, která mu nepříjemně pulsovala ve spáncích s intenzitou kladiva vytrvale mlátícího do kovadliny. Teprve svítalo, což bývá v půlce června obvykle mezi čtvrtou a půl pátou ranní, a v pokoji panovala tou dobou skoro tma. Ruka mu samovolně sjela k podbřišku ztvrdlému nutkavou potřebou vyšroubovanou téměř na úroveň kritické hranice, posadil se na posteli, letmo se ujistil, že má na sobě trenýrky a zamířil rovnou ke dveřím na chodbu. Okolní šero bylo z jedné strany ohraničeno jednolitým obrysem zábradlí horního patra a z druhé strany zdí, na níž rozeznával dveře dalších místností, a horečně se vydal k těm posledním, které vedly do koupelny s toaletou. V duchu litoval, že se nechal strýcem tak snadno přemluvit k pití domácí pálenky, ale nechtěl vypadat jako zbabělec a po třetím panáku už na tom stejně nezáleželo. Jedenapadesátka s jemnou švestkovou vůní a plnou chutí mu zachutnala a během večera padl celý litr, nezbyla ani kapka. Adam v duchu zaúpěl, když mu ostrý nával bolesti projel těsně nad očima, promnul si je a volnou rukou zatlačil do dveří koupelny. Téměř poslepu dovrávoral až k míse, rozkročil se nad ní a protáhl si klacek látkovým poklopcem trenýrek. Déle už by to stejně nevydržel. "Nééé, co to děláš? Počkej!" Ticho v koupelně proťal ženský jekot a Adam sebou trhl. Teprve teď si všiml, že na míse sedí mladá žena v lesklé noční košilce s telefonem v ruce a kalhotkami staženými u kotníků, o které se málem přerazila, jak se snažila co nejrychleji dostat do bezpečí. Adam na ni překvapeně zíral, v puse měl sucho. Pokusil se promluvit, ale jen bezmocně zachrčel a zalapal po dechu, zatímco za hřmotného bublání plnil mísu mohutným proudem moči. V tu chvíli by to nedokázal zastavit, ani kdyby stokrát chtěl, a tak se o to ani nepokusil. Kymácel se ze strany na stranu a místy zabrousil vedle. Mladá žena k němu pohotově přiskočila, popadla ho za klacek a přidržela mu ho nad mísou, aby nenadělal víc škody než doteď. Věděla, že je úplně mimo, a rychle si spočítala, že to po něm stejně bude muset uklidit. S hlavou odvrácenou na stranu čekala, až skončí, a raději se ujistila, že si ho úspěšně vrátil zpět do trenýrek.

Adam zůstal ještě chvíli stát a připitoměle se usmíval s pohledem upřeným do jejího výstřihu, ve kterém se tísnily velké prsy s hroty bradavek obtištěnými do tenoučké látky nočního úboru, který ji více odhaloval než zakrýval, kalhotky ležely opodál na zemi před umyvadlem. "Seš snad náměsíčnej? Málem jsi mě pochcal, ty idiote!" Zavrčela na něj vztekle. "Běž si lehnout, tohle si spolu vyřídíme později!" "Promiň, Karolíno," bylo to jediné srozumitelné, co ze sebe v tu chvíli dokázal dostat, a když konečně zmizel za dveřmi, otočila se k umyvadlu, nevěřícně si prohlédla prsty, ve kterých ještě před chvílí svírala jeho mokrého čuráka a znechuceně se ušklíbla. Pak si rychle umyla ruce mýdlem, nabrala si vodu do dlaní a opláchla obličej. Uklidí ten svinčík a půjde si lehnout, sdělovala mlčky a rozhodně svému odrazu v zrcadle nad umyvadlem. Pak nakrátko pozvedla ruku, znovu pohlédla na své prsty a po tváři jí přeběhl sotva znatelný úsměv.

Sedmadvacetiletý Adam byl vysoký, světlovlasý a modrooký muž s atletickou postavou, jehož doménou byly nejrůznější vytrvalostní a překážkové závody napříč celou republikou, kde se s železnou pravidelností umísťoval na předních příčkách. Díky tomu neměl nouzi o ženskou pozornost, ačkoliv on sám ji trvale nevyhledával. Od puberty vyrůstal ve střídavé péči a po vysoké škole si našel podnájem v klidné části města, rád cvičil, chodil ven s přáteli a ženy ve svém okolí vnímal spíše jako jednorázové potěšení, díky čemuž se soustředil pouze na náhodné známosti a vztahy na jednu noc. Dosud neměl představu o tom, jak by měla jeho budoucí manželka vypadat, plnohodnotnému vztahu se úspěšně vyhýbal a udržoval pouze kamarádství s výhodami s hezkou blondýnkou Janou, která bydlela vedle v ulici a kterou pravidelně doučoval angličtinu před přijímačkami na vysokou. Ochotně si nechala udělat všechno, co jí řekl, a on nikdy neodolal jejím smyslně ženským křivkám.

Nový den začal pro Adama vlažnou sprchou, ve které si ho důkladně promasíroval při vzpomínce na Karolínin nahý zadek, který vystrkovala k pootevřeným dveřím koupelny, když klečela na kolenou před mísou a drhla vykachlíkovanou podlahu, kterou předtím tak nešikovně pocákal ve snaze ulevit svému přeplněnému močovému měchýři. V tom spěchu ji zřejmě nenapadlo obléct si kalhotky a dost možná to chtěla mít co nejdříve za sebou, naštvaná na to byla víc než dost. Krátká noční košilka se jí vyhrnula až na záda a on si pohled na její bílé půlky zářící v pološeru koupelny dostatečně užil, ale pak se raději odebral zpět do svého pokoje, nechtěl riskovat, že by si ho všimla, to už by asi vážně ztratila nervy a na to, co by případně následovalo, nebyl zvědavý. Tu scénu měl ale neustále před očima, prdel měla macatou stejně jako studentka Jana, možná ještě o něco víc a pohybu ve svém rozkroku nedokázal nijak zabránit. Klacek mu stál jako svíčka, ale přemohla ho únava a po chvíli usnul. Teď seděl u stolu na zahradě za chalupou a v rukou svíral kouřící hrnek, strýc mu nabízel lák od okurek nebo teplou vodu se solí, ale to přirozeně odmítl a spokojil se s kávou. Karolínu zahlédl jen krátce na chodbě před kuchyní, nesměle pípl na pozdrav, ale nevěnovala mu ani pohled. Svědomí Adama hryzalo zřídka, teď se do něj však pustilo se vší vervou, jako by nestačilo, že měl obří kocovinu. Z toho, co se o ní dozvěděl, jí bylo třiatřicet, měla dvě děti a slušnou vyřídilku a svého manžela prý neustále komandovala, měl je sem obě po víkendu přivézt. Byla dcerou strýcovy druhé ženy, takže byla jeho nevlastní sestřenicí a její matka byla jeho nevlastní tetou nebo byly obě jeho vlastnicemi, čert aby se v tom vyznal. To nic neměnilo na tom, že se choval jako kretén, ona se mu snažila pomoct a navíc se o jeho menším úletu nikomu nezmínila, zatímco on jí na oplátku očumoval zadek a proháněl si u toho péro. Slíbil si, že do konce pobytu se k ní bude chovat mile a udělá všechno pro to, aby si ji získal na svou stranu.

Při sobotním obědě se u stolu sešli všichni členové rodiny, kteří sem zatím stačili dorazit na každoroční sešlost pořádanou na rozlehlé chalupě prarodičů, kromě strýce a jeho rodiny tu byl i Adamův otec se svou druhou ženou, jeho teta a její dvě dcery - shodou okolností dvojčata - a její syn s manželkou a malým synkem. Adam se věnoval jídlu, neměl náladu na probíhající rozhovor, a když se hlasovalo o výletu do lesa na houby, trval na tom, že se ho nezúčastní, ale losovaly se skupinky po dvojicích, a tak nakonec chtě nechtě musel. K jeho překvapení mu los přisoudil Karolínu, a on k ní okamžitě vyslal překvapený pohled přes stůl, a když se jejich oči poté krátce setkaly, ucukl.

Uběhlo sotva pár minut od chvíle, kdy se hlavní skupina rozdělila, Adam kráčel několik kroků za Karolínou, která pátravým pohledem šmejdila v mechu mezi stromy, občas si sedla na bobek a opatrně rozhrnula nízké křoví. Na sobě měla nátělník s dlouhými rukávy, pod kterým se rýsovaly švy její krajkové podprsenky, tmavé legíny a bílé tenisky. Trochu moc oblečení na červnový den, ale dnes bylo zataženo, ačkoliv na déšť to zatím nevypadalo. Adam neustále hypnotizoval kypré obliny jejích půlek těsně obtažené legínami, mladá oplácaná mamina ho zajímala čím dál víc a na houby se příliš nesoustředil. Přestože od dětství chodil do lesa, s bídou poznal dva nebo tři druhy a modlil se za křemenáče, které ostatně hledal vždycky. Chtěl se před ní blýsknout a prolomit ledy. A štěstí mu nakonec přálo, našel opravdu dokonalý pár křemenáčů smrkových a se světáckým úsměvem je podal Karolíně, která si je pečlivě prohlédla a podržela v prstech. "Nepřipomínají ti něco?" řekla zamyšleně a Adam upřel oči na masité nožičky s tmavě hnědými klobouky. "Čuráky?" uchechtl se a vzápětí se kousl do rtu z obavy z Karolíniny reakce, ale nakonec byl mile překvapen. "Přesně," vydechla a vzhlédla k němu. "Toho tvýho mám pořád ještě před očima, kam se na něj tihle dva chudinkové hrabou?" Svlékla se tak rychle, že na ni jen udiveně vyvalil oči a beze slova protestu si nechal stáhnout kraťasy i s trenýrkami až ke kotníkům. Podřepla před ním s doširoka rozevřenými stehny a promasírovala mu klacek v sevřené pěsti, zatímco s potutelným úsměvem sledovala, jak v ní ukázkově tvrdne. Mohla mít něco přes sto sedmdesát, měla mírně povolené břicho, macatá stehna a půlky poseté tukovými dolíčky. Povislé čtyřky se souměrnými dvorci se jí ladně pohupovaly na nahém hrudníku, když si Adamova čuráka bez rozmyslu vrážela do pusy, a přitom ho pozorovala světlounce modrýma očima, do kterých jí vítr vháněl dlouhé prameny oříškově hnědých vlasů, a které se marně snažila dostat pod kontrolu, hezká byla jako panenka. Adam se pokradmu rozhlížel kolem sebe, každou chvíli se tu mohl objevit někdo z příbuzných a načapat je, ale právě to na tom byl ten pravej rajc. Prsty spojil na temeni její hlavy a začal jí šukat do dychtivě rozevřené pusy jako do kundy, až musela po chvíli ucuknout, vyplivnout pod sebe chuchvalec lepkavých slin a otřít si uslzené oči.

"Pojď, honem, pokračuj," vyrážela ze sebe vzrušeně, "máš fakt úžasnýho čuráka!" Rychle se postavila, mírně podklesla v kolenou a ukázala mu hladce vyholenou kundu s pysky růžovými jako chomáč cukrové vaty, které si roztahovala prsty, slinila si je a cpala hluboko dovnitř. "Nemáme moc času!" sípala a přitom k němu natahovala útlou paži, "pospěš si!" Adam Karolínu popadl, opřel ji o kmen nejbližšího stromu a klekl si za ni. V tu chvíli byla ta božská prdel sotva pár centimetrů od jeho obličeje. Roztáhl jí půlky, to jako zapřisáhlý dolňák prostě musel, bez toho by to nešlo. Dychtivě ochutnal maličký růžový terčík mezi nimi a slastně vydechl. Zkusmo s nimi zatřásl a naplácal je, byly tak kypré a zároveň měkounké, že mu to bralo dech. Poté se postavil a přirazil jí do kundy až překvapeně vyjekla, ale rychle se na jeho pohyby adaptovala a oplácela mu tvrdými nárazy do rozkroku, do kterého se věrně obtiskovaly její půlky. Horečně po ní těkal rukama, mačkal jí prsa, mazlil se s jejím měkkým břichem a cítil, že začíná ztrácet pevnou půdu pod nohama. "Stříkni vedle, neberu prášky!" ohlédla se přes rameno a s přísným výrazem ho napomenula, když vycítila, že se blíží konec. Adam ho nechal do posledního okamžiku uvnitř, pak se z ní konečně vytrhl a začal stříkat, protáhla si ruku mezi rozkročenými stehny, uchopila ho a masírovala mu ho tak dlouho, dokud jí nezačal měknout v ruce. Pak se rychle oblékli, chvíli seděli v mechu a Karolína navrhla, aby se vrátili k hlavní skupině. Adam neprotestoval, jen pokrčil rameny a následoval ji.

Když se vraceli z lesa domů, přitočily se k Adamovi Klára s Kamilou, blonďatá dvojčata, jeho čerstvě dospělé sestřenice vysoké jako telegrafní sloupy. Chvíli mlčky kráčely vedle něj a poté se jedna naklonila ke druhé a polohlasem, ale tak, aby to Adam slyšel, utrousila: "Viděla jsi to co já, ne? Šukali spolu na té mýtině, že jo?" Adam překvapeně zamrkal očima, ale nezmohl se na slovo, přemýšlel. Přece neustále kontroloval okolí a byl by odpřisáhl, že za celou dobu si nikoho nevšiml. "Co to žvaníte, holky?" obořil se na ně. "Však ty moc dobře víš, co to žvaníme, Adámku," zazubila se na něj Klára a tím mu odhalila svá pečlivě sešroubovaná rovnátka. "Co chcete dělat..?" Adam ztěžka polkl a nervózně po ní těkal očima. Kamila se k němu z druhé strany natáhla, surově ho plácla po zadku a zavrněla mu do ucha: "Neboj, však my už na něco přijdeme!"

Konec první části.