Nehledal nic vážného. Nechtěl sliby ani zítřky. Jen zapomenout na realitu, roztavit hodiny v rozkoši a slyšet ženský dech zlomený touhou.
Když zaklepal na dveře pokoje 607, nečekal, že otevře jen v dlouhé košili černé, poloprůsvitné, která končila těsně pod zadečkem. Bez podprsenky. Bradavky tvrdé zimou nebo očekáváním? Možná obojím.
„Pojď dál,“ řekla a udělala krok zpět.
Nemluvili o jménech.…
Podobne opowiadania
-
Nie spałem tej nocy. Wyszedłem z mieszkania, zostawiając ich oboje w sypialni. Czułem się jakby ktoś wylał na mnie wiadro lodowatej wody, a potem podpalił. Jechałem samochodem bez celu, przez…
11 miesięcy temu 0 736 0
