Její švagrová

Plná otázek a vzrušení usedám v podvečer za volant svého auta. Chci udělat poslední kontrolu v brašně, zda jsem na nic nezapomněla. Zastavím se a podívám se na sebe do zpětného zrcátka. Přemlouvám sama sebe, že nemusím mít pořád vše pod kontrolou. Ten vzdálený hlas, který našeptával, nech věci plynout….. Máš vše, co potřebuješ. Mokrý klín, touhu a vše co Ti bylo předem přikázáno máš už na sobě... Nechávám brašnu brašnou a startuji. Slunce pomalu zapadá a já se blížím k nový zážitkům. Ať se snažím sebevíc se soustředit jen na cestu, tak se mi do hlavy vkrádají nestoudné myšlenky a odnášejí mě pryč z reality. Pomaličku, vždy jen na pár okamžiků. Miluji tohle vzrušení, ten předvoj toho, co všechno se bude dít, co všechno se může stát skutečností. Zpátky na zem mě přitáhne blikající červené světlo uprostřed silnice. Policista, který mě chce zastavit a provést silniční kontrolu. Vyhazuji směrové světlo a zpomaluji až zastavím. Muž si to šine k mému staženému okénku a já se citím jako nahá. Krátké úplé černé mini, nohy spořádaně u sebe a i přesto se citím tak, že na mě musí jít vidět, co se chystám udělat. Navenek se snažím zůstat v klidu ale uvnitř to teplo je neúprosné. Chci konečně cítít tu slast, to opojení. Všechno to musí být v mých očích a on to přeci musí vidět. Usměji se na něj a čekám co se bude dít dále. Policista mi úsměv oplatí a spustí standardní naučené fráze. Koukám na něj a zjišťuji, že jeho oči se snaží udržet v kontaktu s těmi mými, ale jeho zvědavost je silná a pohledy těkají níže. Ve výsledku po mně chce jen řidičský průkaz. Chvíli ho pozoruji jak v povzdálí zkoumá doklad, který jsem mu podala. Po chvíli mi ho vrací s větou na rtech, že je vše v pořádku. Usměje se a já můžu pokračovat v cestě. V cestě za svým dobrodružstvím. Zbývající část je v poklidu a já zastavuji na adrese s malým zpožděním. Snad mi bude odpuštěno. Posbírám si věci, zamykám auto a přicházím k brance. K té začarované brance, která mi nejde otevřít. Chvíli s ní svádím boj, ale bezúspěšně. Musím počkat až si mě ON vyzvedne. Nemusím dlouho čekat a už vidím jak kráčí po zahradě. Aby si mě mohl odvést k sobě, mít mě jen pro sebe a dělat co se mu zamane. Jsem vzrušená a všechno se začíná halit do lehké mlhy. Vcházím dovnitř a cítím neobvyklé teplo. Zahřeje mě to a vykouzlí mi to úsměv na tváři. Zamručím si pro sebe a jsem vděčná, protože vím, že tohle teplo je kvůli mně. Cítím jeho nedočkavost a tak se svlékám až jsou odhalené pouze ty kraťunké černé šaty. Ty, které se mu tak líbí. Ty, které mu změnily jeho pohled. Pohled z normálního kluka v toho nenasytného démona, který si chce všechno vzít. Všechno je jeho a on si to začíná pomalu brát. Přitáhne si mě k sobě, tak jistě a sebevědomě, že nemám šanci si ani pomyslet, že bych mohla mít jinou možnost natož vzdorovat. Cítím jak vtahuje do sebe mou vůni parfému, jak se dotýká toho kousku oblečení, jak ochutnává mé rty. Sedne si na gauč a já vím co se ode mě očekává. Sedám si na něj a šaty se mi lehce vyhrnou. Cítím ten jeho magický pohled každým kouskem svého těla a cítím ty jeho ruce jak obejmou moje půlky a mačkají je. Prohnu se a natlačím se na něj abych cítila jeho penis na sobě. To prvotní vzrušení graduje a všechno je málo. Chci více. Mnohem více. Vadí mi, že má na sobě mikinu, vadí mi že má na sobě triko. Chci aby to oblečení zmizelo. Chci se ho dotýkat, chci cítit jeho kůži na svých dlaních. Chci se kochat jeho tělem. Chci ochutnávat každý kousek toho těla co mě přivádí do varu. Jeho ruce kloužou po mých šatech, jeho hlava se boří do mých prsou a já jsem smyslů zbavená. Jemně sténám, chvěju se, lačním po všem co mi dopřeje. Rozepínám mu mikinu a zbavuji ho trička. Je to nekonečné, jako by se zastavil čas a on mi záměrně nechtěl dopřát ten pohled a své tělo. Jednoduše šílím… Ale konečně se mi to odkrývá. Těkám očima sem a tam a nedokážu se nabažit toho pohledu. Lehce položím ruce na jeho hruď a přejíždím po tom potetovaném těle. Potřebuji cítít každý sval, každou nerovnost, potřebuji cítít vše, co je jeho. Jeho kůže je tak dokonalá, jako by to nebyl ani člověk. Proč mě tak moc fascinuje? Je to proto jak vypadá, je to pro to, jak je sebevědomý? Je to proto, že si vše musím zasloužit? Nebo proto, že je to proto, že vím že s ním to je všechno jiné? Nepotřebuji znát odpověď. Teď potřebuji cítit jeho… Sedám si mezi jeho nohy a hladím jeho bříško a vnímám jak mě pozoruje. Přejíždím dlaněmi po jeho stehnech a těším se až si pohladím jeho penis. Prodlužuji ten okamžik co nejvíce dokážu, ale ta touha je prostě silnější. Olíznu ho, políbím ho, dotýkám se ho a je to nádherné. Chci ho cítit ve své puse. Prvně takové ochutnávání, jen špičku. Hraju si s ním pro své vlastní potěšení. Oblíznu ho dokola a poočku sleduju jeho reakce. Pomalu přidávám na intezitě až prostě neodolám a i přes mou dosavadní nelibost v téhle činnosti, tak si ho strčím co nejhlouběji dokážu. Je to opojné a nechci přestávat. Proč jsem tomu tak vzdorovala? Možná proto, že to byla pro mě známka poddanosti, ale tady a pro tuto chvíli jsem byla hračka. Tady jsem byla jen děvka, která má splnit vše co mu na očích uvidí. Alespoň tak jsem to měla někde v podvědomí ale nevěnovala jsem tomu přílišnou pozornost. Nechala jsem se unášet. Nepřemýšlela jsem a užívala si daný okamžik. Z užívání kouření mě vytrhl pokyn „Sedni si na stůl a roztáhni nohy“ . Otočila jsem hlavou abych si stůl prohlédla a zkonstatovala sama pro sebe zda je to vhodný nápad. Zase jsem se musela zatavit a přemlouvat samu sebe. On ví co dělá, on ví co říká. Jen plň to co po tobě chce a tak jsem si poslušně sedla na stůl. Potom co přišlo jsem ten stůl trochu litovala. Nelítostně mě začal šukat zepředu, zezadu, dráždit rukou, dráždit pusou a já se oddávala všem těm požitkům. Ten pocit když je ve mně a snaží se mi dopřát všechnu tu rozkoš, je prostě božský. Všechno to bylo zahalené a já nevnímala pořádně svět. Byla jsem jinde až do té doby než po mě chtěl ať ho poprosím. Tehdy jsem si uvědomila důsledky toho být subina. Do jisté míry mě to vždycky lákalo, ale nečekala jsem, že s tímhle budu takhle bojovat. Jsem hrdá a neprosím. Plnit něco co on chce a tobě to nevadí není složité. Ale plnit něco co je proti tvému morálnímu přesvědčení? Mám poprosit? Jako vážně? Já mám prosit? Co se stane, když nepoprosím? Budu potrestána, ale jak? Nechtěla jsem to riskovat a sebrala všechnu svou hrdost, kterou jsem zakopala někde hluboko do sebe a poprosila. Dostala jsem nádherný orgasmus, který mě dostal opět mimo realitu. Sedl si na gauč a já si sedla k na zem k jeho nohám. Měla jsem pocit, že tam patřím. Je zvláštní, že tohle mi nepřišlo ponižující. Naopak. Bylo to gesto, že jsem pro tu chvíli uznala jeho nadřazenost. Nechávala jsem všechno to krásné doznívat. Byla jsem zcela vypnutá, vyčerpaná a naprosto spokojená. Sedl si naproti mně do křesla a pozoroval. Nebyla jsem schopna ze sebe vypravit pomalu ani hlásku. Po chvíli jsme se opět nějak dostala na nohama zem ale hlava mi pořádně nefungovala. Vyšukal mi mozek? Jak tohle dokázal? Ani jsem se nenadála a přišel další povel. Lehni si na záda… Poslušně jsem se otočila a čekala co bude následovat dále....
Sedl si mi k nohám, položil si je roztažené na sebe začal mi po nich roztírat kokosový olej. Dotýkal se lýtek a sjel na chodidla. Každému kousku mých noh věnoval plnou pozornost. Nebylo to lehké hlazení, bylo to intenzivní a velice příjemné. Po chodidlech začal stoupat výše. Pomalu a postupně až se dostal ke stehnům. Věděl jak projet sval, byl jsi vědom anatomie, každý dotek měl smysl a s naprostou lehkostí si získal mou uvolněnost a odevzdanost. Příjemně tlačil a čím to bylo intenzivnější, tím více jsem toužila aby se dostal ještě výše. Mé prosby byly vyslyšeny. Jeho prsty vklouzly do mě, zlehka, pomalu. Hrál si se mnou jako bych byla jeho loutka. Ten tlak, ten pohyb. Po pár vteřinách a s narůstajícím tlakem mě přes druhé dějství opět odnášel mimo realitu. Nedokázala jsem přesně specifikovat co všechno mi dole prováděl, protože jsem se tomu prostě oddala a užívala si toto představení. Byl něžný, byl drsný, nebál se ničeho, nic mu nebylo cizí a zkoušel a dělal vše co chtěl. Byla jsem tak rozdrážděná, že jsem měla pocit že každým okamžikem musím explodovat. Místy to bylo hodně drsné a já vnímala bolest. Zkoumala jsem, jak daleko jsem schopna zajít, kdy ta bolest je příjemná, omamná, smyslná a kdy už to je za hranou. Bylo to zvláštní si nechat regulérně masírovat kundičku a zadeček a odevzdat se tomu všemu jak jen žena dokáže. Jeden moment byl ale nad všechny. Ten krouživý pohyb prstů , ten pohyb kdy se skutečně a vědomě pomalu dotýkal každého milimetru mé kundičky zevnitř, každé stěny, rozvibroval mi všechny nervové zakončení takovým způsobem, jaký jsem nikdy nepoznala. Tohle bylo mé sladké poprvé. Bylo to jako kouzlo. Bylo to přesně tak jak jsem potřebovala aniž bych si byla vědoma že mi tohle někdy chybělo. Našel klíč k těmto zamčeným dveřím. Ten klíč patřil jen jemu. Ale jak je rychle otevřel, tak je taky zase zavřel a tohle neznámé potěšení už mi nedopřál. Avšak po několika orgasmech jsem opět slabá a vyčerpaně spokojená. Slastně oddechuji. Jenže ten démon pořád není nasycen. Nedává mi možnost být neposlušná a přemisťuje si mě do ložnice na postel. Bez sebemenšího vzdoru poslouchám, co mi je přikazováno. Dává mi pokyn jak si mám lehnout, jak chce abych se mu nastavila, zezadu na čtyři, prohne si mě v zádech a jakmile ho ucítím v sobě, začíná třetí dějství. Dějství o vyšukání duše z těla. Šuká mě tvrdě, přiráží s větší silou a nabírá na síle. Odevzdaně si ho užívám. Formuje si mě, jak se mu zlíbí, na co má chuť, a zkouší mé hranice. Odepírá mi kyslík, paží mě škrtí kolem krku, a šeptá mi do ucha slova, která chce abych řekla nahlas. Jsem tvoje čubka… Popros mě…. Nevím, kde jsem v sobě našla sílu ještě vůbec přemýšlet zda jsem ochotna tohle říct nahlas, ale zvědavost zvítězila. Poslušně jsem odvykládala ty slova a čekala co přijde. Šukal mě nelítostně a já se nedokázala nabažit. Líbil se mi stav poslušnosti, líbilo se mi mu dopřát to, na co měl chuť. Dostal mě do stavu kdy za normálních okolností bych s drtivou většinou nesouhlasila, ale já chtěla. Kvůli sobě, kvůli němu. Klečela jsem naproti němu, chytl mě pod krkem a já na něj koukala. Padla věta… Otevři pusu. Netušila jsem co chce udělat, ale potom mi to došlo. Plivl mi do úst a než jsem stačila jakkoliv zareagovat, tak mi řekl … Hodná…. V šoku a nevstřebaného zážitku mě začal zase šukat a já si poprvé přišla opravdu jako kus masa, jako pes, jako čubka. Jako něco proti čemu celý život bojuju. Ne jen v zápalu boje, ale cítila jsem, že tím prostě v danou chvíli opravdu jsem. Tenhle pocit jsem měla ještě jednou a to když mě poctil dvěma fackami na obličej. Bylo to pro mě ponižující. Ale byla jsem natolik vyčerpaná a omámená, že jsem nedokázala vzdorovat. Dívala jsem se na to, že to bylo testování hranic a bylo to v rámci sexuálního opojení. Ale nelíbilo se mi to. Musela jsem občas bezvládně ležet abych popadla dech. A v tom přišlo pohlazení po tváři. Tohle byla má satisfakce za to čeho se na mě dopustil. Zeptal se, zda je to to co jsem si přála, ale nedokázala jsem mu ani odpovědět. Viděla jsem, že projevil v tomhle snahu, ale to pohlazení bylo prázdné. Bez emocí. Zase mě začal šukat nebo já jeho? Těch orgasmů a vjemů bylo nespočet, že už jsem nedokázala ani počítat a bylo mi to jedno. Byla jsem totiž uspokojená jako nikdy předtím. V mezičase si mě položil i na záda spustil mi hlavu po okraji postele a obkročmo se nade mě postavil a já věděla co přijde. To čeho jsem se bála. Ale v danou chvíli jsem nepociťovala strach, ale touhu to zkusit. Věděla jsem, že to přijde a šla jsem do toho. Ten pocit bezmoci, kdy se nemůžu nadechnout, mám plnou pusu a ruce bezvládně stažené k tělu byl opět nový a zajímavý takovým zvrhlým způsobem. Ta jeho nenasytnost a ten pohled byl naprosto odzbrojující. Tohle nebyl člověk…

I on se ale dokázal minimálně trochu unavit a zavelel, že jdeme spát. Lehl si na postel, ale byl neuvěřitelně daleko. Neměla jsem odvahu se přiblížit, nedostala jsem povolení ani pozvánku. Jediné co jsem dostlala bylo poplácání po hlavě. Já chtěla alespoň pusu, když už se nemůžu dotýkat. Když jsem něco namítla začala se uvelebovat na půlce mi určené, tak jsem dostala rozkaz ať nejsem uražená a za trest mě znovu ošukal. Bylo to jiné, neosobní. Bylo to za trest. Za trest, který jsem si užila.

Usínám a v hlavě nemám nic. Vůbec nic. Tělo se odevzdalo a na vědomí už žádná energie nezbyla. Venku svítá, otevřu oči a cítím na sobě pohled. Jediné co ze sebe dokážu dostat je ušmudlané dobré ráno. Oplatil mi pozdrav a doplnil, že se mu nikam nechce. Nechce se mu kvůli mně nebo nechce se mu vstávat všeobecně. Neptala jsem se. Oblékl se, vstala jsem abych se rozloučila, ještě jsem postávala v obýváku, ale musela jsem na toaletu. Nepočkal a odešel se slovy ahoj. Zůstala jsem sama s divným pocitem. Nebylo mi to příjemné. Oblékla jsem se a šla uličkou hanby ke svému autu. Zavřela jsem dveře, nastartovala a po rozjetí jsem se cítila alespoň trochu v bezpečí a zase sama sebou.