Společné sprchy na univerzitní koleji

V jedenáct jsem zaklapl notebook, na kterém jsem se učil právní teorii, shodil ze sebe triko a boxerky, uvázal kolem boků ručník a vyšel z pokoje na chodbu. Cesta tím dlouhým tunelem, po stranách ozdobeným desítkami dveří, byla pokaždé trapnou snahou o zachování soukromí studentů, žijících hned za nimi. Vnitřní boj zdvořilostní nevšímavosti s netaktní zvědavostí jsem prohrával především v okolí dívčích pokojů. Penis mi plandal pod ručníkem, na který začínal nebezpečně dorážet. V poslední chvíli jsem stihl vběhnout do společných sprch, zavřít dveře a v bezpečí si vydechnout.

Šest sprchových "kostek" se lepilo na sebe ve dvou řadách do tvaru písmena "L" a já vklouznul do té nejskrytější v rohu. Je celkem příjemné být na veřejných místech sám při tak intimné činnosti a já se ponořil pod tekoucí hořkou vodu. Moment úplného uvolnění ovšem neocenila náhlá návštěva, která o sobě dala znát jen nárazem umělohmotných dveří ve vedlejším sprchovém koutku, který zakrýval ten můj. No tohle? Někdo nezná nepsané pravidlo uspořádání prostoru na veřejných místech: "co nejdál od sebe, když to volný prostor dovoluje"? S pocitem, jako když si v prázdné tramvaji sedne někdo hned vedle vás, jsem si dál mydlil tělo a s nepříjemným napětím procházel přes uvadlé přirození. Příjemná chvíle se zkrátila a já opatrně otevřel dveře, abych si vzal ručník. Hned nad ním ovšem visel ženský bílý župan a mě se mírně rozbušilo srdce. Tak tohle je ten vetřelec, co mi pokazil ranní uvolnění v pařící se vodě! Z nepříjemné situace se najednou stala velice lechtivá záležitost a já při uvazování ručníku kolem mokrého pasu v imaginaci přemýtal, jak co nejnápadněji, ledabyle a jakoby mimochodem hodím při vycházení ze sprch okem na dveře jejího koutku. Jestli nejsou celkem zapařeny, jsou v podstatě průsvitné a každý člověk uvnitř se cítí poněkud obnaženě. S výjimkou několika "soukromníků" to ovšem téměř každého do jisté míry vzrušovalo. Počítalo se s tím, že osazenstvo se v daných mantinelech taktnosti vzájemně "zkontroluje", k čemu do jisté míry i mířila dohoda celého patra, že obě sprchové zařízení na opačných stranách bloku budou pro obě pohlaví společné.

Za kvapného chodu jsem tedy docela směle obrátil hlavu k sousedě, kolem které jsem nemohl neprojít, a i když nohy šli dál, má hlava zamrzla a trup odmítl nechat nohy odejít. Na skle se jako anatomický exponát v biologickém laboratoriu tkvěl natlačený dámsky zadeček. Jelikož mě kvůli tekoucí vodě nebylo slyšet, zastal jsem a tupě zíral. Hezké pevné pozadí se ovšem nechovalo jako výzkumný preparát v Petriho misce, ale téměř nepostřehnutelně kroužilo nalepeno na skle. Najednou jsem postřehl, že ten zvuk vody se šíří z oblasti kolem pasu a všiml si, že její proud ztéká jen od úrovně pasu dolů. Stehna pod zadečkem se mírně rozevřeli a mezi jejích škvírou najednou začala přímo na dveře stříkat voda ze sprchové hadice, která se jasně zepředu opírala o lůno mladé dámy. V momentu se zadeček natisknutý na průsvitné dveře zachvěl a hluk tekoucí vody přehlušilo hluboké zoufalé zasténání. Nohy dívky se zachvěly a ta se celá o kousek sesunula níž. Bedra s rukama a sprchovou hlavicí zabořenými v lůně se ještě víc roztřásly a z chvějící se postavy najednou vytřískl proud tekutiny, který už zjevně nešel ze sprchové hadice, a roztříštil se na průhledných dveřích. Po chvilce orgasmického vytržení se postava opět s námahou zvedla na nohy a ne celkem úspěšně svojí vůlí přesvědčovala kolena, aby jí v takové poloze udrželi.

S ptákem napínajícím uvázaný ručník jsem jen tiše zíral, srdce mi bušilo až v hrdle a ruce se mírně třásly. Po chvíli zamrznutí se nohy ve sprše vzpřímily, zadeček odlepil od dveří a s neočekávanou rychlostí z náhle pootevřených dveří vykukla ruka a začala na vnější stěně nahmatávat ramínko se županem. Mé sebezáchovné pudy se v tu chvíli vypnuli a já drze sňal župan z háčku a vložil jej do tápající ruky. Ta jej bez nejmenšího překvapení vzala, mírným pohybem poděkovala a ztratila se opět uvnitř. Cítil jsem, co se ode mně čeká a hned jsem vykročil ke dveřím. Ještě než jsem stihl uchopit kliku se dveře otevřeli a stála v nich dívka, známa naštěstí jen z vidění, bydlící patrně na jiné straně bloku. Oči jí padly dolů a než jsem se stihl pohoršit nad tím, jak tam nejapně zůstali ležet, zahlédl jsem ztopořený pyj, zvedající ručník přímo v jejím směru. Trapnou chvíli přerušilo bouchnutí dveří sprchového koutu za mnou a pozornost nás obou přitáhla pohledná dívka, co z nich vyšla. Zpod nezavázaného županu na mě zamrkala z lůna obyvatelky koleje hvězda (*dvojsmysl, jen pro chápavé a místa znalé;), která byla krásně vyholená z jejích hnědých chloupků. Její majitelka s radostí zavolala "Jee, ahoj, Zuzko!" a široce se usmála. Moment odpoutané pozornosti strážkyně dveří jsem využil na vyklouznutí z nich. Jak jsem kontroloval volnost průniku do mého pokoje, zaslyšel jsem ještě ze sprch Zuzku: "Zase trápíš naše sexuálně deprivované studentíčky?", na což se dívka s hvězdičkou ohradila: "Za jakého sadistu mě to máš, já čekala, že se ke mně připojí. Když se jim splní fantasie, najednou se k ničemu nemají..." Rychle jsem vyběhl směrem k pokoji, už ne abych ukryl nezvaného hosta mezi nohama, ale abych si mohl otřískat hlavu o svojí skříň...

(Pozn. autora: Polovina příběhu je pravdivá. Která, nechám na fantasii. Ale asi tušíte...;)