Když jsem vešla do jeho studia, vzduch byl provoněný levandulí a něčím, co mi připomnělo noci, kdy jsme ještě byli milenci. Jan se na mě usmál tím známým, klidným úsměvem, který ve mně vždy probouzel neklid. Pozdravili jsme se formálně, ale pohledy nám prozrazovaly víc, než by bylo zdrávo.
Svlékla jsem se do kalhotek, neuhýbal pohledy a pozoroval moje tělo, nechala jsem ho a ulehla na lehátko. Jeho doteky byly zpočátku profesionální. Pečlivě a soustředěně uvolňoval každý sval, ale s každým jeho pohybem jako by se mezi námi vracelo cosi ztraceného. Napětí. Ticho, ve kterém bylo slyšet jen mé dýchání a šustění olejem potřených dlaní po mé kůži.
„Chtěla bych ještě něco navíc“ zašeptala jsem nesměle tiše, když skončil s masáží zad.
Ano, Moni? Namasíruj mi na konci holčičky, touží po tobě, chybíš jim. Dobře, přikývl, jako by přesně věděl, že tohle není jen tělesná služba, ale návrat ke vzpomínkám, které jsme nikdy nedokončili.
Stoupl si za mě. Cítila jsem jeho tělo u svého krku. Jeho ruce klouzaly po mé kůži pomalu, důvěrně, s něhou a vášní zároveň. Zavřela jsem oči. Čas se rozplynul. Byli jsme znovu my, ne jako dřív, ale jako tehdy, kdy ještě všechno bylo možné.
Mým tělem začalo stoupat vzrušení, vzdechy, touha, žízeň po dotycích, po něm!
Bradavky byly tvrdé a reagovaly na každičký dotyk...cítila jsem tvrdost v jeho kalhotách...přestala jsem se ovládat...a už se jen oddávala mému tělu.
"Buď hodná holka a ruce nech podél těla", přikázal mi, když jsem se chtěla pohladit.
Vzrušení stoupalo, cítila jsem přicházející orgasmus..."Mohu dát ruku do kalhotek?"
"Ano, udělej to!"
Podobne opowiadania
-
DŁUG – część czwarta: pierwszy raz Pamiętam tę noc do dziś. Piątek. Zimno jak cholera, ulice puste. Dorota mówiła, że spotyka się z koleżankami. Wierzyłem. Może chciałem wierzyć. Ale mój szef –…
rok temu 0 499 0 -
Zewnętrzne światło padało przez zasłony, tworząc smugę, w której stałeś, ledwo oddychając. Alkohol wciąż krążył Ci w żyłach, ale nie na tyle, żeby zamroczyć wzrok. Wręcz przeciwnie — wszystko…
rok temu 0 573 2 -
Dług – część dziewiąta: Twoja kolej Była późna noc. Wszyscy wyszli. Została tylko ona – naga, spocona, zmięta jak satyna po burzy. Leżała na kanapie, rozłożona, z zamkniętymi oczami i uśmiechem,…
rok temu 0 317 0