Příhoda z práce část I

Po včerejších tak trochu smíšených pocitech po tom, co mi přítelkyně oznámila, že je těhotná, jedu do práce a přemýšlím, jak kolegům oznámím tuto novinu. Trochu se obávám reakcí, protože ji po měsíci známosti vpodstatě neznám… Stojím na parkovišti, koukám na hodiny…. Po probdělé noci plné obav, jak to bude dál jsem přijel do práce o hodinu později.

Z auta jdu rovnou do šatny, převléct se do monterek. Procházím plechovou branou, vlevo přes hlavní vchod. Ve vestibulu skladu po pravé straně je okénko, kde vedoucí skladu předává papíry pro expedici řidičům. Je to dobrý, slyším kolegy přes okénko do skladu, jak se vykecávaj po víkendu….

Vcházím do levých dveří šatny. Vidím chodbu, která vede rovně, rovnou do skladu. Po levé straně jsou další dveře, kde jsou plechové skříňky, sušáky na ručníky a sprchy. Vedle sušáků stojí stará dřevěná lávka. Když se na ni kouknu, vzpomenu si na pár sobotních směn, kdy vozím materiál pro jednu fabriku. Konkrétně před dvěma měsíciu, kdy jsem sebou vzal přítelkyni, lavička zažila velmi divoký sex. Vzpomínám si jak přítelkyně musela mou použitou osuškou po sprše utřít lávku i dlažbu od zbytků semene, které vyteklo z její kundičky po několika číslech. Řekl jsem si pro sebe, "Joo tak tady máš následky toho tvého řádění, teď se budeš muset jen starat, frajere…že ty jsi tak naivní a věříš práškům, blbče."

Oblečen v monterkách beru batoh se svačinou a odcházím do svačinárny ve skladu….

Před sebou vidím ještěrku a o ní opřené kolegy.
" Aaa, dobré ráno pane! Jak jste se vyspal?", spustil kolega ironicky." Zdar hoši, mám pro vás novinu, chcete si sednout?" Už podle mého pohledu chlapi zbystřili a vedoucí se ihned připomněl: "Hoši pojďte, dáme půlku." Všichni jsme se tedy odebrali do svačinárny, kde je malá lednice na svačiny a domácí slivovičku pro nás a kolegy z vedlejší firmy, kteří se občas staví na pokec ve volné chvíli. Šéf vytahuje flašku, kalíšky a u toho vyhrkne: "Tak co, mladej? Co pro nás máš nového?"

Já, zvědavý, až možná nervózní z reakcí prostě spustím, "Hoši, já budu fotr! Včera mladá za mnou přišla se dvěma čárkama na testu."

"To si děláš prdel!" všichni najednou vyhrkli. "No ani ne, taky jsem v šoku, zvlášť když brala prášky…"

"No tak my se snažili o druhé dítě deset let a ty si ho uděláš i přes antinu? No já to seru… Každopádně gratuluji" potřásl mi rukou se smíchem vedoucí.
"To je chlap, také silná spermie má! Dobře ty" lámanou češtinou mi gratuluje kolega a dobrý přítel s rumunskými kořeny.
Pak se z rohu místnosti ozve další kolega po tom co si s ostatními priťukávám: "a seš si jistej, že ty prášky brala?"
"Ty vole no nedávno mi to nedalo a zašmátral jsem v šuplíku… Jo podle všeho je bere. Ale to si můžu jen myslet, není problém prášek vyloupnout a spláchnout do záchodu😁" ironicky jsem mu odpověděl, protože toho chlapa moc nemusím.

Do toho další vtipálek si rejpne:" No matka je jistá… Je to tvoje jo? 😁"

" To je jedno, když to děcko vychovám od mala, tak budu fotr já, ne? 😁" Odlehčil jsem trošku svou chmurnou pondělní náladu.

"Hoši, přijel kamáč na nakládku, kdo si ho vezme na starost? Oslavenec?" "Jasně, přijel jsem později tak jdu na to", odpověděl jsem šéfovi.

Odcházím z našeho kutlochu, a nasedám na vozík. Za sebou slyším šum, jak to hoši probírají… Dál to neřeším a soustředím se na práci.

Po půlhodině kamion mám naložen, řidič zajišťuje náklad, a já si dávám kuřpauzu. V tom za mnou dojde rumunský kolega a dá se se mnou do řeči:" Tak Martínek bude táta… Tak to už ti končí, nebude čas na auto, na hry, baby už nebudeš nahánět…"

V tom do placu vjíždí bílý superb a v něm naše obchodní zástupkyně Andrea. Dali jsme jí přezdívku Pamela, protože je to typická blondýna, věk 45, výška 180+, velmi vkusně oblečená, upnutá sukně lehce nad kolena dlouhá, k tomu blůzka, černé silonky, vysoké podpatky, krásná ženská postava, prsa neskutečně velká a pevná na ten věk…s úsměvem na nás mává a projíždí na parkoviště. Říkám typická blondýna, protože první den u nás v práci přerazila závoru u vrátnice, když za jízdy psala zprávy na mobilu😁.

"To je baba… Jak z jednoho porna co jsem nedávno viděl, dal bych ji co proto…" zasněný rumun se rozvášnil v představách.

"No tak zpátky do reality, já se jdu zeptat šéfa, jestli mě dnes pustí dřív. Musím s tou svou na gyndu, na kontrolu. Ať nám to těhotenství potvrdí." dodávám já a odcházím do kanclu.

Šéf mě nakonec tedy pustil ale až po třech hodinách, tedy po pauze. Oblékám se tedy zpět do civilu a vyrážím pro mou drahou polovičku, a pak směr gynekologie…přítelkyně mi řekla, že její gynekolog má dovolenou, takže jedem jinam než je zvyklá…

"Jdeš se mnou dovnitř?"

"Ne,nejdu, chci si zakouřit…" odpovídám podrážděně.

Popravdě jsem v předešlých dnech plánoval, že se s touto ženou rozejdu, a ona to určitě cítí. Takže moc nadšená z toho těhotenského rychlotestu nebyla….

Po hodině a půl do auta nastoupí přítelkyně do auta s brekem….

"Tak co?"
"Je to pravda, jsem ve čtvrtém týdnu."

Podíval jsem se jí do jejích uplakaných očí, a v ten okamžik mi prolétlo hlavou, že budu mít rodinu… Přece se nebudu rozcházet kvůli malichernostem a nenechám dítě bez otce. Tak jak je to mimochodem moderní u ostatních. Tak jsem ji políbil a uklidnil…" miláčku budeš maminka, to je to nejkrásnější co ženská může chlapovi dát…dítě"

Tak jsem přítelkyni uklidnil a s radostí jsme jeli zpátky domů. Po cestě mi přítelkyně sdělila, že za to těhotenství může buď doktor, který jí předepsal léky na křečové žíly a nebo samotná lékárna, protože jako kontraindikace těch léků je snížení nebo úplné odbourání účinků antikoncepce…
Tak jsem si uvědomil, že život si vždycky cestu najde😉

Odvezl jsem přítelkyni domů a musel jsem ten den ještě zpátky do práce, protože tento týden jsme toho měli až nad hlavu.

Přicházím tedy k hlavnímu vchodu a před vchodem stojí Andrea neboli "Pamela"... panička prakticky o hlavu vyšší, než jsem já, právě si zapalujíc cigáro…

"Ahojky, co ty? Kde litáš?" ptá se.

"No nazdar, právě jedu z gyndy… Přítelkyně je těhotná… Budu táta! A to prosím i přes antikoncepci!" odpovídám odhodlaně a suverénně…

"No teda, Martine, tak to gratuluji ty bejku jeden! Tak ať je mimčo zdravé a mamča taky" s udiveným pohledem a lišáckým úsměvem mi Andrea třese rukou a líbá mě na tváře.

"Děkuji moc Andreo, teď mi začne pořádná makačka a zařizování… No a teď zpět do práce, tak mě nezdržuj." trošku popichuji paní úřednici a letím do šatny.

V šatně se mi při svlékání honí hlavou ten její zvláštní pohled… Ale pak tomu nějak nevěnuji pozornost, protože slyším od chodby klapat její podpatky, a říkám si, že dokouřila a jde zpět nahoru do kanceláří….
Jenže najednou slyším kliku od dveří šatny! Já pouze v boxerkách se otočím od skříněk a ejhle Andrea ve dveřích, a oba jsme na 2 sekundy ztuhli jako dřevo…

"Ježíši, já se strašně omlouvám, nedošlo mi že se převlíkáš, promiň." Rozpačitě pronesla Andrea a zrychleným krokem pokračovala do skladu…

"Sakra to jsem se lek! No jo typická blondýna"

"Nebuď drzej mladej" ozvalo se ze skladu

Bohužel, budova je špatně řešena, protože vedení pokud chce do skladu, tak musí buď obejít celou budovu přes expedici, nebo právě přes šatny…to neřeší moji otázku, proč cizí ženská když náhodou přistihne polonahého chlapa, kouká jako první automaticky do rozkroku? Pánové stává se to i vám nebo jen mě?....

Pokračování příště…