Krásná nová sousedka

Je mi 32. Nedávno se k nám do malé bytovky na okraji Prahy, přímo na mé patro, přistěhovala nová sousedka. Odhadem bych tipoval kousek přes 50 let, velmi udržovaná dáma, odměřená s lehce přezíravým pohledem. Pravidelně jsem jí potkával na chodbě či schodech, vždy jsem ji, jako každého jiného v domě, slušně pozdravil. Ona většinou jen pokývla hlavou, že pozdrav bere na vědomí. Přes všechny tyto skutečnosti mě šíleně přitahovala, její aura mě nutila se na ní dívat a obdivovat ji, byla prostě nádherná. Vždy byla velmi pečlivě upravená, měla dokonalé blond vlasy, pečlivě nalakované nehty a nesla se v podpatcích jako pravá dáma. Vyřazoval z ní nadhled a sebevědomí. Při každém setkání jsem z ní byl úplně paf, nevěděl jsem kam s očima a otáčel se za ní. Na zvonku neměla jméno, takže jsem ani nevěděl jak se jmenuje.

Jednoho dne, přesněji řečeno ve čtvrtek 19. června roku 2025 těsně po čtvrté hodině odpolední se ozval zvonek. Nejen cinknutí, ale vehementní a urgentní dlouhé přerušované zvonění. Zrovna jsem se vrátil z práce, měl jsem na sobě jen volné trenýrky a bílé tílko, jinak nic, když zvonek zazvonil. Zněl tak naléhavě a jasně, že jsem všeho nechal a doběhl okamžitě otevřít.

Jaké bylo mé překvapení, když za dveřmi stála Ona. Vyvalil jsem oči a jen nechápavě a překvapeně čuměl jak puk. Sjela mě pohledem od shora dolů a vyhrkla. "Ahoj" bylo první slovo, nejen tento den, ale první slovo, co jsem kdy od ní slyšel. "Mám takový problém", pokračovala "Vracím se z práce a u dveří jsem zjistila, že jsem si nechala v kanceláři klíče a potřebovala bych nutně na WC. Mohla bych si odskočit u Tebe?" zeptala se stylem, jako by mi to spíše oznamovala. Chvíli jsme na sebe jen koukali, než mi došlo, že čeká na mou odpověď.
Aa..ano, vykoktal jsem. „Jistě, jen pojďte dál“. Vešla opět svým pyšným krokem a já jsem jí vedl krátkou chodbičkou do předsíně, kde jsem jí ukázal záchod.
„Děkuji“ odpověděla spěšně a rychle vešla na WC a zavřela za sebou dveře.

Zůstal jsem stát, ani se nehnul, nevěděl co dělat. V chodbičce byl cítit její výrazný parfém a ano, měl jsem ze slušnosti odejít, ale nešlo to. Dál jsem stál za dveřmi, nasával její vůni a poslouchal a dle zvuků si představoval, co se za dveřmi odehrává. Sundala prkýnko ... vykasala sukni ... stáhla kalhotky... ani jsem snad nedýchal, jakou ji asi má, představoval jsem si jestli je oholená nebo si ji naopak nechává ochlupenou… pak dosedla na prkýnko. Možná ani nedosedla a již bylo hlasitě slyšet dopadající proud do vody. Nelhala, měla to úplně na krajíčku. Maličko jsem se přiblížil ke dveřím a poslouchal ten proud, ne proud, ale přímo gejzír. Nádhera, trvalo to snad věčnost. Byl jsem tak uchvácen, že jsem už ani nepostřehl, že gejzír ustal a po chvíli sousedka otevřela dveře. Taktak jsem uskočil a již se jí díval tváří v tvář. „Ty tu stojíš celou dobu?“ řekla velmi nahlas a zřetelně naštvaně. „A … ano, omlouvám se … promiňte“ zadrhával jsem a neskutečně se styděl. Pohled jsem sklopil k zemi. Vzala mě ukazováčkem za bradu a přísně se mi koukla do očí. Najednou se jí výraz mírně změnil a k naštvanosti se přidalo lehké překvapení. Až jsem si všiml že pohledem sjela z mých očí níž. Neuvědomil jsem si, jak moc mě tato situace vzrušila a na mých trenýrkách bylo vidět, že se mi postavil, péro mi dělalo viditelnou bouli. Ustoupil jsem a dal jsem si ruce před rozkrok a znovu sklopil studem zrak. „V pořádku“ řekla opět sebevědomě a pomalu mě obešla. „Koupelnu máš asi tady hned vedle, že“? Přikývl jsem, ale vlastně ani na to nečekala a již jsem slyšel jak pouští vodu a umývá si ruce. V předsíni si mě změřila ještě jednou přísným pohledem od hlavy k rozkroku, který jsem si stydlivě zakrýval. „Ještě jednou děkuji a nashle“ pronesla a s klapotem podpatků vyšla svým pyšným krokem ven.
Chvíli jsem jen tak stál a vstřebával co se stalo. Silný odér jejího vůně byl stále v předsíni cítit. Péro mi v trenkách pulzovalo a hlásilo se o slovo. Vešel jsem do pokoje, shodil kalhoty a začal jsem na pohovce masturbovat. Divoce jsem si ho honil a myslel u toho na svou nádhernou sousedku. Stačila jen minuta a já cítil, že se blížím vrcholu. Začal jsem sténat že mě snad museli slyšet sousedi a za chvíli jsem stříkal jak smyslu zbavený. Byl to snad nejúžasnější orgasmus v mém životě. Ani mi nevadilo, že jsem si zacákal tílko i pohovku, podlaha pode mnou taky schytala několik dávek, naštěstí je plovoucí. Nestalo se vlastně nic, jen přece sousedka použila mé WC, ale já z toho byl naprosto vyřízen, neschopen na nic myslet a nic dělat, jen tak jsem seděl nahý na židli, pomalu přejížděl po mém vystříkaném přesto stále tvrdém penisu a nechal po sobě stékat své husté semeno. Ten den jsem si vyhonil ještě několikrát, před spaním pak naposledy a slastně usnul celý vystříkaný a vyčerpaný.

Následující dny jsem nemyslel na nic jiného, než na setkání se sousedkou, nedokázal jsem se na nic soustředit, v práci jsem byl naprosto nepoužitelný a několikrát denně jsem při vzpomínkách na ten neuvěřitelný zážitek vášnivě masturboval, a to i v práci. Toužil jsem si zase potkat, vidět ji, nějak navázat na předchozí setkání. Ovšem další týden jsem ji nepotkal ani jednou, snažil jsem se co nejvíc chodit ven a dovnitř, koukal kukátkem jestli nejde kolem kdykoli jsem zaslechl klapot podpatků, ale nic.
Nakonec se ale na mě usmálo štěstí. Vystupoval jsem z auta a vypadli mi věci z rozepnutého batohu, tričko a trenýrky. „Do píči“ ulevil jsem si. Nevšiml jsem si však přicházející osoby..
„Až tak“? promluvila doposud nezpozorovaná a já skoro nadskočil leknutím. S rukou držící špinavé tričko jsem jako omámený zíral na… ni… ano, byla to ona .... ona, na kterou jsem myslel každý den. A nyní zde najednou stojí, na rudých rtech jemný pobavený úsměv, v očích snad vidím i lehkou radost z toho, co se mi stalo. Měla modré šaty nad kolena a boty na podpatku, vypadala božsky jako vždy.
„Špatný den“ pobaveně utrousí.
„Teď už ne“ vyhrknu ze sebe, až mě to překvapí.
„Nepovídej, co se změnilo?“
„Vy“ odpovídám skoro hypnotizovaně.
„Já?“
„Ano“ … probudím se a ztratím sebevědomí … „ne…vlastně ano… Vy … já.. rád Vás zase vidím…promiňte“ opět jsem studem sklonil hlavu.
Po chvíli vzájemného mlčení pomalu s rozvahou promluvila: „To mě těší. Víš, ráda tě také vidím, chtěla jsem ti ještě jednou poděkovat, že jsi mě minule zachránil před velkým průšvihem. Byla jsem ale teď služebně mimo republiku, tak jsem neměla možnost.“ Na chvíli se odmlčela, aby po chvíli o něco chladnějším a přísnějším hlasem pokračovala:
“I když bych řekla, že jsi si jistou formu poděkování vybral sám, nemám pravdu…?“ pronesla a velmi důrazně se mi zadívala do očí.
Jen jsem polkl, nevěděl jsem co říct, tak jsem jen stydlivě vykoktal „Aaano“ a uhnul pohledem.

„Víš, napadlo mě, po minulém zážitku, že by si mi mohl do života přinést trochu odreagování … Co ty na to?“ zeptala se mě a stále se na mě dívala velmi důrazně.
Zaváhal jsem, v tuto chvíli jsem si nedokázal plně představit, o jakém druhu odreagování přesně mluví. Nevěděl jsem, co odpovědět. Mé touhy, které mě v její přítomnosti zcela ovládly, vše vyřešily za mě, ujaly se slova a konání a já sám byl překvapen, co má ústa vypouští „Ano, určitě, samozřejmě! Budu rád, kdykoli budete potřebovat cokoliv!“ Na chvíli jsem přemohl své touhy, konsternovaně si uvědomil, co říkám a sám před sebou se zastyděl.
Povýšeně a lehce pobaveně na mě koukala. „V pořádku, myslím že jsi přesně to, co hledám. Víš co … „ a přitom se podívala na hodinky „ … skočím si domů zanést věci z práce, vyřídím pár hovorů a o půl páté se za tebou doma zastavím.“ Udělala mírný úkrok do levé strany, překročila moje prádlo na zemi a prostě odešla. Podpatky klapaly, já za ní fascinovaně koukal a opět cítil její úžasnou vůni. Cítil jsem, že se mi okamžitě začala hrnout krev do rozkroku. Chvíli mi trvalo, než mi došlo, co právě řekla. V duchu jsem zajásal, podíval jsem se na hodinky, mám 25 minut času. Rychle jsem posbíral vše ze země a rychle mazal domů.

Doma naštěstí bylo docela uklizeno, porovnal jsem akorát polštáře na sedačce, rychle vyvětral a dal si rychlou sprchu. Pak už netrpělivě přešlapoval u dveří a civěl kukátkem na chodbu. Srdce mi bušilo jako zvon. Každá vteřina mi přišla nekonečná. Když mi na mobilu naskočil čas 16:30, úplně jsem přestal dýchat a nadechl se až v 16:32, když se mi v kukátku na konci chodby zhmotnila sousedka. Kráčela ladným a rázným krokem, klapot jejích podpatků se rozléhal po celé chodbě. Odstoupil jsem od dveří, zastínil kukátko a čekal na zazvonění. Po chvíli čekání se zvonek rozezněl. Rychle jsem šáhnul po klice a otevřel. Stála za nimi jako bohyně. Nebyl jsem schopen slova a jen zíral.
„Vidím, že už si připravený, tak se mi to líbí.“ Pronesla povýšeně.
Zmohl jsem se jen na slabé „Dobrý den“, odstoupil od dveří a sousedka vplula do chodby bytu. „Zouvat se nebudu“ dodala bez možnosti mého odporu a pokračovala chodbičkou do předsíně. Zavřel jsem dveře a následoval ji. V předsíni se na chvíli zastavila před velkým zrcadlem, krátce na sebe pohlédla a pokračovala v chůzi, zjevně s pohledem spokojená, vlevo do jediných otevřených dveří, za nimiž se nacházel prostorný obývací pokoj s velkým kuchyňským koutem. Rovnou zamířila k prosklenému výklenku, který vystupoval z boku domu a umožňoval krásný pohled do širokého okolí.

„Tedy, koukám, že si umíš vybrat bydlení. Pěkný výhled“. Opět nečekala na odpověď, došla k velké sedačce ve tvaru L a sedla si na její delší část přímo na její střed. Přehodila si nohu přes nohu, byla krásně opálená a pronesla panovačně „Dones mi jen vodu“. Tentokrát jsem zareagoval okamžitě, otočil se a beze slova zamířil do kuchyně, kde jsem napustil vodu do sklenice a po chvíli již pokládat před sousedku. Tedy napřed zpod konferenčního stolku vytáhl podložku pod sklenici a teprve potom položil sklenici. „Hmm, zatím si vedeš dobře“ zhodnotila mé počínání.
Nic lepšího než „děkuji.“ mě opravdu nenapadlo. Přitom jsem dělal krok dozadu a zůstal stát, což se zjevně nelíbilo návštěvě: „Nebudeš tu nade mnou takto pořád stát, že ne?“
„Ne, samozřejmě, že ne“ hned jsem odvětil a přisunul si taburet zastrčený za stolkem a chtěl si sednout. „Tohle ale ne!“ zarazila mě rázně. „Kleknout“. Zavelela přísně. Zastavil jsem se v pohybu a jen vrátil se ke svému standardnímu nechápavému zírání.
„Nebo sis myslel, že tu budeme sedět, jako rovný s rovným a budeme si jen tak povídat?“ zavrtěl jsem hlavou.
Takže kleknout! A myslím, že o nastavení našich rolí nemusíme ani na vteřinu diskutovat, je to jasné?!“ Její tón byl velmi přísný a panovačný. Vzala do ruky jeden z polštářů na gauči a hodila ho na zem před sebe. Její upřímnost a panovačnost mě lehce šokovala, nevěděl jsem co říct. „Buď udělej co jsem řekla, nebo se můžu zvednout a zase odejít“ vysvobodila mě z přemýšlení, co vlastně říct.
„Ne prosím, neodcházejte.“ Probral jsem se najednou.
Bylo vidět, že má odpověď ji mírně uspokojila, protože se pohodlně opřela do sedačky a prstem ukázala na podlahu na polštář.

Pomalu si nejprve kleknul na pravé koleno a posléze ho doprovodil druhým. Bylo to poprvé, co jsem tak před někým klečel. Byl to pro mě zvláštní pocit. S nejistotou v očích jsem se na jedinečnou návštěvu díval, zda je to, co očekávala. Souhlasně pokývala hlavou: „Tak se mi to líbí! A tobě?“
Mé „Ano“ plné nejistoty ji moc neohromilo.
„Prosím?“
„A-Ano“, zopakoval jsem o něco hlasitěji a jistěji, což však doprovodila zdviženým obočím, které jakoby značilo „Opravdu Ano??“
„ANO“ zazněla rázná a snad i hrdá odpověď.
I tak se však nespokojeně zeptala: „To je všechno?“
Nechápal jsem, v očích se mi zračily dva otazníky, které však hned zkušeně postřehla a podala záchranné lano: „Správně je to: Ano, Madam!!“
Skoro jsem se zastyděl za svou nechápavost, pokorně a s úlevou jsem zopakoval
“Ano, Madam!“.
Chvíli bylo ticho, které narušilo klidné „Výborně, jsi učenlivý … a vlastně … ty jsi kdo?“
„Vojta“ představil jsem se.
„Hm, hezké jméno, já jsem Gabrielle“ pronesla a nastavila mi ruku před pusu.
Políbil jsem jí ruku a řekl „že mě také moc těší“. Z vůně jejího parfému i z její nádherné upravené ručky mi opět zacukalo v rozkroku.
„Pochopitelně“ pronesla opět povýšeně.
Teď mi hezky pověz, co jsi dělal když jsem minule odešla.
„No já…“ lezlo to ze mě jak z chlupaté deky.
„Tak bude to?“ zvýšila hlas.
„Já… masturboval jsem“ pronesl jsem stydlivě. Bylo vidět že se téměř neznatelně usmála.
„Myslela jsem si to… a to všechno jen z toho, že jsem se u tebe vymočila?“
„Ne jen, já, já nevím, jste moc krásná a já jsem z vás strašně vzrušený“ vysoukal jsem ze sebe.
Přísně na mě koukala a natáhla jednu nohu, kterou mi zaryla do rozkroku kde už se mi lehce hlásil o slovo můj ocas. Pak s ní jela nahoru a dala jí před můj obličej.
„Sundej mi botu a hezky mi olízej nožku“ přikázala.
Pomalu jsem sundal její lodičku a začal pomalu nesměle olizovat její chodidlo, pak jsem cumlal její prstíky a olizoval klenbu. Asi po minutě řekla rázně dost.
„Teď vstaň a svlékni se donaha“ přikázala mi.
Chvíli jsem koukal, ale hned jsem se probral, zvedl a začal se svlékat. Nejdřív tričko, pak kraťasy, u boxerek, na kterých byla vidět boule jsem se trochu zarazil.
„Hezky si sundej všechno, na co čekáš?“ vybídla mě Gabrielle. Sundal jsem tedy trochu nesměle i trenýrky a můj polotuhý oholený pták vyskočil ven a houpal se před ní.
„Hmm, pěkné.“ Teď si zase klekni ukázala prstem opět na zem před ní. Opět mi dala nohu před obličej a já jí začal znovu olizovat. Druhou nohou mě pak začala různě škádlit na penisu, takže se mi za chvilku tvrdě vztyčil až mi sjela předkožka. Po chvíli lízání a cumlání její nožky jí odtáhla a chvíli koukala na můj tvrdý penis, který mířil přímo na ni.
„Teď mi hezky ukážeš, jak si ho honíš.“ Chvilku jsem koukal jak opařený.
„No tak, na čekáš?“ zvýšila hlas. Já se probral, uchopil penis do ruky a začal si po něm pomalu přejíždět.
„A ne že se mi tady hned uděláš, stříkat smíš až ti to dovolím, je to jasné?!“ pokračovala madam přísně.
„Ano madam“ pravil jsem poslušně a pomalu si ho honil.
„Teď zrychli“ zněl další příkaz, který jsem poslušně vykonal.
„A dost, teď přestaň a dej ruce za záda.“ Přestal jsem a dal ruce za záda, můj tvrdý ocas trčel do prostoru a byl nalitý k prasknutí. Madam natáhla nohu a začala mi po něm přejíždět. „Jsi hezky hladký, to mám ráda“ pochválila mě a ještě chvilku si s ním pohrávala svou nohou.
„A teď znovu, honit!“ opět jsem ho uchopil a začal si ho rytmicky prohánět před madam.
Tohle pak madam zopakovala ještě jednou, musel jsem opět přestat a vystavit ho před ní.
„Chtěl už by si stříkat?“ zeptala se mě když mě opět dráždila nohou. Zakýval jsem, byl jsem úplně vydrážděný a omámený její přítomností.
„Jak se odpovídá?!“ zvýšila hlas.
„Ano madam, chtěl bych vystříknout. Prosím“ odpověděl jsem.
„Tak začni zase hezky honit a už se můžeš udělat“. Pravila přísně.
Já si ho opět uchopil a začal si ho znovu honit. Můj výrazný žalud byl nalitý k prasknutí. Když jsem se začal blížit vrcholu, několikrát jsem zasténal.
„Hezky mi postříkáš nohu“ určila madam a mírně jí natáhla před mého žaluda. Já si ho ještě chvíli honil a cítil jsem do už budu. Za chvilku jsem začal hlasitě sténat a z mého tvrdého péra vystříkl první cákanec semene. Nohu madam jsem trefil je maličko, zbytek skončil na podlaze, ale další výstřiky už byly přesnější a mé sperma dopadalo i na její klenbu a stékalo dolů. Pomalu jsem přicházel k sobě a pořád si přejížděl po svém ptákovi, ze kterého odkapávaly poslední kapičky semene. Opálená nožka madam byla pěkně postříkaná.
„A teď mě hezky očistíš“ pravila madam a zvedla svou postříkanou nohu k mému obličeji.
Já nechápavě koukal, tahle prosba mě docela zaskočila a nechtělo se mi.
„Tak bude to?“ madam opět zvýšila hlas. Nezbylo mi než poslechnout.
„Ano madam“ pravil jsem poslušně a nesměle začal lízat své sperma z její nohy.
„Tak je šikovný“ pochválila mě madam po tom, co viděla jak jsem uposlechl její příkaz.
„Teď mi hezky obuj botu zpět“ pokračovala po tom, co jsem ji důkladně očistil. Já udělal co mi bylo přikázáno.
„Na začátek to nebylo špatné. Myslím, že si tě hezky vychovám“ zvedla se a přejela mi po bradě, za kterou mě chytla. Stála nade mnou a shlížela na mě dolů, já klečel nahý u jejích nohou s polotuhým pyjem a vzhlížel k ní.
„Napiš mi na papírek svoje číslo, až budu něco potřebovat, dám ti vědět. A máš zákaz onanování do doby, než se uvidíme znovu, je to jasné?“
„Ano madam.“ Poslušně jsem odpověděl a kýval hlavou. Pak jsem na papír napsal svoje číslo a předal jí ho.
„Výborně zatím ahoj.“ Pravila a dala mi ruku před pusu. Já jí políbil, madam se otočila na podpatku a odkráčela svým pyšným krokem ke dveřím.