Čert pokouší anděla

Když jsem se loni nechal ukecat ,abych šel za čerta,netušil jsem jak strašne si ten večer užiju. Besídka probíhala klasicky a já se jako správnej čert rozhodl, pokoušet anděla. Nejtěžší bylo dostat do anděla první tři panáky a pak už to šlo jako po másle. Když bylo na čase jít domů,už jsme oba měli dost upito. Ona tam stála v tom andělským kostýmu—bílej, roztrhaně sexy u stehna, křídla z peří, všechno. A jen co jsme na sebe koukli, věděl jsem, že mě chce. Jí se třásly ruce, mně tep jak po sprintech. Vyrazily jsme domu, cesta vedla lesem,kolem staré stodoly a tam to začalo. Přirazil jsem ji ke stromu za stodolou, ani jsem nečekal. Jen jsem ji chytil za zápěstí a zvedl jí ruce nad hlavu. Ty její šaty jsem roztrhnul na straně tak prudce, že se lekla—ale hned vzdychla, jak kdyby přesně tohle potřebovala. Normálně jsem jí zašeptal do ucha: ‚Teď jsi jen moje.‘ A ona jen kývla, úplně odevzdaná. Otočil jsem ji ke stromu, vzal ji za boky a ona automaticky vyšpulila zadek. Ty vole, to mě úplně zabilo. A pak… jsem to do ní narval první ranou, bez varování. Celej les slyšel, jak vydechla. A já jsem jel dál—tvrdě, rychle, přirážel jsem tak, že narážela do stromu s každým pohybem. Chytil jsem ji za vlasy, vytáhl hlavu nahoru a ona se prohla jak luk. Řekl jsem jí: ‚Řekni, že chceš víc.‘ A ona mezi stenama: ‚Chci… víc…‘ A to mě totálně vystřelilo. Držel jsem ji za vlasy, přirážel jak smyslů zbavenej, cítil jsem, jak se jí podlamujou nohy. Pak najednou začala úplně vibrovat, celej se mi sevřela kolem… kámo, ona se tam udělala tak divoce, že jsem ji musel držet, aby nespadla. A jak se rozpadla, já jsem ji zvednul, přitiskl k sobě a vystříknul do ní tak prudce, že jsem ji musel držet oběma rukama, aby se mi nesesunula po stehně dolů. V lese ticho, jen náš dech. A já jsem měl pocit, že jsem ji tam prostě… sežral. Takže… jo. Takhle jsem si to fakt rozdaly s andělem. A přísahám—bylo to nejlepší, co jsem za dlouhou dobu zažil.“