Časosběr kytaristy

Stalo se tehdy když mi bylo patnáct let , můj život mladého fotbalisty dostal nečekaný nový směr.Starší kluci hráli na kytaru a chodili za nimi do chatky ty nekrásnější vedoucí praktikantky z tábora.Tehdy jsem věděl ,že se chci učit hrát na kytaru.Stejné boky a tvary které mají ženy i nástroj.Dotknout se obejmout.Ale zaujmout hraním a hudbou trvalo 2 a půl roku než jsem mohl něco solidního předvést. Na vojně jsem další rok cvičil legendy popu a folku .Ve 22 letech jsem začal sklízet ovoce Vstoupil jsem do folkcounry skupiny a hrál každý týden narozeniny, oslavy atd. Na dívky a lásky to byly žně Vydrželo to dalších 7 let než se mi narodila dcera .A pak tu kytaru na dost delší dobu odložil A život běžel dál ,já stárnul napřed pomalu , pak rychleji.Uteklo dalších 20-23 let.Ja si občas zahrál v ložnici a pak pochopil že to je láska na celý život.Už zase 2 roky cvičím a skládám svoje melodie a písně.To co jsem si dřív vyprávěl s kamarády a přateli ,co je odvál čas- píšu na pauzák a do akordů. Nehraji už nikoho ,protože převzaté věci každý srovnává s originálem.A vy je kopírujete. A pointa života je že jste sám sebou a zárovej originálem .A k tomu jsem se dopracoval já.A to je životní credum.