Mimo téma

Říká se, že ženy jsou záhada. Po několika dnech na seznamce bych to trochu upravil. Ženy nejsou záhada. Záhada je, proč se ještě některé vůbec odhodlají sem přihlásit.

Představte si to. Otevřete aplikaci a během pěti minut vám přijde tolik zpráv, že by z toho pošťák dostal přesčasy. Vedle normálních chlapů se objeví i odborníci na jednoslovnou konverzaci („Ahoj.“), světoví rekordmani v posílání fotek, o které nikdo neprosil, nebo romantici, kteří po třech větách plánují společnou budoucnost… případně společnou noc. Není divu, že si ženy časem vytvoří obranný mechanismus. A ten funguje spolehlivě: ignorovat všechno, co se hýbe.

Jenže právě tady vzniká zajímavý paradox.

Nikdo dnes nechce dostat obyčejné „Ahoj“. Každá žena si přeje originální oslovení. Něco, z čeho pozná, že si muž opravdu přečetl její profil a napsal právě jí. A já s tím vlastně souhlasím.

Jenže proč člověk stráví deset minut vymýšlením něčeho originálního, když zkušenost říká, že je velká šance, že si to druhá strana ani nepřečte? Nebo si přečte… a neodpoví. Po čase se z originálních zpráv stane obyčejné „Ahoj“. Ne proto, že by muži byli líní. Ale protože ekonomika seznamování je neúprosná.

A tak ženy dostávají stále horší zprávy, protože muži přestali věřit, že má smysl psát lepší. A muži píšou stále horší zprávy, protože ženy přestaly odpovídat i na ty lepší. Dokonalý začarovaný kruh.

Možná by pomohlo, kdybychom si na chvíli přestali dokazovat, kdo má horší zkušenosti. Protože každý nový člověk si zaslouží být posuzovaný podle sebe, ne podle dvaceti předchozích idiotů. To platí pro ženy i pro muže.

A pokud jste dočetla až sem, gratuluji. Právě jste udělala něco, co se na seznamkách stává skoro stejně vzácně jako odpověď na první zprávu.