Křivky na zavolání (1/3)

Emma za sebou zavřela dveře bytu a opřela se o ně zády, jako by se za nimi skrývala před celým světem. Bylo pondělí, nejdelší den v týdnu... do sexshopu se nahrnuli zákazníci hned po otevírací době, jako by o víkendu nikdo neměl čas myslet na rozkoš a teď to všichni doháněli naráz. Mladý pár, který si přišel vybrat první společnou hračku a celou dobu se červenal jako dvě rajčata. Osamělý pán v letech, který si kupoval třetí vibrátor pro manželku, protože "ten minulý prý nebyl dost silný". Dívka s fialovými vlasy, která si vybírala kožená pouta a obojek, a Emma jí musela vysvětlovat rozdíl mezi jednotlivými druhy kůže. A nebo postarší dáma, která si přišla pro lubrikační gel a strávila u pultu dvacet minut vyprávěním o svých artritických kloubech.

Teď konečně doma. Ticho bytu ji obklopilo. Martin byl ještě v práci... v poslední době byl v práci pořád. Nebo to tak aspoň říkal. Emma odložila kabelku na komodu, vykopla si lodičky a bosýma nohama přešla po chladivé podlaze do koupelny.

Pustila vodu do vany. Horkou, tak horkou, že se koupelna začala plnit párou. Nasypala do vody vonné soli. Když se vana naplnila, svlékla si halenku, sukni, punčochy, až zůstala jen ve spodním prádle. Odepnula si podprsenku a její ňadra se s úlevou uvolnila. Na kůži měla červené otisky od ramínek a kostice, které celý den nesly jejich tíhu. Sundala si kalhotky a vklouzla do horké vody.

Bubliny jí sahaly až po bradu. Zavřela oči a nechala teplo pronikat do svalů, do kloubů, do mysli. Dnešní den byl jiný než ostatní. Ne kvůli zákazníkům... ty už po těch letech dokázala odbavit s profesionálním úsměvem a bez mrknutí oka. Ale kvůli Tereze. Neviděly se skoro deset let. Kdysi spolu seděly v lavici na střední škole. A dnes do obchodu vstoupila, štíhlá, sebevědomá, s účesem za tisíce a kabelkou, která stála víc než Emmy výplata. Přišla si pro vibrátor a daly se do řeči. Emma nevěděla, jak to vzniklo... možná to bylo tou starou důvěrností, možná tím, že Tereza měla dar vytáhnout z člověka i to, co nechtěl říct. A Emma se svěřila. O Martinovi, který se jí už měsíce nedotkl. O tom, jak leží vedle sebe v posteli jako dva cizinci, kteří omylem sdílejí ložnici. O tom, jak se cítí neviditelná, nežádoucí.

A Tereza odpověděla: "To znám. Měla jsem to stejně. Dokud mi kamarádka nedala kontakt na jeden klub." A pak z kabelky vytáhla kartičku. Černou, se zlatým písmem. "Je to eskort," řekla Tereza. "Ale ne obyčejný. High-class. Klienti jsou maximálně prověření, diskrétní, bohatí. Platí za společnost, ne jen za sex. A víš, co je na tom nejlepší? Že tam konečně někdo ocení to, co máš."

Emma se rozesmála. Hořce. "Podívej se na mě, Terezo. Já nejsem ten typ. Copak by mě někdo chtěl? Jsem tlustá. Mám strie, celulitidu, břicho..." Ale Tereza zavrtěla hlavou. "Právě naopak. Baculky jsou v klubu nejžádanější. Jenže žádnou nemáme. Několik jich přišlo na pohovor, ale už se žádná neozvala. Vážně by ses nám hodila. Kluci po tobě budou šílet." A pak se zeptala: "Kolik máš podprsenku? Gé? Háčko?" Emma odpověděla: "Ká." Tereza na ni chvíli zírala. Pak vydechla: "Bože můj." A podala jí tu kartičku.

Voda ve vaně pomalu chladla. Emma otevřela oči a podívala se na ni. Kartička ležela na umyvadle... Tereza jí ji nechala na pultu, když odcházela. "Zavolej tomu číslu. Domluvíš se se šéfem. A pak mi poděkuješ." Emma zavřela oči a její mysl začala bloudit. Představila si, jaké by to bylo. Přijít do luxusního pokoje, možná hotelového apartmá s výhledem na město. A tam by na ni čekal muž. Ne takový, jako byl Martin... lhostejný, chladný, zabraný do vlastního světa. Ale muž, který by po ní toužil. Který by ji chtěl takovou, jaká je.

Viděla ho před sebou. Seděl na kraji postele, sako odložené přes židli, kravata povolená. Ještě byla oblečená, ale on už čekal. Její ruce... ve fantazii... se natáhly k jeho opasku. Rozepnula mu kalhoty, pomalu, smyslně, a stáhla je dolů. Pod nimi měl boxerky, pod kterými se rýsovalo cosi, co ještě nebylo probuzené, ale slibovalo to. Její prsty se zachytily za lem boxerek a stáhly je dolů. Jeho mužství se uvolnilo a zhouplo se před jejíma očima... měkké, klidné, jako spící zvíře.

Vzala ho do dlaně. Cítila jeho teplo, jeho hedvábnou kůži, jeho tíhu. Sklonila se a dotkla se ho rty. Byl slaný, sametový, a když ho vtáhla do úst, cítila, jak se pod jejím jazykem probouzí. Pomalui. Její rty ho objímaly, její jazyk ho hladil, a pod jejím dotekem rostl, tvrdl, až jí zaplnil celá ústa. Slyšela, jak zasténal... hluboký, hrdelní zvuk, který ji naplnil pocitem moci. Ona to dokázala. Ona ho přivedla do tohoto stavu.

Ruka jí sklouzla pod vodu. Ani si to neuvědomovala... její prsty si našly cestu mezi stehna a začaly kroužit kolem onoho citlivého místa, které pulzovalo touhou. Voda kolem ní se zavlnila.

Ve fantazii se postavila. Svlékla si šaty přes hlavu, nechala je spadnout na zem. Rozepnula si podprsenku... velkou, pevnou podprsenku, která držela její obrovská ňadra... a nechala ji sklouznout po pažích. Její prsa se uvolnila, těžká, plná, s bradavkami, které se stahovaly vzrušením. Klekla si před něj, mezi jeho stehna. Vzala jeho mužství do dlaní a zvedla ho k sobě. Pak si stiskla ňadra, vytvořila mezi nimi úžlabinu, a vtáhla ho do ní. Objímala ho, hladila, svírala. On zaklonil hlavu a zasténal. Cítila, jak jí bradavky tvrdnou ještě víc... a její ruka ve vaně se přesunula na prso, prsty sevřely bradavku a jemně ji mačkaly, přesně v rytmu jejích představ.

Pak si ve fantazii lehla na postel. Zvedla boky a stáhla si kalhotky... hedvábné, černé, mokré touhou. Roztáhla stehna a odhalila svůj klín. Byl vlhký, oteklý, připravený. Její klient si lehl na břicho a plazil se k ní jako had... pomalu, trpělivě, s očima upřenýma na její střed. Když k ní dorazil, jeho rty se přisály. Cítila, jak ji objímá ústy, jak ji jemně nasává, jak jeho jazyk krouží kolem onoho pulzujícího bodu. Její boky se samovolně zvedaly proti němu. Voda ve vaně se rozvlnila ještě víc. Prsty pracovaly pod hladinou... jeden, dva vnikaly do ní a vracely se, zatímco palec kroužil po tom místě, které toužilo po doteku. Druhá ruka stále hnětla její ňadra, mačkala bradavky a zanechávala na kůži rudé stopy.

Klient se zvedl na kolena. Jeho mužství bylo teď plně probuzené, lesklé, mířící přímo na ni. Naklonil se k ní a ona cítila, jak se jeho špička dotkla jejího vchodu. Zatlačil... ale minul. Jeho mužství sklouzlo po její vlhkosti nahoru, přejelo přes ono citlivé místo, a ona vykřikla rozkoší i frustrací. Rychle natáhla ruku, chytila ho a nasměrovala na správné místo. Tentokrát už neminul. Jeho špička se do ní zabořila... pomalu, centimetr po centimetru... a pak celá délka. Cítila, jak ji vyplňuje, jak se jeho koule zastavily o její hráz. Byl v ní celý.

Emma ve vaně přidala třetí prst. Musela vykompenzovat jeho šířku v představě. Voda šplouchala přes okraj, ale ona to nevnímala. V mysli se jí odehrávala scéna, která byla tak živá, že realita kolem ní přestala existovat. Klient se pohyboval... pomalu, pak rychleji, pak divoce. Jeho boky narážely na její, jeho ruce svíraly její stehna, jeho dech byl těžký a nepravidelný. Pak se zastavil. Vytrhl se z ní a podíval se na ni. Pochopila. Přetočila se na čtyři. Její zadek se vyklenul proti němu. Ve vaně udělala to samé... voda vystříkla na podlahu, ale ona si toho nevšimla. Její ruka zajela pod tělo a pokračovala v rytmu, který se stále zrychloval.

On do ní vnikl zezadu. Tento úhel byl jiný... hlubší, intenzivnější. Každý jeho příraz ji posunoval po posteli, její ňadra se houpala pod ní. Ve vaně voda vytvářela příboj... šplouchala přes okraj, na podlahu, na kobereček, všude. Cítila, jak se v ní hromadí tlak. Jak se blíží k vrcholu. Její prsty pracovaly rychleji, dlaně se jí chvěly, dech se jí změnil v přerývané vzlyky. V mysli viděla jeho tvář... cizího muže, který po ní toužil, který ji chtěl takovou, jaká je. A to ji poslalo přes okraj.

Vykřikla. Její tělo se prohnulo, voda ve vaně vyšplíchla přes okraj jako vlna narážející na skály. Její svaly se pravidelně stahovaly. Scéna v mysli se rozplynula a ona se vrátila do reality. Ležela ve vaně, ve vodě, které zbyla sotva polovina. Kolem vany se rozprostírala obrovská louže. Z kohoutku stále kapala voda... kap, kap, kap... jako metronom, který odměřoval čas, než se vzpamatuje. Těžce oddychovala. Její tělo bylo uvolněné, ale mysl už zase pracovala. Podívala se na tu spoušť na podlaze. Musí uklidit. Musí udělat večeři. Vstala z vany, zabalila se do ručníku.

V kuchyni začala připravovat večeři. Na plotně bublala omáčka, v troubě se dopékalo maso. S bosýma nohama přešla do ložnice. Otevřela skříň a začala se prohrabávat ve spodních poličkách. Tam, vzadu za starými svetry a krabicí od bot, našla, co hledala. Krajkový korzet, který si koupila před třemi lety na Valentýna a nikdy si ho nevzala. Černé kalhotky. Punčochy s podvazky. Oblékla si to všechno... korzet jí svíral pas, ňadra se jí v něm dmula, kalhotky se jí zařezávaly do boků. Podívala se do zrcadla. A poprvé za dlouhou dobu se na sebe usmála. Dnes večer, až Martin přijde domů, to bude jiné. Ta chvíle ve vaně ji neuklidnila. Právě naopak... probudila v ní hlad, který potřebovala utišit. A dnes se to musí podařit. Musí. Na lince ležela otevřená láhev červeného vína a vedle ní... černá kartička se zlatým písmem. Emma na ni pohlédla, pak ji vzala a zastrčila do zásuvky. Ještě ne. Ještě ne…