Večírek u paní Valentýnové -soutěžní(cs)

11 lut 2021 · 1 919 wyświetleń Danny_Smiricky

"Jsi pozván na tajný večírek u paní Valentýnové. 14. 2. večer. Vem si něco pohodlného." Stalo na pozvánce, která mi jednoho dne přišla do e-mailové schránky. Na spodní straně byla adresa a otisk rtů, vyvedený temně rudou rtěnkou. Dlouho jsem přemýšlel, kdo mi to mohl poslat. Pozvánka přišla z anonymní adresy, navíc jsem se v posledních dvou měsících stranil kolektivu. Vzpamatovával jsem se z rozchodu a neměl na nic náladu, zkrátka tonul v depresích. Pozvánka mi ale přišla vhod, navíc v těchto pandemických časech je každé rozptýlení dobré. Přitahovalo mě taky, že ten večírek byl tajný. Cítil jsem se jako člen vybraného klubu.

Pořádně jsem se připravoval, vzal si pohodlnou košili, navoněl se a v inkriminovaný večer vyrazil vstříc tajemnému zážitku. Paní Valentýnová je známá módní návrhářka s pověstí tajemné, ale dravé ženy, která má ráda život. Učiněná bohémka. Otevřela mi v dlouhé červené róbě, která ji zakrývala skoro celé tělo, avšak v jejím nadívaném výstřihu nebylo takřka nic. Dlouhé kučeravé vlasy měla sepnuté do drdolu. Popravdě, musím říct, že na mě udělala dojem hned u dveří. Stačilo mi vidět její úsměv, aby mě přešla zima, kterou jsem cítil po dlouhé večerní procházce zasněženou krajinou.

"Pojď dál," pokynula mi hlavou. Ukázala mi bar, taneční parket i schodiště, které vedlo k dalším místnostem. Když jsem se zeptal, co v nich je, jen se na mě potutelně usmála a šla vítat další hosty. Na místě bylo asi padesát hostů, přibližně půl na půl muži a ženy. Chvíli jsem se potloukal u baru, z nervozity jsem vypil pár drinků, abych se dostal do nálady. Pomalu jsem začal chytat rytmus hudby, kterou pouštěl DJ ve středních letech, který vypadal, jako kdyby před příchodem vyšňupal vagón koksu. Muziku ale pouštěl dobrou. Už když jsem přišel, začal se parket naplňovat. Lidi se zřejmě na zábavu těšili.

Po pár drincích jsem tam zamířil taky, když už jsem tady, tak protančím střevíce, říkal jsem si. Parket už byl slušně zaplněný, když jsem poprvé zahýbal boky. Jo, tohle mi chybělo. Po chvíli jsem ale uslyšel známý smích a cítil vůni, kterou jsem si moc dobře pamatoval. Byla tam ona, moje bývalá. Tančila s nějakými dvěma chlápky a smála se na celé kolo. Hned jsem měl po náladě. Chvíli jsem se díval a viděl její ladné boky, které se krásně vrtěly. Vzpomněl jsem si jak skvěle jimi dokázala vrtět v posteli. To byla jízda.

Znechuceně jsem šel na bar pro další sklenku. Začal jsem zase upadat do deprese. "Proč tak smutně mladíku?" zeptala se mě paní Valentýnová. Ani jsem neviděl, že si ke mě přisedla. "Mám těžší období," odpověděl jsem. "To znám. Ale na mém večírku nemůžou být smutní lidi. Mám nápad, jak tě rozveselit. Zahrajeme si hru. Dostaneš ode mě krabičku, ve které je schované tajemství. Krabička je chráněna pětimístným číselným kódem. Jedna z žen na tomhle večírku zná heslo. Musíš to heslo získat a uvnitř najdeš další instrukci."

Spíše z nudy než ze zájmu jsem přijal tuhle výzvu. Začal jsem tedy oslovovat místní dámy, jednu po druhé. Moc mi to ale nešlo, pořád jsem byl otrávený a ony to poznaly. Když zjistily, že sháním heslo, většinou mě poslaly do háje. Zkoušel jsem to asi hodinu a půl, a pak mě to přestalo bavit. V té době už jsem byl ale trochu připitý a začalo mi být všechno jedno. Šel jsem proto znovu na parket. Tehdy si mě všimla i má bývalá. "Co ty tady, Daníku" zeptala se rozverně. "To víš, nejsi jediná, kdo má chuť se bavit," snažil jsem se hrát klidného. "V pořádku. Slyšela jsem, že jsi byl smutnej. To já taky, ale život jde dál."

Dostal jsem ze sebe nucený úsměv. Pak se ale ke mě naklonila a pošeptala mi do ucha: "jo a kdybys chtěl heslo na tu krabičku, je to 56321. Ale zapamatuj si ještě jedno slovo: oříšky. To ale nesmíš nikomu říct. jestli to nikomu, ale fakt nikomu, neřekneš, dám ti ještě jednu šanci." Nechápal jsem co se děje, jestli z alkoholu blouzním. Ale když jsem jí viděl dál tančit, uvědomil jsem si jak jí chci. Šel jsem na bar zjistit jestli mluví pravdu. Heslo sedělo, krabička se otevřela a uvnitř ležel papírek s nápisem "Dones mi to nahoru do pokoje číslo 5." Ani slovo o tom co dělat s "oříšky". Vyšel jsem nahoru, lehce nervózní, ale ještě více zvědavý.

Vlezl jsem dovnitř, byla tam úplná tma. "Pojď dál, ozvalo se medovým ženským hlasem." Vešel jsem dovnitř a už jsem cítil, jak mě dva lidi popadli a než jsem se stačil vzpamatovat, ležel jsem svázaný na posteli v úplné tmě. Nevěděl jsem co se to děje, těžce jsem oddychoval. "Pověz mi své tajemství," řekl sladký ženský hlas. "Co, prosím?" "To slovo, které ti řekla tvá bývalá přítelkyně na parketu." Zdálo se mi, že v tom hlasu poznávám paní Valentýnovou, ale nebyl jsem si jistý. "Řekni mi své tajemství, nebo tě to bude hodně mrzet," opakovala.

"Paní Valentýnová?" Uslyšel jsem jenom divoký smích. A začal cítit, jak mi něco začalo přejíždět po noze. Pomalu to přecházelo nahoru, po vnitřní straně stehen. Příjemně to šimralo. Začal jsem být nadržený, jak se to blížilo k rozkroku. Těsně předtím ale místo pohlazení penisu jsem uslyšel švihnutí a tupou bolest na stehně. Lehce jsem vyjekl. Několikrát se to opakovalo na obou nohou, a pak od krku po břiše dolů. Nahnula se ke mě k uchu a zašeptala: "Tohle je jenom začátek. Máš dvě volby, buď prožiješ peklo na zemi, nebo tě vezmu sebou do ráje. Peklem ale budeš muset projít tak jako tak."

Sjela rukou na můj penis, a začala ho jemně dráždit. Cítil jsem, že má na sobě rukavice. Tvrdnul mi, protože to krásně honila. Postupně ale přidávala na razanci a svírala pěst víc a víc. Postupně mi ho úplně zmáčkla a začal jím kroutit. Cítil jsem, že už budu, ale začala leštit a pak ho párkrát pořádně profackovala, až to zabolelo a vše zůstalo vevnitř. "Tohle byla jen ukázka slabého začátku. Můžeš to kdykoliv zastavit."

Neřekl jsem nic. Pokračovala, Celé moje tělo pomazala olejem a začala mě příjemně hladit a šimrat všude, kromě penisu. Byl jsem u vytržení zejména proto, že jsem neviděl kde "zaútočí" příště. Sem tam to proložila švihnutím bičíku. Olizovala mě po celém těle, dráždila nehtama kolem penisu (ale ne na něm), šeptala mi svůdné slova. Mohl jsem se zbláznit, jak jsem chtěl, aby mi ho vzala do pusy nebo aspoň do ruky. Když po mém rozžhaveném těle začala přejíždět kostkou ledu, měl jsem "oříšky" na jazyku.

Tak co si zvolíš? Jaké je tvé tajemství! Pověz mi!" řekla asi po hodině dráždění. Byl jsem ke zbláznění. Nechápal jsem co se děje, ale strach se mísil s nadržeností. Nevěděl jsem, jestli je pro mě lepší čekat co bude dál, nebo podrazit bývalou, která mi slíbila, že se můžu vrátit.

Jestli jsi dočetl/a až sem, tak dále je už volba na tobě. Rozhodl jsem se zbytek povídky udělat jako hru, ve které si můžete volit pokračování. Nyní je na tobě, jestli řekneš slovo "oříšky" a nebo ne. Pokud neřekneš, jdi k sekci 1A. Pokud už to nemůžeš vydržet a nebo chceš podrazit bývalou, jdi na sekci 1B.

1A: "Neřeknu!" zařval jsem rezolutně. "Dobrá tedy, to se ti tu ve tmě asi líbí." Slyšel jsem, jak ode mě začala odcházet, skrze slabé světlo při otevření jsem viděl, že je to skutečně paní Valentýnová. Najednou jsem se začal potit. Měl jsem plné koule, cítil jsem šílenou nadrženost, ale nemohl jsem na sebe sáhnout. Postupně jsem začal vychládat. Byl jsem bezmocný, asi dvě hodiny se nic nedělo, možná déle, nevím, dokonce jsem i na chvíli usnul a ztratil pojem o čase. Zase jsem slyšel vrznout dveře a její hlas, jak říká "tak co, rozmyslel sis to Daníčku?"

Nezmohl jsem se ani na slovo. Začala svým tělem jezdit po tom mém. Dráždila mě svýma velkýma vnadama a stačilo mi jen pár vteřin, abych byl tvrdý. Cítil jsem její vůni, která byla opojná. Potom si sedla na moje břícho a za chvíli škrtla zápalkou. Zapálila svíčky na lustru, který byl nad postelí. Viděl jsem jí v celé své kráse. Měla na sobě krásný červený obleček, ve kterém vynikaly její prsa. Okamžitě mi v něm škublo. Všimla si, jak jsem z toho vykolejený a začala na mém břiše předstírat, že mě ojíždí. Schválně do toho pořádně sténala, protože věděla, že z toho budu šílet.

Snad půl hodinu na mě jakoby rajtovala a já se skoro cítil, jak kdyby to bylo doopravdy. Mazala se přitom olejem, který stékal na moje břicho. Šimrala mě po břichu, kolem penisu a v podpaží a do ucha řvala, ať jí to dělám ještě pořádně. Byl jsem jako šílenec. Předstírala orgasmus a svezla se dolů. Zase odešla, aniž bych mohl jakkoliv zareagovat. Zmítal jsem se nadržeností v poutech, ale nemohl jsem nic dělat. Za půl hodiny byla zpátky, mě už koule bolely, chtělo to ven.

Vrhla se beze slova na můj penis, začala ho jemně škádlit, potom olizovat a pak i honit. Šílené! Takovou nadrženost jsem ještě necítil. Ale jejím cílem nebylo mě udělat. Střídala příjemné pasáže s fackováním a mačkáním. Nechala mě přijít na vrchol a těsně předtím mě zchladila. Po hodině, kdy už jsem sebou zmítal a řval na celé kolo mi řekla: "Teď se musíš rozhodnout. Buď mi to slovo povíš a ukončíme to, nebo ne."

Jestli chceš říct slovo oříšky, pokračuj do sekce 2A. Jestli ne, tak do sekce 2B.

1B: "To byla pěkná rychlovka. To jsi moc nevydržel. Takové chlapce nemám moc v lásce," řekla. Viděl jsem, že škrtla zápalkou a rozsvítila svíčky na lustru. Pomalu mi dráždila penis a čekala, než svíčky dohoří do poloviny. Potom začala zrychlovat, cítil jsem, jak to na mě jde. Už se to blíží. Ona ale přestala a místo dokončení sundala dvě svíčky a celý penis mi zalila voskem. To byla bolest. Okamžitě jsem se začal svíjet. Chvíli mě pozorovala s pobavením a pak mě odvázala. "Jen si běž."

Vyšel jsem ven a šel hotový z toho všeho chodbou. U dveří do pokoje číslo jedna čekala moje bývalá. "Tak tys jako nevydržel ani hodinu a musel jsi to říct jo? Vždycky jsem si myslela, že jsi nula," řekla a otevřela dveře do pokoje číslo 1. Tam na ní čekali dva kluci z párty, nazí. Usmála se a zavřela za sebou dveře. Slyšel jsem, jak začala pomalu sténat. Naštvaný a znechucený jsem šel na záchod odstranit ten vosk. Bolelo to, ale nakonec jsem to sundal. Šel jsem rovnou na bar dát si skleničku. Po druhé sklenici se ke mě přiblížila poměrně pěkná zrzka. Sedla si ve mě a zeptala se: "Nechceš si jít zatančit, mládežníku?"

Pokud chceš jít tančit, zakonči svůj příběh v sekci 4E. Pokud jsi ztratil víru v ženy a raději chceš další skleničku, zakonči svůj příběh v sekci 4B.

2A: "Držel jsi krásně, ale nevydržel". Usmála se a sundala z lustru dvě svíčky, kterými zalila můj nadržený penis. o byla bolest. Okamžitě jsem se začal svíjet. Chvíli mě pozorovala s pobavením a pak mě odvázala. "Jen si běž." Vyšel jsem ven a šel hotový z toho všeho chodbou. U dveří do pokoje číslo jedna čekala moje bývalá.

"Pěkně jsi držel ale nevydržel. Povím ti ale tajemství. Jsme s paní Valentýnovou dlouholeté kamarádky. Chtěla jsem tě otestovat, jak moc po mě toužíš. Nevydržel jsi to celé, ale zasloužíš si alespoň malou náhradu. Můžeš jít se mnou do pokoje číslo 1 a prosouložit večer. Potom se každý rozejdeme svojí cestou a už se nikdy neuvidíme."

Jak se rozhodneš? Jestli chceš si užít s bývalou, i když se k tobě nechová hezky, zakonči příběh v sekci 4F. Jestli jí chceš odmítnout, pokračuj na sekci 3A.

2B: "Nic ti neřeknu." Usmála se. "Tak v tom případě končíme." Začala mě odvazovat. Najednou jsem byl volný. Nechápavě jsem na ní začal zírat. "No běž." Pomalu jsem šel ke dveřím. Když jsem je otevřel, řekla mi ještě: "Mám ráda muže co něco vydrží. Chvíli tady na tebe počkám. Jestli se vrátíš, tak to bude znamenat, že přistupuješ na mé pravidla. Budu tvoje paní, budeš můj otrok, budeš mi sloužit, ale na oplátku se tu budeš mít krásně. Budu si tě vydržovat, každý den hýčkat a dráždit a budeš mít nárok na jeden výstřik týdně. Ten bude ale pořádný, umím to fakt dobře. Budeme společně vymýšlet hry, třeba tě nechám i někdy v dominantní roli. Uděláme si tu z toho peklo, očistec i ráj rozkoše zároveň. Rozmysli se dobře."

Rozrušený jsem vyšel ven. Pomalu jsem šel chodbou, u pokoje číslo jedna stála moje bývalá přítelkyně. "Ty jsi můj hrdina. Povím ti tajemství. Jsme s paní Valentýnovou dlouholeté kamarádky. Chtěla jsem tě otestovat, jak moc po mě toužíš. Prošel jsi testem. Pojď za mnou do pokoje a já tě zbavím té nadrženosti. Pak se k sobě můžeme vrátit."

Jak se rozhodneš? Pokud chceš podlehnout kouzlu své bývalé, zakonči příběh v sekci 4C. Pokud ti vadí, jak si s tebou hraje, tak se můžeš vrátit za paní Valentýnovou do pokoje číslo 5 a zakončit příběh v sekci 4D. Pokud jsi znechucený z toho všeho a chceš hlavně co nejrychleji domů, zakonči příběh v sekci 4A. Pokud nechceš ani jednu, ale nechceš ještě jít domů, pokračuj na sekci 3A.

3A: Naštvaný a znechucený jsem šel na záchod odstranit ten vosk. Bolelo to, ale nakonec jsem to sundal. Šel jsem rovnou na bar dát si skleničku. Po druhé sklenici se ke mě přiblížila poměrně pěkná zrzka. Sedla si ve mě a zeptala se: "Nechceš si jít zatančit, mládežníku?"

Pokud chceš jít tančit, zakonči svůj příběh v sekci 4E. Pokud jsi znechucený a raději chceš další skleničku, zakonči svůj příběh v sekci 4B.

4A: Celý příběh končí tím, že jdeš nervózní a naštvaný domů. Po cestě máš strach a když dorazíš domů, musíš to ze sebe dostat. Pustíš si Amatéry a vyhoníš si na webce u porna. O svém zážitku napíšeš povídku.

4B: Celý příběh končí tím, že se pořádně opiješ, na parketu uděláš skandál a vyhodí tě ven. Při vyvádění ven pobliješ oblíbený kobereček paní Valentýnové a ráno se vzbudíš se strašnou kocovinou a plnýma koulema.

4C: Celý příběh končí tím, že si v pokoji číslo 1 užiješ pořádné číslo se svou bývalou. Najdete ztracenou lásku a proto hned zamíříte k tobě domů, kde si dáte další dvě čísla v noci a dvě ráno. Zase spolu zůstanete a budete souložit jako králici až do konce života nebo prostě do doby, než vás to spolu bude bavit.

4D: Celý příběh končí návratem do pokoje číslo 5. Tam na tebe čeká paní Valentýnová, se kterou za odměnu zbytek noci prosouložíš. Přijmeš její pravidla a staneš se jejím osobním otrokem, za odměnu tě bude vydržovat a jednou týdně zažiješ neskutečně intenzivní výstřik skoro až do stropu. Samozřejmě tomu předchází neskutečné týdenní dráždění.

4E: Celý příběh končí tím, že si zatančíš se zrzkou, začnete po sobě vyjíždět a celý večer zakončíte u tebe v posteli žhavou jízdou s ní a její kamarádkou.

4F: Užiješ si s bývalou fakt krásné tři čísla a pak jdeš domů. Ráno se cítíš zneužitý, naštvaný a pokračuješ ve svých depresích.

Budu rád když mi do komentářů napíšete jak jste dopadli :)

Podobne opowiadania