Z deníku Nikol: Takový normální den

Když si vzpomenu na svůj víkendový pobyt na chatě, trochu mě polije. Jistá si jsem jenom Radimem. Láďa se však ráno tvářil suverénně. Kamil to být nemohl. Doufám. Ten mě mimochodem naštval, když mi Lukáš řekl, proč za ním Kamil stále chodí. Kamil mu ale kurvit náš vztah nepotřebuje, Lukáš na tom pracuje s přehledem.

Zírala jsem, co mi provedly kamarádky. Říkala jsem mu jasně, že jinou ženu nesmí. Opakovala jsem mu to už tehdy. A když jsem stála v křoví, chtěla jsem ho tím dalekohledem praštit po hlavě. Chvíli jsem s ním nemluvila, kytkou mě jen víc naštval. Jednou se zapomněl odhlásit z té divné seznamky pro buzny. Nakoukla jsem tam a kecy, co tam vede. On se tam normálně baví. A já prý mám divné chutě. Překlikla jsem na jeho seznam přátel a ignorovaných, plnější byl seznam igrorovaných. Překousnula bych, že Lukáš při návštěvě mojí matky močil do PET lahve ve svém pokoji, aby ji nepotkal cestou na záchod. Já mu tam nechtěla lézt, kdyby ho tam zas někdo šoustal. Třeba Kamil, ale řekl mi, že bude ignorovat i Tondu a Evžena. A pak mi jako dárek koupil sklípkana většího, než má pěst. A ještě mi ho chtěl dát do postele. Říkal že ne, ale on neumí moc lhát. Sice pěkné, že mi ho pořídil za peníze z brigády, ze které měl i pár mozolů na rukou. Ale furt to byl zatracený pavouk a moc dobře ví, jak je nesnáším.

"Hahaha, on ti koupil pavouka?" Zeptala se mě Pavlína. Seznámily jsme se loni v jednom podniku v Praze. A stala se cosi jako dopisovací kamarádka po našem zážitku z hotelového pokoje, co jsme opilé prožily s její přítelkyní. "Však tvůj přítel zase příjde k rozumu. Mimochodem, co teď dělá?" Odpověděla jsem škodolibě, že se právě líčí. Naštval mě, že jsem státnice neudělala. On za to sice nemůže, ale udělaly je všechny ty rádoby kamarádky z našich doučovacích dýchánků. Kvůli němu.

Díky svému nedávnému víkendovému pobytu na chatě jsem našla práci. Zvlášť, když chlapi byli bez svých manželek (vážně dosud nevím, kdo z nich mě šukal a kdo ne, je to vzrušující a nechutné zároveň). Ani do ní nemusím chodit, stačí pustit počítač a jsem tam. Tomu říkám budoucnost. Přítel si to u mě chtěl žehlit tak, že pár skripty zautomatizoval moji činnost. Nějakým hadem nebo co. Nikdo o tom neví, ale naštvalo mě to. Kdyby se o tom lidi dozvěděli, vypadala by jejich činnost tak zbytečně. O to více ta moje. Tak jen lidem pode mnou posílám motivační emaily. Používám jejich automatický generátor, který mi napsal ten tydýt. Má fakt svůj specifický přístup k lidské komunikaci. Pak mi Luky ukázal jak spustit hada a všechno se to provede úplně samo. Potěšil mě tím, a naštval zároveň. Naštval jeho easter egg, kdy se tam na apríla náhodně vloží odkaz na porno Ženský s ptákem. Nevím, jestli si dělal srandu, že mu ten generátor někdy haraší. Asi jo. Ale Apríla bude za necelý rok, takže je to jedno. Brrr, když si vzpomenu, jak si ze mě na Apríla vystřelil. Nebudu to říkat. Nebudu. Trapné ještě teď.

"Zase nic moc neděláš!" Řekla Pavlína. Dodala, že pořád musí myslet na jejich společný zážitek z hotelového pokoje. A jestli by si ho nechtěla zopakovat aspoň virtuálně. Zmínila jsem ji, co jsme dělali před webkamerou. A jací ti muži v chatovací místnosti byli zvrhlí prasáci. Aaaa, když si vzpomenu jak jsem pak musela ten banán z něho opatrně vytahovat. Nechutné. Zarazila jsem mu ho tam docela dost. Zvlášť, když jsem si vzpomněla, že se asi nechal někým z jeho baráku pochcat z okna. Já si totiž četla jako první zprávy lidí, které měl v ignoraci. Měla jsem chuť si nad něj dřepnout, když spal. "Já toho tvého žeru." Řekla Pavlína. A nabídla mi příležitostnou lesbi show s její přítelkyní, která zrovna přišla domů. Pak se mě zeptala, kdy zase míříme do Prahy.