Co vypovídají slova o sexu

Bavil jsem se s kolegyní, která má novou známost (asi dva měsíce). Na jednu stranu se mi zdá, že se jí její nový objev líbí - když o něm mluví, mívá občas takový něžně zasněný úsměv. Na druhou stranu mě její povídání o něm překvapilo. "Přitahuješ ho?" zeptal jsem se jí. "To jo, on na mě pořád maká..." "Jak maká? Maká se snad na stavbě, milenci se dotýkají, mazlí...". Její slova: "On na mě maká" mi zněla jak výkřik v mateřské školce: "Fůj, pančelko on na mě maká!"

Zmínila se i o prvním sexu: "Zvládli jsme to." Zarazilo mě to. Copak takhle se mluví o sexu? To znělo spíš jako výstup na nepřiměřeně vysokou horu... Překvapil mě ten slovník a říkal jsem si, co to asi vypovídá o tom, jak to mezi sebou mají.

A začal jsem přemýšlet, jak bych tyhle věci věci popsal já. S poslední partnerkou jsme spolu ještě krátce (myslel jsem, že to bude rok, ale ono je to rok a třičtvrtě). Už před první schůzkou jsem měl téměř jasno, že budeme mít problém se od sebe odtrhnout, že nám povídání nebude stačit. Ještě si vybavuji naše poprvé. Jak mi přitahovala ruce, vychutnával jsem si měkkost a pohyby jejího těla pod rukama. A ona si to užívala. Rozumějte, není to takové to šmrdlání, co dělají někteří chlapi, aby se konečně dostali k píchání. Mám na mysli pomalé doteky, přejíždíte pomalu celou dlaní a prsty ruky po těle, jemně přejíždíte různé obliny a záhyby, kdy vnímáte tělo toho druhého, jeho objem, hmotu, cítíte jak je živé a dýchá, vnímáte jeho energii nebo vláčnost, podle toho, co zrovna prožívá. Při tomhle si sám užívám cosi příjemného - není to úplně slast, je to jemnější a klidné. A pak se k tomu přidá dech toho druhého - rád dýchám vzduch, co partnerka vydechuje - cítím z něj teplo, vlhkost, živočišnost... Pak se přidají další vůně: jinak voní ve vlasech, jinak na krku, ještě jinak když se blížím k podpaždí (miláček na moje přání nepoužívá deodorant, rád ji ochutnávám v podpaždí, někdy je lehce nahořklá, když se poštěstí tak trochu slaná - zase je to jiná živočišná chuť).

Od tohohle se k pak snadno přejde k dovádění - ať už ji lížu, nebo se jí věnuju prsty. A zase jsou v tom ruce... Mám ruce se štíhlými dlouhými prsty - moje první přítelkyně říká, že bych mohl hrát na klavír, protože jednou rukou bych chytl oktávu (netuším, co to znamená). Při milování jsou ruce další komunikační prostředek. Nejen že slyším její dech, ale rukama cítím jak se mění napětí svalů v jejím těle, potěší mě, když mi drobnými, téměř neznatelnými pohyby nabízí klín, cítím napětí ve svalech ve stehnech, které chvílemi přechází až do vibrací. Zkouším různé pohyby, rychlosti a tlak na různá místa a její tělo mi ochotně napovídá "ó ano" nebo "ó ne", nechávám se vést abych působil příjemné, stupňující se do rozkoše a výbuchu slasti, po které moje ruce dávají uvolnění a klid...

A takhle nějak vypadal i náš první sex s mou partnerkou. Jistě, bylo tam spoustu nového, kdy jsme nevěděli, co můžeme, co ten druhý rád a co ještě snese, neměli jsme tu jistotu. Ale i tak jsme věděli, že to hodně stálo za to a že tohle je velmi slibný začátek. Nikdy mi nepřišla na mysl slova jako "on na mě maká" nebo "zvládli jsme to".

Ptal jsem se své kolegyně, jestli ten sex chtěla a ona že ano, že jí to chybělo. A pak o tom mluví takovými slovy. Napadlo mě, jestli vůbec mluvíme o tomtéž, jestli se ten její sex podobal tomu co dělám já... Říkám si, že možná to ale prožívá tak, jak o tom mluví. A že pak chápu, že pro někoho sex není důležitý - a naopak ho překvapuje, proč ostatní kolem sexu tolik nadělají. Kdybych prožíval sex na který se hodí slova mé kolegyně, asi bych sexem trávil minimum času.

Jak to máte vy? Taky máte někdy pocit, že ostatní mluví o sexu tak, jakoby mluvili o úplně jiné činnosti, než jakou za sex považujete vy?