Bestiální Bohyně, čubíkovi

Azyl.
Spousta hraček.
Mrzí mě, že jsme je všechny vystavené a nachystané nevyfotili.
Uplynulé dny byly náročné.
Jeden bez druhého, jen stupňující se touha a vzrušení na obou stranách.
Vzájemná provokace a dráždění.
Exhibování spolu a jeden pro druhého aspoň na webkách. Obvykle veřejně. ;)

Když se za námi konečně zavřely dveře, neměli jsme chuť otálet.

Právě proto jsem ho nechala svléknout. Sama oděná.
Na můj vkus tam bylo trochu chladno.
A začala jsem ho dráždit.
Ne pro jeho potěšení, ale pro to moje.
Dost zásadní potěšení mi způsobuje jeho vzrušení.

Vzrušením mám některé momenty trochu v mlze.

Nařídila jsem mu, aby pro nás vytvořil webku v soukromé místnosti. Pak, aby se přepnul do honění a onanování a tam jsem mu doslova diktovala, co má napsat. Že ho budu trápit a chci, aby se na něj dívali v soukromce...
Bylo vidět, jak ho vzrušuje vědět, co ho čeká.
Vědět, že je poslušná děvka na povel.

Dostal kuklu a podepsala jsem si ho.
Bohužel světlo nebylo moc dobré. Nápis "moje čubka" na webce asi nebyl ani vidět.
Mně to ale zase tak moc nevadilo, když jsem seděla opřená na zemi, on byl vystavený nahý prdelí na kameru a měl čumák zabořený v mojí kundě. Mohl jenom čichat. Nic víc.

Dráždila jsem ho pak opakovaně, znovu a znovu.

"Smím?", zeptal se už nepříčetným hlasem
"Nesmíš!"

Počkáš si, až ti to dovolím. Až já budu chtít, abyses udělal!

Když se pak konečně poprvé dočkal, bylo vidět, že to stálo za to.

Jenomže my prvním orgasmem nekončíme, naopak...
Rádi si hrajeme dlouho.

Dala jsem si záležet, aby na tohle mrdání jen tak nezapomněl.

Nápis jsme rozmazali vlastními těly a tělesnými tekutinami záhy. Obtáhla jsem mu ho pak aspoň na ilustrační fotku. Chtěl mít památku. V mnohém to bylo jeho poprvé...

Ráda se dívám, jak si strká hračky do zadní díry.
Rajtovat na něm, zatímco mu vibruje hračka v prdeli a přikázat mu:"vydržíš!", vědět, že má na krajíčku a stojí ho to veškeré sebeovládání...
Mám moc krásnou zvukovou nahrávku, kde prosí, aby se směl udělat a je slyšet, jak je mimo.
Zbožňuji to.

Pochcala jsem ho od krku dolů a pak mu nachcala do tlamy, až se dusil.
Klečel na čtyřech, prstila jsem mu a lízala pěkně roztaženou zadní díru a přitom mu seděla na zádech a nechala si lízat chodidla.

Už chápu tu zvrácenost dát mu úkol, při kterém se musí soustředit, když je vzrušením úplně mimo...

Mrzí mě, že nemáme víc fotek. Bohužel míváme dostupné končetiny věčně mokré od všemožných tělesných tekutin. A kdo by v tom božském několikahodinovém rauši měl chuť zpomalovat nebo přestávat kvůli fotkám?
Já moc ne...

Moc ráda se však k našim mrdání vracím, prostřednictvím sdílení a zpětně jsem ráda i za pár fotek.
Tak alespoň pár připomínek...

Tenhle text měl být do alba, ale je moc dlouhý. Nechce se mi ho zkracovat. Užij si ho, čubíku.