Síla lidské touhy

Lidská touha.

Každý po něčem touží. Jsou lidé co mají skoro vše co si v životě naplánovali, vysnili, a přesto nejsou spokojení, šťastní. Naplnění. Můžou mít vše ale přesto cítit zvláštní prázdno. Materiální věci Tě neobejmou, neutěší, nepohladí. Lidsky nezahřejí na těle a na duši. Nezaženou žízeň, i když máš vodu.

Touha.

Jedno slovo a tolik znamená. Tolik podob touhy.

Jsou lidé co se jim hroutí svět. Důvody jsou různé. Zdravotní, partnerské, manželské, rodinné celkově, pracovní, finanční... mohla bych uvádět dlouho. Často je to propojení několika z nich. Dostanou člověka na kolena, chybí síla, chuť, vůle. Pocit, že nic nedává smysl. Tělo i duše bolí. Touží po zahojení, uzdravení. Pocitu, že tíha spadla a dá se volně dýchat. Péči, starostlivosti, dotekům, něze, asi jako když se matka s láskou stará o narozené děťátko. A přesto umí vstát a být tu pro ty, kdo je potřebují. Pro děti. Zatnou zuby a tak moc se snaží, aby nic nepoznaly.

Touha lidi žene k lepším výkonům, snaze, výsledkům, pocitu dobře vykonané práce, činnosti. Touha žene, pohání i k tomu být lepší. Pro sebe, i pro druhé. Umí být hnací motor, ale bohužel i zničující, zraňující.

Touha, díky které někteří nemají dost, chtějí víc, kradou, lžou, manipulují. Jdou přes mrtvoly. Na druhé straně jsou lidé co jsou vděční za úplné maličkosti, protože v životě hodně ztratili. Dokážou si vážit.

Nejkrásnější na světě je touha naplněná. Když dva uhasí tu žízeň, a není to vodou.