Už jen malinko a občas

koukám na tyto stránky, ale vždy tak nějak s radostí se sem vrátím a podívám se na známé nicky, na známé blogery, na známé \"tváře\". Už nejsem ten, co by tu seděl několik hodin a louskal všechno co se mu dostane pod ruku. Už ani blog jsem dlouho nenapsal, protože nějak neni ta správná myšlenka, ale věřím, že zase jenou tu niť naváži a nějaký ten zážitek \"ze života\" zase přijde. Ani galerie už neprojíždím jak na začátku, protože je to všechno stále stejné. Jsem rád, že jsem se docela \"vymanil \" z té takové závislosti na amatérech, protože to už bylo skoro na léčení. Ráno do práce, pustit PC a koukat, projíždět, listovat, odpovídat, čekat a psát a už je skoro konec pracovní doby a domů. A ráno všechno znovu, pondělí až pátek a v sobotu i když volněji, tak aspoň nakouknout, co se tu událo a co je nového. Někdy se z vlaku, který jede vystupuje moc špatně, je to na zlámání nohy, nebo něčeho jiného, ale tady nic takového nehrozí. Jen to neni tak lehké, jak by se mohlo zdát. A tak se ptám, jak jste na tom Vy všichni, se svoji závislostí na Amíkách, jak moc jim podléháte, jak moc vycucávají Váš čas, Vaši energii a jak to všechno zvládáte?? Jak moc se Vám honí nicky v hlavě, fotky v myšlenkách a obrázky v mozkové kůře? Jak moc Váš volný čas pohlcuje klávesnice a jak moc toho volného času padne za oběť, místo toho, aby jste šli třeba na kolo, na brusle, nebo se jen projít ?? Co Vás tady přitahuje, drží, láká, zabijí, ničí a pohlcuje.... A pravdu, nebo se sejdeme v pekle, protože lhát se nemá. Tak zatím se zase mějte fajn a jestli se Vám mé otázky nelíbí, neni nic jednoduššího, než to prostě jen přejít a neřešit to. Krásný den ...Amííííci