Přesčas

Dnešek byl docela náročný. Nic jsem nestíhala a dostala jsem se do časového skluzu. Z toho vyplynulo, že my přibude další práce a už to nebude jen na mě. Doufám, že mě kolega trochu podrží, až dorazím. Měla jsem trému. Z něj i z těch ostatních. Počkal na mě. A byl možná trochu překvapený, že mě vidí tak brzo. Aspoň malé plus pro mě. Pod jeho bedlivým dohledem jsem zvládla všechno (jak jinak :-) )

A teď už hurá domů. Jenže mně se od něj moc nechtělo. Prohodil, že se staví ještě nakoupit a v kanceláři. Hned jsem se toho chytla a tak trochu se možná vnutila. Neprotestoval. Konverzace plynula trochu strnule, zřejmě v návaznosti na mojí únavě, která se začala projevovat. Začal se mi smát, že jsem jak ospalé kotě. A pak se nějak odmlčel. Když tohle udělá, vím, že se mu honí něco hlavou a nemá smysl ho v tom rušit. Zbytek nákupu proběhl už v tichosti. Když jsme nastupovali do aut, upřel na mě ty svoje modré oči. Čekala jsem, co se bude dít. Jenže z něj vypadla věta, kterou jsem ani ve snu nečekala. „Nechceš u nás přespat?" Zůstala jsem na něj zírat s otevřenou pusou. Chvíli mi trvalo, než mi vůbec došlo, co mi vážně nabízí. Jen jsem intuitivně přikývla. Cestou jsem jen čekala, kdy se ozve zazvonění telefonu a on svou nabídku odvolá. Neodvolal. Moje nervozita rostla s najetými kilometry geometrickou řadou. Hlavou se mi honily všemožné myšlenky. Od kartáčku na zuby až po úprk domů. Jenže ta nabídka byla pro mě příliš lákavá než abych ji dokázala odolat. Dorazili jsme. Byla jsem plna očekávání. Jaká je jeho žena, kde asi budu spát…zase ty otázky… Už v předsíni mě přišla Petra přivítat. Bylo to vřelé přivítání. Hned mi nabídla tykání a hodně mi tím ulehčila. Po očku jsem si jí začala prohlížet. Byla vysoká asi jako já, jen o něco štíhlejší. Vlasy ostříhané nakratičko. Můj pohled zavadil o její výstřih. Musela jsem se napomenout. Jsi tu jen na návštěvě! Jenže Petra si toho všimla a v těch jejich očkách se jen zajiskřilo. Cítila jsem se až provinile. Honza se chtěl postarat o můj žaludek, ale já neměla na jídlo ani pomyšlení. Spíš jsem toužila po sprše. Petra jako by mi četla myšlenky. Donesla mi ručník a ukázala kde je koupelna. Došla jsem si do auta pro čisté oblečení (vozím ho tam pro jistotu, člověk nikdy neví, co ho na cestě potká :-) )Když jsem se vrátila, Honza mi podával skleničku s vínem. Snažila jsem se odmítnout, ale jeho pohled mi to nedovolil. Přistoupila jsem blíž, tak blízko že mezi námi zůstalo sotva pár centimetrů. Vzala jsem si nabízenou skleničku a svlažila rty v lahodném moku. Neodolala jsem a provokativně se olízla. Honza mi skleničku odebral a něžně mě políbil. Otočil se a zmizel v kuchyni. Stála jsem tam jak opařená. Za chvilku se objevila Petra a pobídla mě do koupelny. Ta byla prostorná a světlá. V rohu se skvěla nádherná vana. Určitě by se tam vešli i dva, blesklo mi hlavou. Vana už byla napuštěná a plná pěny. Odložila jsem oblečení a vnořila se do blahodárné koupele. Přivřela jsem oči a užívala si ten pocit, jak mi teplo prostupuje unaveným tělem. Ani jsem si v první chvíli nevšimla, že Petra vstoupila za mnou do koupelny. Sedla si na okraj vany a jen mě pozorovala. Po chvíli se odvážila a jen konečky prstů se jemně dotkla mých rtů. Ani jsem se nepohnula. Věděla jsem, že je to ona. Její ruce byly tak jemné. Zvedla se a zase odešla. Jako důkaz toho, že se mi to jen nezdálo, zůstala na okraji vany sklenka vína. Pomalu jsem upíjela a přitom ze sebe smývala starosti uplynulého dne. Když jsem vylezla z vany, nechtělo se mi do ničeho oblékat, protože doma jsem zvyklá spát nahá a tak jsem se zabalila jenom do osušky. Jen co jsem to udělala, vstoupil do koupelny Honza. Usmál se na mě a začal se svlékat. Byť moje zvědavost byla velká, sklopila jsem jen oči a vypařila se jak pára nad hrncem. Jen koutkem oka jsem zahlédla tu jeho prdelku.

V kuchyni na mě už čekala večeře. Bylo mi hloupé odmítnout a tak jsem se usadila naproti Petře, která upíjela víno ze své sklenky. Pomalu jsem jedla a klábosily jsme při tom o všem možném. Řeč se po chvíli, ale stočila na Honzu a tak jsme se, obě už notně posilněny alkoholem, dostaly na tenký led. Petře hrály v očích jiskřičky a já sbírala odvahu. Nohou pod stolem jsem našla tu její. Neucukla. Dotkla jsem se kotníku, lýtka a pomalu stoupala výš. Navrhla, že bychom mohly do obýváku a tak jsme se přestěhovaly. Sedli jsme si naproti sobě. Obě dvě jsme byly notně rozpačité. Snažili jsme se opět navázat nějaký rozhovor, ale moc nám to nešlo. Vysvobodil nás až Honza, který se vrátil z koupelny. Naklonil se nad Petru a vtiskl ji hřejivý polibek. Petra se však stále dívala na mě a já jí pohled vracela. Hlavou my vířily samé hříšné myšlenky a tělo se začínalo chvět touhou. V tom se Petra předklonila a políbila mě. Byl to polibek plný chtíče a vzrušení. Využila jsem její chvilkové slabosti a přitáhla si ji blíž. Začala jsem ji vášnivě líbat a jazykem jsem dorážela na ten její. Po chvilce se podvolila. Hladila jsem ji po těch střapatých vlasech a ona jen poslušně držela. Dodala jsem si odvahu a pomalinku, polibek za polibkem jsem, se přesunula přes uši ke krku. Ruce mi samovolně zabloudily k jejím prsům. Byly tak drobné oproti těm mým. Sama si rychle svlékla triko, aby mi ulehčila cestu. Začala jsem se s těmi jejími kozlátky tak náruživě mazlit, že jsem ani nepostřehla, že se mi svezl ručník z těla. Jazykem jsem kroužila kolem bradavek, dokud je neměla jako dva korálky, které jsem vzala jemně do zoubků a stiskla. Z úst se jí vydral přidušený vzdech. Přizvedla jsem hlavu a uviděla, jak se ti dva líbají. Vzala jsem Honzu za ruku a položila ji na její ňadra. Rychle pochopil a já mohla pokračovat v průzkumu. Její tělo jsem zasypávala něžnými polibky a pomalu si razila cestu níž. U pupeční jamky jsem se zastavila, dál už jsem pokračovala svými zvědavými prstíky. Pomalu a jen v náznacích jsem přejížděla po podbřišku, přes slabiny na vnitřní stranu stehen. Záměrně jsem se vyhýbala klínu. Po chvíli váhání pokrčila nohy v kolenou a mně se nabídl pohled na její roztoužený klín. Její třešinka už na mě vykukovala a já neodolala, abych neochutnala. Přejela jsem po něm lačným jazýčkem. Ona mě odměnila svou sladkou šťávou. Chtěla jsem slíznout každou kapku toho nektaru. Prsty jsem projížděla mezi závojíčky a potom je utopila v tůni. Zvedla jsem hlavu a sáhla po Honzovi, kterého jsem začala dychtivě líbat. Petra neotálela a hladově se vrhla na jeho nádobíčko. Začala ho tak náruživě kouřit, že Honza zasténal. Byl tak nadržený, že to dlouho nevydržel. Odstrčil mě a vymanil se Petře z dosahu, jen aby ten svůj nadržený klacek mohl svlažit v její tůňce. Vrazil jí ho tam až po koule a divoce přirážel. Po pár tazích si jí otočil a začal jí šukat pěkně zezadu. Já se posadila před ně a začala si sama hrát s tou svojí nadrženou, mokrou mušlinou. Petra se jen prohýbala pod tou divokou jízdou a rychle se dorazila. Vzápětí jí postříkal Honza záda salvou spermatu. Jen jsem smutně koukala na tu škodu. On ale nabral trochu na prsty a dal mi ochutnat.

Potom mě něžně políbil na ouško a zašeptal „snad příště".