Ostravsky,snadno a rychle...

1. Úvod

Hlavni zasadou je, že ostravština nema dluhe samohlasky a už vubec ni suhlasky. Všechna slova se vyslovuji razně a kratce, bo na vic neni čas.

Specificke je použivani předložky "do". Ostravak nikdy neřekne „ jdu k holiči“ nebo „jdu k doktorovi“, ale vždy a jedině „idu do holiča“ či „ idu do doktora“. Zde je pravděpodobně patrny vliv angličtiny : „ go to the…( hell )“.

Velmi časta je debata, zda některa slova psat s tvrdym „y“ nebo měkym „i“. Sama ostravština, podobně jako život a robota obyvatel, kteři ji mluvi, je tvrda. Nazornym přikladem sporu je svar o podobu slova „cycek“. Nebo „cicek“? Po vyčerpavajici debatě autoři kursu došli k zavěru, že rozhodujici je velikost. Menši, do velikosti č. 3, jsou tvrdši, a tedy „y“. Velke – čisla 4 až 10 – jsou přirozeně měkči a tedy pišeme i vyslovujeme „i“. U slova „cyp – cip“ je to přesně naopak, hranici je velikost 12 centimetrů.

Zajimava je změna, ke ktere dochazi při tvorbě přidavnych jmen slovesnych. Třeba sloveso „pustit“ ma stejny tvar, jako ve spisovne češtině, ale „puštěny“ je na Ostravsku „pusceny“. Tohle sloveso je vůbec interesantni, bo se neřika „zapnout televizi“, ale „pustit televizu, pustit radyjo, pustit vodu…“

Ostravaci se oslovuji zasadně prvnim padem jednotneho čisla. “Ty, Jarek…“. Vyplyva z toho, že ostravština si vystači s pouhymi šesti pady. Přizvuk je zasadně na předposledni slabice, a tim bohužel vznikaji problemy se spravnym akcentem u slov jednoslabičnych, kdy se přizvuk přesouva vlastně na posledni slabiku předchazejiciho slova, ktere pak ma akcent na předposledni a posledni slabice najednou. Vyslovnost je v takovych připadech dost obtižna. Zvlaštnosti ve vyslovnosti je změna „v“ na „f“ : sfeter, fčela, sfička….

Unikatem, nemajicim v českych dialektech obdoby, je vyslovovani i psani pismene „ y“ po „ř“. V ostravske vyslovnosti se (viz vyše) měkke „i“ vyskytuje sporadicky ( bijok, ist, liščit ), a tak je logicke, že se vyslovuje i piše „břyla, křyvy, břydky“ apod.

2. Může se hodit- zdůraznění požadavku

Podivejme se tedy včil, jakym zpusobem Ostravaci zdurazňuji věty. Obvykle když česky mluvici synek potřebuje dat svemu vyjadřeni větši duraz, použije zesileny hlas (=křik) nebo rozkazovaci zpusob. Ostravak nekřiči a rozkazovaci zpusob nepotřebuje, tym padem byva i vykřičnik zbytečny. Ke zdurazněni věty uživa Ostravak specialniho slova se zurčivym „r“. Toto slovo se klade obvykle na konec věty a dava cele větě podstatně silnějši emocionalni naboj.

Zkusme si to vysvětlit na praktyckem přikladě. Když Ostravaka suši, obrati se na čepmistra větou: „Ty, Jarek, dej mi pivo.“ To je klasika a pokud je požadavek brzy vyplněn, přiběh tim konči (připadně pokračuje dalšim pivem). Někdy se ale stane, že žiža je silnějši než obvykle nebo ma Jarek roboty jak cyp. A tady nastava okamžik k použiti ostravskeho zdurazňovaciho slova. V tomto případě je tedy na mistě obratit se na čišnika s duraznějši prosbou: „Jarek - dej mi pivo, kurva“. Netřeba zvedat hlas, netřeba křičet. Je třeba jen dat pauzu mezi oznamovaci větu a zdurazňovaci slovo. Podle delky pauzy apodle delky hrčiveho „r“ by měl Jarek poznat, jak moc je požadavek akutni. Schvalně si zkuste rozdil mezi „kurva“ a „kurrrrrrva“. To je sila, co? Hned se člověku ulevi. Pravě proto je toto slovo oblibene i mezi ostravskymi budhisty jako obzvlaště uklidňujici mantra.

Podivejme se ještě na jednu možnost použiti. Može nastat extremni připad, který přichazi obvykle ve velice parnych dnech, kdy žizeň je opravdu neudržitelna. Pak nastupuje fenomen takzvaneho ramovani. To znamena, že se cela věta zaramuje tak, aby už na počatku bylo slyšet, že situace je opravdu katastrofalni. V tomto případě zaramovana věta zni: „Kurva - Jarek, dej mi pivo - kurva“. Na Jarkově mistě už bych situaci nepodceňoval, bo další arsenal zdurazňovacich slov normalni Ostravak nema a v případě nesplněni přani hrozi slovni agrese, což znamena, že by se v mluvenem slově mohla objevit dokonce i sprosta nadavka.

3. Základní slovíčka

A nyni je čas prosvištět si slovička.

Tu je par slov , které člověk na ostravsku denně slycha:

Arab-staré kolo, proto se píše s malým „a“. Nemá rasistický podtext

Bago-žvýkací tabák, používá se na šachtě. Občas se míchal s různými druhy alkoholu, protože sám o sobě byl nechutný. Po smíchání se mu říkalo „slivka“.

Bantovat- lákat na něco, podněcovat,svádět k nepravostem. „Nebantuj mojeho chlopa do hospody“ – nesváděj manžela na pivo. Bantují ale i malé děti, když o víkendu nedají ráno rodičům spát, anebo někdo, kdo brzy vstává a budí ostatní. Baraba-otrapa, původně traťový dělník italské firmy stejného jména, která ve Slezsku stavěla železnice na sklonku 19. Století Bebechy- harampádí, zbytečné věci. Bebechy byly hlavně na půdě „huře“. Benatky- bývalé zábavní centrum na úpatí Hulváckého kopce. Původně tam stávala Jarkova výletní restaurace s kavárnou, vinárnou, terasami a výlety na lodičkách – odtud název Benátky Blembak- havířská přilba, název vznikl z toho, že helma se na hlavě havíře furt posouvala, „blembala“.

Bulač- absentér. Slovo poměrně mladé, vzniklo za komunismu, kdy se jím politicky hanlivě označovali ti, kteří vynechávali směny na šachtách

Cofnout-couvnout, ustoupit. „Coflo mě od smradu“ – ustoupil jsem před nelibým zápachem

Cyp-v hornickém slangu havíř-nemotora (začátečník). Velmi frekventované slovo v hovorové mluvě, kde slouží jako přirovnání v okamžiku, kdy se těžko hledá vhodný výraz. Příklady: „Zyma jak cyp“ – velký mráz. „Bylo tam vody do cypa“ – V řece byla vysoká hladina.

Cypovina- blbost, hloupost. „Na cypoviny tě užije“ – myslíš jenom na blbosti. Podobně „On je ředitel přes cypoviny“- člověk, který má smysl pro humor a baví se životem Čiko- oharek cigarety, asi ze španělštiny, kde znamená „malý“ Čobol- Slovák, podnět dal výborný fotbalista Baníku Ostrava Jozef Határ, Slovák, který často chodil za rozhodčími s otázkou „Čo bolo, čo bolo ?“. Hrál v Baníku v 70.letech 20.století.
Dajny- přející, nesobecký, ochotný se rozdělit Domaknut se-dozvědět se. „Stara se domakla, že…“ – průser vysoké nebezpečnosti v manželství. Dudy- suché z nosu Duperele-zbytečnosti, drobnosti. „Ale, to su enem take duperele“ – jsou to jen nepodstatné maličkosti. Fajront-konec směny. Slovo sice nejasného původu, ale velmi frekventované a oblíbené, bo fajrontem končí dřina, jde se do sprch a pak na Ostravar Faračky-hornické montérky, v nichž se fárá. Obvykle vyztužené na loktech a kolenou koženými latami, protože musely hodně vydržet Fasovat- obdržet, dostat. Používá se v různých významech - „nafasovat novu lopatu“, ale též „nafasovat na pysk“ – dostat přes hubu Fifrat- nimrat se v jídle, ale také špinit se – „zfifrany“ - umatlaný apod. Halda-základní krajinotvorný prvek v Ostravě, skládka hlušiny, ale také strusky z ostravských hutí. V Ostravě jich bylo na 50 v různém stadiu, většinou ale v nich docházelo k samovznícení a pak byly teplé a stoupaly z nich dýmy a kouře různých barev a zápachu. Původně německé slovo „halde“ – odval, které již dávno zdomácnělo. Haldy měly i svá jména – např. Ema, Lecijan, Černisko, Centrálka apod. Souborně se haldám říkalo Ostravské Karpaty. Hryzt- kousat. „To ja už budu hlinu hryzt“ – to už budu po smrti. Též „ponožka mě hryze“.

Chlampat-pít přes míru Chlastpartyja- skupina lidí, kteří si rádi vypijí Chrobalivy- červivý, prolezlý červy Chuj-mužský pohl.orgán, přeneseně blbec, idiot. „Zchujet“ – zblbnout, zhloupnout.

Chujovina- hloupost, blbost

Chumaj-hňup Chvalidupa-ten, kdo se naparuje Kader- kádr. Spojení „to je dělnicky kader“ obvykle za komunismu znamenalo, že jde o pitomce, bývalého dělníka, nyní zastávajícího vyšší funkci. Autoritu samozřejmě u podřízených nemohl mít. Kalňačka- kalná, špinavá voda Kypat-bryndat, „zkipany jak sviňa“ Kisňa- bedna, též fotbalová branka, tramvaj
Klepač-konstrukce na klepání koberců, na sídlištích oblíbené místo dětských her a schůzek. „Byl šefem na klepaču“ je ekvivalent českého „ ještě tahal dřevěného kačera, když já už jsem…“ Kobzol- brambor Kolotoč- systém směn v nepřetržitých provozech, vždy po dvou dnech, 2 dny ranní, 2 dny odpolední, 2 dny noční, 2 dny volno. Ubíjející koloběh. Kozi dech- moped, název zřejmě vznikl z dýchavičné práce motoru Kožuch- škraloup ve mléce Krabaty-svraštělý. „Měl pysk krabaty jak posledni kobzol ze sklepa.“Měl vrásčitou tvář. Krutipysk-nedobrá lihovina či jídlo, které kroutilo ústy svou nechutností Kryka-hůl, čakan. Z něm. „Byl jak kryka“ – byl hodně opilý Kupak- bazén, koupaliště Lajsnut se-dovolit si Lakatoš- lesní kolový traktor, název vznikl ze zkratky LKT Lauby- loubí, podloubí. Ulice „Pod laubami“ vedla do roku 1963, kdy byly měšťanské domy s podloubími zbořeny, od ostravského muzea k Domu potravin. Pod laubami bylo velké množství hospod, harend v pravém smyslu toho slova, a také veřejných domů. Asi nejznámější hospodou byl „Štrasman“, pak „U zlamane kryky“, „Pod nožami“, „U špinave vesty“, „Haberfeld“…Ale byly tam i obchody – např. Blokša“ ,kde se prodávaly látky a oděvy. Le o-podívej. „Le o, kura !“ Podívej, slepice! Luchat-pršet, lít. Ale též „Luchlo mě tam aji z rukami“ – bylo tam tolik vody, že když jsem stoupnul na dno,dosahovala nad vzpažené ruce Lura- černá káva bez mléka, obecně nechutný nápoj Maras-bahno, kal, ale též nepořádek v obecném smyslu. „Na obci je maras“ – na magistrátě je chaos, bordel Nabity- ožralý Odra- jeden z evropských veletoků, protékající městem Ostravou Olačka-prezervativ Pajtaš-šašek, směšná figurka Partyja- chasa, skupina kamarádů. Přesný překlad se těžko hledá, slovo se používá zejména v neurčitém významu o skupině, která cosi dělá společně. „Partyja chodi na fotbal“. „Partyja byla naprana.“ Pradlo-oddělení na šachtě, kde se uhlí, jedoucího na páse, vybírala hlušina, kamení. Zpravidla na pradle pracovaly ženy havířů, protože to byla vyčerpávající a nevděčná práce.
Prajzka- Hlučínsko Prdelanka-zabijačková polévka s krví a kroupami Rabovat-rubat uhlí.“Vyrabovat předek“ – vybrat čelo chodby Rachovat- počítat. „Zrachuj mi to !“- pokyn číšnikovi. Rychtovat se- chystat se. „Ja tě zrychtuju!“ – spravím ti fasádu. „Cosik zrychtovat jak sviňa plot“ – něco totálně pokazit. Řnut- bít, řezat,rychle jet. „Řnul to po dvuch kolach“ – jel do zatáčky jen po dvou kolech. Ale „vyřnut“ – vypít. Skura- kůže. „A včil přepijeme skuru, byl to fajny chlop“ – Teď se napijeme na zdraví nebožtíka, byl to dobrý chlap. Struhnut komusi- dát někomu pěstí Šlam- uhelný prach, laciné topivo v rodinných domcích. Bylo z něj ohromné množství popela a špíny Šolichat-něčemu se věnovat jen povrchně.“Trochu to pošolichej a dobre“. Štelovat-nastavovat, seřizovat („pošteluj mi motor u auta“) Švigermuter-tchyně Valit za kymsi-mít milostný zájem Vergle- kolotoče Vuzek-vozík Vymamlasit cosik- vyvést něco, provést něco špatně Zdupat cosik- zkazit něco Zgichany-pocintaný, pobryndaný Zima na pysku- opar Žďorp- haraburdí

Text není můj,ale je to takový průvodce pro Vás,kteří pojedete k nám na Ostravsko za kamarády.

Fred