Dopis na rozloučenou

Hezký večer milí amatéři.

"Mami, ty ses úplně zbláznila!" To byla slova, která mě přivítala, když jsem přišla v neděli domu, v ruce s velkou krabicí a igelitkou ve druhé ruce. "To nemyslíš vážně, viď?" hned následovalo......a výmluvné výrazy potomků naznačovaly, že uvažují o právních krocích ke zbavení svéprávnosti.

Co bylo příčinou?

Obrázek na krabici, který prozrazoval její obsah.

Na stará kolena jsem si totiž splnila jeden ze snů a pořídila si kolečkové brusle . :-)) No jasně, přesně vidím vaše pobavené úsměvy s vidinou, co se asi bude dít.

Nebojte, tuším to taky.....a jsem na to připravena....i přesto hodlám v nejbližších dnech vyrazit ...hned jak rozmary počasí dovolí.

Protože nenechávám nic náhodě, s koupí mi pomáhal kamarád, který má už něco naježděno a jelikož mě má možná i trochu rád, nenechal mě odejít z obchodu bez chráničů, které jsem nesla v té igelitce, a důrazným připomenutím, že i přilba se hodí ;).

Dokonce přislíbil, že bude i u mých prvních krůčků v terénu...ne jen v obchodě, který popravdě neni moc stavěný na zkušební projížďky.....njn, ty krabice tam stejně jen překážely. ;)

Ale kdyby náhodou se přeci jen něco zvrtlo a já se zde nějaký ten čas neobjevila.......možností je více.

Třeba nemám čím ťukat do klávesnice, bo mám prstíky v sádře a nebo jen upíjím brčkem tekutou stravu na JIP.....no prostě jak se znám, možné je naprosto všechno....

Tak že se tu mějte krásně a třeba to přežiju ;).