Tak mě vošukej

Nedávno se mi v koupelně na dlaždičkách zjevil Ježíš a upřeně na mě díval. Kdybych byla věřící, byl by to nejspíš zázrak, jelikož jsem ale ateista, jednalo se jen o provokativní zjevení spoře oblečenýho chlápka. Většinou, když si mám představit spoře oblečenýho chlápka, nebývá to Ježíš, spíš to bývá ten chlap, co k nám chodí každý úterý na oběd, nebo třeba George Clooney, či jiný fešák.Tohle zjevení způsobilo, že když jsem jela tramvají, postihl mě naprostý stihomam. Zdálo se mi, že na mě každý kouká. Ne, že bych nebyla zvyklá, ale většinou na mě lidé koukají, protože dělám něco divného. Třeba tančím u tyče v metru, nebo si nesu nějaký transparent, obnažuji se, kopuluji, transformuji, sublimuji, onanuji, prostě dělám něco neobvyklého. Ale dnes jsem úplně obyčejně ( a také úplně oblečeně ) jela do práce. Seděla jsem tam a byla neuvěřitelně nervózní ze všech těch pohledů. Říkala jsem si, tak mám na botě asi hovno, ale nic tam nebylo. Poprvé v životě jsem byla zklamaná z absence hovna na botě. Tak mě napadlo, že mám asi něco s obličejem. Namalovala jsem si obočí místo hnědou tužkou snad modrou? Nebo jsem si po ránu nalepila umělý řasy na neobvyklý místo? Vše jsem překontrolovala letmým pohledem na displeji telefonu. Ale nic. Nikde nic.

Zavrtěla jsem se na sedačce, sežehlá všemi těmi pohledy jsem měla pocit, že brzo vzplanu (už chápu problematiku samovznícení). Chlap naproti mně na mě upřeně a hladově zíral. Nevěděla jsem, zda je mi zrovna tento pohled nepříjemný, nebo jestli mě brzo přinutí pokleknout a přeblafnout mu ho. Tak nějak jsem se začala soustředit na jeho uhrančivý pohled, který do mě provrtával díru skrz na skrz. Nebo spíš jen skrz všechny vrstvy oblečení. Najednou jsem si spoře oblečeného představila i jeho. Musela jsem si otřít pusu protože sliny mi tekly jak psovi co vidí kost od pečenýho kolena.

Chtěla jsem to posunout o kousek dál a tak jsem se o něj nenápadně otřela. Zahlédla jsem bujení v jeho rozkroku a to byla moje konečná. Jeho pohled říkal něco ve smyslu Vyšukám ti mozek z hlavy ty malá prolhaná děvko, ohni se a já ti jednu plesknu, udělám tě jako ještě nikdo. Ach, ach, ráno Ježíš a dopoledne potkám boha. Na vteřinu jsem omdlela a probrala se se slovy Tak mě vošukej! Otevřela jsem oči, ale chlápek byl pryč.

V tu chvíli jsem poznala staré dobré pohledy říkající Hele, ta je nějaká divná?! Ulevilo se mi, Soft je zase doma.

S láskou

Soft