Dominant znamená závazek

Asi nebudu psát o ničem oběvném, dokonce se asi opět budu asi opakovat, přesto to sem vrznu tak koho snad nudím, najděte si raděj záživnější blogy. Taky chci opět zdůraznit, že se jedná pouze o moje názory, rozhodně nechci někomu diktovat, že to tak vždy musí být. Chci pouze nabídnout téma k zamyšlení.

Tak napřed trocha názvosloví.
Dominant má pro mne význam v souvislosti s BDSM. Nikoliv frajer co umí dominantně holku ošukat.
Píšu o BDSM což skýtá mnoho různých choutek, od těch jemnějších až po ty drsnější. Samotný zásun beru jen jako špičku ledovce.

Takže pojďme na to.
BDSM je nějaký obrovský soubor choutek, úchylek, tužeb, praktik atd. atd atd.
Prostě třeba to co se liší od běžného sladkého romantického šukání a dokonce ani to šukání není u toho povinné. I když to jistě erotický nádech či spojitost často mývá.

Proč tedy závazek ?
Závazek máte spojený s každou rolí, každou profesí. Zedník má závazek postavit dům, postavit ho jak nejlíp umí. Samozřejmě, že to může odfláknout, tak jako muže člověk odfláknout cokoliv jiného. Pokud, mu ale jde o jeho prestiž, o jeho kvalitu, snaží se aby jeho práce byla jeho pozitivní reklamou.

Analogie zedníka v podstatě platí i na dominanta.
Rozdíl je však v tom, že dominant (muž) či domina (žena), pracují s lidmi.
Když postavíte blbe dům tak to sice bude na pytel ale přímo tím nikomu neublížíte.
Když, ale máte nařezat partnerce a místo aby slintala blahem, křičela orgasmem, tak ji teče krev a ona je nakrknutá, tak je něco hodně špatně.

A zde je to uvědomění, zde je ten závazek, mít na starosti cizí tělo, cizí zdraví, ale hlavně cizí psychiku.
Protějšek Vám věří, a Vy pokud si svého závazku nebudete vědomi, můžete tu důvěru zklamat, v horším případě ublížit.

Mít zodpovědnost za něčí zdraví, něčí psychiku, něčí spokojenost není vůbec málo.
Je jedno jestli jste málo nebo moc zkušení, ale bez zodpovědnosti to prostě nejde.

Bohužel lidé se často prohlašují za dominanty, ale končí to špatně.
V lepším případě si dotyčný vyhoní nad blbýma kecama. V tom horším, zblbne nějakou ženskou a ta pak chudák je pomalu zralá na psychiatra.

Abych to shrnul na závěra: Šrámy po rákosce se hojí několik dnů, ale šrámy na duši i desítky let.